Petr Blažek vystudoval Filozofickou fakultu UK, obor historie. Zabývá se především československými a polskými dějinami 20. století, ale zajímá se také o téma sebeupálení jako formou radikálního politického protestu. Podílel se na sepsání a editaci řady publikací, mezi něž patří i dílo Jan Palach’69. V současnosti působí v Ústavu pro studium totalitních režimů.
—Pokud jste na fakultě zahlédli něco ryšavého, byl to s velkou pravděpodobností Zmikund Lucemburski. Se stim smiřte!—
Spolek studentů historie FF UK uspořádal minulý týden ve velké aule filozofické fakulty besedu s autorem internetového komiksu Opráski sčeskí historje. Netradiční komiks vznikl původně na internetu, ale v listopadu se dočkal i knižního vydání. Tištěné Opráski se staly bestsellerem a již po několika dnech musel být proveden dotisk.
Vydejte se s námi na cestu za historií pravých Kabaretů, která nekončí nikde jinde než v Divadle v Dlouhé při neuvěřitelně kreativním a inspirativním představení Kabaret Kainar-Kainar.
Paříž – kolébka kabaretů
Jestli si při slově KABARET vybavíte pouze známou bílou limuzínu nejmenovaného pražského podniku, jste na špatné cestě. Ano, to je sice taky kabaret, ale ne v pravém slova smyslu a už vůbec ne v tom původním. Jde o přenesený název na základě těch nejhorších možných podobností – polonahých žen a zábavy. Tuto podobu však kabaret vlastně nikdy neměl.
Jak si tedy pravý kabaret představit? Historie tohoto typu divadelního představení, které se od klasické činohry odlišuje zejména důrazem na muzikálnost, vtip a kreativitu, sahá až do 1. poloviny 19. století. Není náhodou, že první známé kabaretní představení vzniklo v Paříži na Monmartru. Jmenovalo se Chat Noir a nepodobalo se ničemu, co bylo do té doby performálně představeno.
Logo: estetikaspol.cz
Zajímá vás teorie umění a humanitní vědy obecně? Chcete se dozvědět něco víc z těchto různorodých oblastí? Pak jsou přednášky Společnosti pro estetiku určeny i vám!
Společnost pro estetiku vznikla již v 60. letech minulého století a dlouholetá tradice jí tak umožňuje zvát si na konference a přednášky významné osobnosti nejen z oboru. Proto nejsou přednášky určeny pouze studentům estetiky, ale zájemcům z širších řad, především však právě z Filozofické fakulty a uměleckých oborů.
Zdálo by se, že pod poměrně neutrálním pojmem „konference“ se nemůže skrývat nic záludného ani růž na tvář přinášejícího. Chyba lávky, přátelé. Záleží na několika faktorech, jež mohou změnit váš celkový dojem a zbavit vás některých léta usazených iluzí.
„Ještě si půjčím jednu knihu a pak rychle na tramvaj.“ Do Černínského paláce dobíhám samozřejmě pozdě. Pravidlo číslo jedna – nevysvětlujte, která věc nacházející se v útrobách bezedného batohu má problém přejít přes rámy do onoho mikrosvěta noblesy. Nikoho nezajímá, že jste si před chvílí koupili nový pásek a půjčili knihu, jež se ještě nestihla adaptovat.
Rozhovor s Mikulášem Maříkem, studentem bohemistiky a členem souboru Charles University Workshop Production. Mikuláš na sebe prozradil: „Krom studia a divadla jsem hloubavý a citlivý mladý muž, který se ovšem nestraní kolektivu a plnými doušky si užívá života. Jsem pohledný, vtipný a inteligentní, ale ze všeho nejvíc skromný. Víc o sobě neřeknu.“
…aneb jak sociální sítě ovlivňují studium na VŠ
Ještě před zhruba deseti lety se studentům mohlo jen zdát o virtuálních úložištích všech možných informací či internetových skupinách, jejichž členové by mohli sdílet jakékoli soubory během několika sekund z pohodlí domova nebo z kteréhokoli místa na světě. Dnes už tyto funkce nepřipadají nikomu neuvěřitelné. Naopak, většina z nás by si bez nich nedokázala představit svůj život. To samé platí o sociálních sítích. Ale jsou opravdu tak přínosné?
Oslava klavírního umění, i těmito slovy by se dal charakterizovat nově vzniklý hudební festival vzdávající hold jednomu z nejvýznamnějších koncertních umělců 20. století, klavíristovi Rudolfu Firkušnému. Jeho jméno také zdobí celý festival, který je zatím v pozici mladšího, méně zkušeného kolegy světově proslulého Pražského jara, o němž jste si mohli přečíst v květnu. Tato pozice mu ale nebrání v tom svého „staršího sourozence“ dohnat, ostatně nálepka jména vynikajícího českého umělce, jenž bohužel z politických důvodů strávil většinu života ve Spojených státech, mu již nyní zaručuje pozornost nesčetných hudebních fanoušků.
Zdroj: iForum
Dne 22. října 2013 se konalo ve Vlasteneckém sále Karolina slavnostní předání pamětní medaile Univerzity Karlovy ruské básnířce, překladatelce a bojovnici za lidská práva paní Natálii Gorbaněvské. Byly zhruba tři hodiny odpoledne a do sálu za doprovodu rektora univerzity Václava Hampla vešla drobná a usměvavá žena. Jen málokdo by asi tušil, jaká obdivuhodná nebojácnost a odvaha se v tomto nenápadném stvoření skrývá. Před očima se nám ještě krátce mihla postava Karla Schwarzenberga. Neformálně podal paní Natálii ruku a pak zmizel někde za objektivy fotoaparátů.
Foto: Alžběta Kálalová
Aula hlavnej budovy FFUK sa 23. októbra 2013 zaplnila niekoľkými desiatkami študentov, ktorí sa zúčastnili valnej hromady Študentského fondu FFUK a rozhodli tak o ďalšom vývoji Študentskej rady a Revíznej komisie. I keď bolo stredajšie plénum s problematikou Študentskej rady dobre oboznámené a pripravené aktívne sa zúčastňovať na diskusii o jej budúcnosti, zdalo sa, že konkrétne otázky sa budú dať vyriešiť len veľmi ťažko. Nech sa totiž diskusia týkala akéhokoľvek bodu uplynulého alebo súčasného školského roku, členovia končiacej Študentskej rady sa rovnako ako ostatní študenti FFUK prítomní v aule takmer vždy dostali k rovnakému záveru: riešenie všetkých problémov týkajúcich sa Študentskej rady je skomplikované neúčasťou a nezáujmom študentov.