Archiv: Listopad 2011

Prosincový kulturní přehled aneb kam se schovat před vánočním shonem

Death by Hamburger, David LaChapelle

Death by Hamburger, David LaChapelle

Poslední měsíc roku je tu a s ním se pomalu blíží i nakupování vánočních dárků a oslavování Silvestra. Kromě těchto tradičních oslav si ale můžete udělat čas i na nejrůznější kulturní akce, jejichž přehled Vám zde přinášíme.

První čtyři prosincové dny bude v Praze v kině Světozor probíhat již sedmý ročník festivalu asijských filmů Filmasia. Tentokrát se v programu objeví převážně filmy mladých tvůrců, můžete se ale těšit i na kompletní retrospektivu celovečerních filmů režiséra Bong Joon -ho, který přijde své filmy osobně uvést.

Jezídové: zbožní uctívači Satana?

Paví anděl.

Paví anděl.

Když se řekne uctívání Satana, vybaví se vám pravděpodobně black metal, černé oční linky a obrácené kříže. Existuje ale i jiná varianta. Jezídismus, kurdské náboženství, které se do víceméně současné podoby zformovalo v 11. století, ale jehož kořeny sahají výrazně hlouběji do minulosti, se za své uctívání Pavího anděla neboli Šajtána nijak nestydí a ve svém synkretismu vrhá zajímavé nové světlo na obdobné motivy v jiných náboženstvích.

Don’t stop the music

Kapela Eggnoise.

Dne 22. 11. 2011 jsme mohli pocítit společně poslední vydechnutí kapely Eggnoise. Rozloučit se s ní přišlo mnoho fanoušků do paláce Akropolis, kde na baru probíhal smuteční obřad až do ranních hodin. Po sedmnácti letech tak odešla z české scény jedna z výjimečných kapel, která v sobě kombinovala prvky hard-jazzu, pop-swingu a dalšího hudebně vytříbeného guláše.

Deadalos vzlétá v Rubínu

Obraz člověka toužícího letět výš nepřestává naši mysl fascinovat. Nová inscenace A Studia Rubín Deadalos aneb Podivuhodný let představuje další český autorský projekt, na něž se tato malá sklepní scéna na Malostranském náměstí zaměřuje. Tentokrát jde o realizaci vítězného díla soutěže O zlaté pero Ondřeje Pavelky o nový studentský dramatický text, kterou vyhlásilo A Studio Rubín ve spolupráci s Divadelní fakultou pražské Akademie múzických umění (DAMU). Autor Ondřej Šulc dokázal antickému příběhu dodat na aktuálnosti, aniž by báji připravil o její poetiku.

Buchty a loutky: Líbí se nám nedokonalost.

Inscenace Psycho. Zdroj: Buchty a loutky.

V sobotu 19. listopadu oslaví ve Švandově divadle na Smíchově nezávislé alternativní loutkové divadelní seskupení Buchty a loutky 20. výročí. Za dobu svého působení mají na kontě 42 divadelních her (přibližně polovina z nich je určena pro děti) a jeden „celovečerák“. Jejich představení bývají velice osobitá, vtipná a nápaditá a žádná loutka nepatří do starého železa. S Markem Bečkou, jedním ze zakladatelů Buchet a loutek, jsem si povídala o tom, kde se rodí jejich nápady a jak je možné hrát Psycho s happyendem.

Diktát v podobě DUB FX v Roxy

Konečně přišlo magické datum 11. 11. 2011 a s ním i koncert Benjamina Stanforda z Austrálie aka DUB FX. Do pražského klubu měl zavítat i se svou snoubenkou, zpěvačkou Flower Fairy (vlastním jménem Shoshana Sadia), ta však musela kvůli nemoci zůstat doma. DUB FX tak polovinu koncertu zůstal na podiu úplně sám (jen s dvěma fotografy v zádech) a poslal své přítelkyni alespoň jednu ze svých pecek s přáním rychlého uzdravení.

Člověk, tvor ve městě bydlící a město tvořící

Podoba místa, kde žijeme, není samozřejmost a my všichni máme moc ji změnit. Snad tak by se dala vystihnout myšlenka setkání v rámci projektu Lidé v místech, tentokrát zaměřeného na téma architektury a urbanismu. Návštěvníci zde získali nové úhly pohledu na prostředí, v němž se denně pohybují, a snažili se zamyslet nad konkrétními problémy společně s přítomnými architekty, zvědavými na jejich podněty.

Nepříliš dekadentní dekadence v podání IAMX

5. listopadu se krátce před devátou blížíme k MeetFactory a už z dálky nás vítá velmi dlouhá fronta lidí, kteří s napětím očekávají koncert Chrise Cornera a jeho projektu IAMX. A že jsou to lidé vskutku rozliční – před námi stojí dvě mladé dívky z Estonska, klonící se ke stylu emo, za námi podupává slečna jak vystřihnutá z módního časopisu, z různých stran se ozývá angličtina i němčina, a dokonce kolem nás protančí zhruba šedesátiletý pán v dlouhém smokingu. Ačkoliv se dveře do kulturní továrny měly otvírat již v osm hodin, kvůli nečekané kolizi na německé dálnici, kde se kapele porouchalo auto, se všechno, včetně zvukové zkoušky, protahuje a dovnitř se dostáváme až po půl desáté.

Z Prahy do Paříže, odtud potom přes Benátky a dále po moři …

Budapešť

Paříž východu, Benátky východu, centrum lázeňství, paprika … Ano, řeč bude o Maďarsku, v poslední době trochu pozapomenutém a nyní postupně znovu objevovaném cíli evropských dovolenkářů. Od jisté doby všechny cesty východním směrem pro českého turistu nějak ztratily kouzlo. Maďarsko je však zemí, která vám v každé ze svých čtyř částí (Budapešť, Zadunají, Severní vysočina a Velká uherská nížina) ukáže, že byste o hodně přišli, pokud byste se tam nikdy nevypravili.

Něžná je noc


Marika Šoposká po boku Martina Hofmanna. Foto: Michal Hladík

Nové představení Divadla v Celetné je od začátku do konce v rukou jediného herce, Martina Hofmanna. Ač se to zdá neuvěřitelné, jeho ruce jsou schopné po celou dobu ovládat divákovy emoce a zcela ho strhnout. Zpracování fragmentů děl F. M. Dostojevského má publiku rozhodně co nabídnout.

Pages: 1 2 Next
Pages: 1 2 Next