Karel Strachota: „Neměli bychom zapomínat, že režim, kterého jsme se r. 1989 zbavili, byl režim zločinný“

27. červen – den, kdy byla popravena JUDr. Milada Horáková – byl vyhlášen „Dnem památky obětí komunistického režimu“. V rámci tohoto dne vyvrcholí i kampaň „Proti ztrátě paměti“ zaměřená na připomínání zločinů komunismu. S Karlem Strachotou, ředitelem projektu Příběhy bezpráví, který již několik let přináší na základní a střední školy filmy týkající se moderní československé historie, jsme si povídali nejen o kampani, ale i o výuce nedávných dějin na českých školách a současných tendencích komunistický režim relativizovat či idealizovat.

Připomínáním nedávné československé minulosti se zabýváte již dlouho. Vidíte v této oblasti za poslední léta nějaký posun, změnu či obecnější tendenci?

Naše aktivity cílí především na mladé lidi, žáky základních a středních škol. Dlouhodobě vnímáme, a potvrdila to i naše dotazníková šetření, že přibývá mladých lidí, kteří si myslí, že v Československu před rokem ʻ89 se žilo stejně nebo ještě lépe než v dnešní České republice. Vloni při šetření na reprezentativním vzorku takhle odpověděla více než polovina středoškoláků. Pak se ptejme, čím to je způsobeno. Důvodů je jistě celá řada. Mluvíme o generaci, která nemá s životem v předlistopadovém Československu žádnou osobní zkušenost. Fízlování, nemožnost svobodně cestovat, cenzura, kádrování, strach ze svobodného vyjadřování, to všechno je pro studenty těžko představitelné. Škola jim v tomhle směru často příliš nepomůže. Na mnoha českých základních a středních školách – samozřejmě ne na všech – končí výuka dějepisu druhou světovou válkou. Možná jste to také zažila, obě moje dcery například ano. Studentům tedy chybí informace. Další věc je, že jak v rodinách, tak v širším společenském prostoru tohle není téma, které by se často stávalo předmětem větších diskusí.

Migrant Visions: evropská města očima svých nových obyvatel

Problémy a výzvy migrace a integrace jsou častými tématy diskusí o moderním světě. Mezinárodní projekt Migrant Visions se ale rozhodl dát slovo samotným přistěhovalcům a jejich zkušenostem. Desítky migrantů z celého světa, kteří se usídlili v Kluži, Praze a Mnichově, dostali fotoaparáty a v průběhu několika měsíců fotili svůj každodenní život. Jako téma fotografií bylo zvoleno „Volnost – Rovnost – Bratrství“. Výběr z těchto fotografií byl následně vystavován nejprve v Kluži, nyní probíhá výstava v Praze a po skončení zde se přesune do Mnichova. Výstava vedle sebe staví fotografie pořízené dětmi i dospělými, kteří do Evropy přišli ze všech kontinentů. Nabízí srovnání různých pohledů na dané téma, životních zkušeností i přístupů k otázce integrace.

„This is one of the best things the IP offers you: the feeling of being European“

In the last interview concerning the Erasmus Intensive Programme which was held by the Department of Anglophone Literatures and Cultures at the end of May, three participants - Anna Filipek (Poland), Marta Correia (Portugal) and Camille Courbin (France) talk about their experiences from the two weeks of studying Early Modern literature in Prague.

How would you describe, from your point of view, the Erasmus IP?

Anna Filipek: To put it simply, the IP has been a magnificent experience – both in academic and cultural terms. It has broadened my horizons both on Shakespeare and his cultural environment. I have also enjoyed the experience of studying under diverse methods of teaching and working closely with excellent students from a number of European universities, which was very stimulating. The host university made me feel most welcome and IP coordinators went to all lengths to ensure that everything would work fine during these two wonderful weeks. And the experience of Prague as a culturally rich city has also been unforgettable…

Erasmus IP očima studentů

Foto: Francisco Fuentes

Rozhovor s Petrou Brymovou, Evou Rösslerovou a Davidem Korandou, vybranými studenty anglistiky, kteří naši fakultu zastupovali na intenzivním programu Erasmus, jenž na půdě FF UK probíhal ve dnech 20. května – 1. června 2013. Celkově na něm FF UK reprezentovalo pět studentů a dva vyučující. O programu nazvaném Staging European Identities: Memory, Conflict and Commerce in Early Modern European Culture již FFakt informoval v rámci rozhovoru s hlavním organizátorem, prof. Martinem Procházkou.

Pomozme dětem z Klokánků k barevnějšímu létu!

Klokánky, projekt Fondu ohrožených dětí, poskytují již třináct let útočiště dětem, které z nejrůznějších důvodů nemohou žít u svých rodin. Často se bohužel jedná o děti týrané či zanedbávané, děti, které potřebují okamžitou pomoc a vlídné prostředí, jež jim doma schází.

V současné době přichází do Klokánků děti, jejichž rodiče si finančně nemohou dovolit se o ně postarat. Klokánky poskytují svým malým obyvatelům přechodnou rodinnou péči po dobu, než se vyřeší problémy v jejich rodinách nebo se pro ně najde náhradní péče, ať už osvojení, pěstounství nebo svěření do péče babiček a dědečků či jiných rodinných příslušníků. Průměrně trvá tato doba šest měsíců, ve skutečnosti však poskytují Klokánky zázemí na období od několika dnů či týdnů až po dlouhá léta.

Příběhy těchto dětí jsou často velmi smutné, díky péči tet a strýců v Klokáncích ale mívají šťastnější konce. K nalezení těchto šťastnějších konců jsou však nezbytné i jisté finanční prostředky, aby mohly děti a jejich tety či strýcové žít život co nejpodobnější běžným rodinám a dát tak dětem takové zázemí, které je připraví na jejich budoucí život.

Intenzivní program přivedl na FF zástupce sedmi evropských univerzit

Rozhovor s profesorem Martinem Procházkou, vedoucím Ústavu anglofonních literatur a kultur a koordinátorem intenzivního programu Erasmus s tématem „Staging European Identities: Memory, Conflict and Commerce in Early Modern European Culture“, který ve dnech 20. května – 1. června 2013 probíhal na FF UK.

Co je to Erasmus Intensive Programme a jaký je hlavní cíl této akce?

Hlavní cílem programu je propojení pokročilého výzkumu, v tomto případě v oblasti anglické literatury a raně moderní kultury, a výuky v magisterském studiu na některých špičkových univerzitách v EU. Tématem programu je vznik moderních evropských kulturních identit a podíl tří základních kulturních, politických a ekonomických faktorů – paměť, konflikty a obchod – na tomto procesu. Dalším důležitým cílem je propojení tradiční univerzitní výuky, tj. přednášek a seminářů, s novými přístupy, zejména s e-learningem, a dále, což je v našem případě novinka, s tvůrčími aktivitami studentů mimo akademické prostředí. Ve spolupráci s nakladatelstvím Argo či Novou scénou Národního divadla v Praze jsme pro účastníky IP připravili workshopy s pracovníky těchto institucí a vybraní studenti budou moci absolvovat stáž v nakladatelství Argo.

Hladina Vltavy stoupá, dveře fakulty se uzavřely.

Foto: Martin Pokorný

V neděli 2. června byl v Praze krátce po poledni vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity. Pražský dopravní podnik omezil dopravu, do hlavního města dorazily na pomoc vojenské jednotky, byly evakuovány nemocnice i ZOO a v 16:00 se sešel i krizový štáb a vedení FF UK. Jejich jednání mělo rozhodnout o tom, jak bude v následujících dnech fungovat FF UK