4. ročník Politologického barcampu: letos na FF UK!

Studentské sdružení POLIS, ve spolupráci s portálem Kohovolit.eu, pořádá otevřenou konferenci nazvanou 4. politologický barcamp. Akce proběhne v sobotu 4. května 2013 od 10 hodin (hlavní budova FF UK, Palachovo náměstí 2, místnost č. 104).

Sdružení studentů politologie při Ústavu politologie Filozofické fakulty POLIS a občanské sdružení Kohovolit.eu připravují na 4. května 2013 v pořadí již čtvrtý ročník otevřené konference studentů a příznivců politologie pod názvem Politologický barcamp. Bude se jednat o neformální setkání studentů politologie a příbuzných oborů z vysokých škol v České republice, jež navazuje na obdobně pojaté minulé ročníky z Brna a Opavy. Cílem akce je vytvořit platformu pro představení bakalářských a diplomových prací a jiných výzkumných záměrů z oblasti politologie, případně umožnit výměnu zkušeností s prací na projektech se společenskovědním rozměrem. Barcamp by měl rovněž poskytnout prostor pro seznámení se s prací občanských sdružení zabývajících se výzkumem v oblasti společenských věd. Za tyto organizace přislíbili účast, mimo portálu Kohovolit.eu, také zástupci sdružení Demagog.cz, think-tanku Evropské hodnoty či Institutu politického marketingu. Pro přednesení příspěvku i účast na barcampu je nutná registrace na webové stránce. Aktuální informace jsou k dispozici také na facebookové stránce barcampu.

Mimo zdi fakulty: exkurze do dějin českého jazyka a literatury

Polovina semestru je ideální doba k výjezdu, krátkému, leč o to intenzivnějšímu pobytu vně poslucháren a studoven, který dodá potřebnou energii, zvedne pokleslou hlavu a vzbudí nové nadšení. Bohemisté si dopřáli čtyři dny – posilující, utužující a podněty přinášející.

Přesnější informace o exkurzi zůstávaly do posledních chvil přísně utajeny, avšak tato skutečnost spíše posílila očekávání všech studentů (resp. studentek). Onoho vytouženého úterního rána jsme se tedy vydali vstříc východním Čechám.

Navštívili jsme rodné domky národních uvědomovatelů v Hekově Dobrušce, Jiráskově Hronově či Pelclově Rychnově nad Kněžnou, hrob Vavákův nebo Pittrův, stáli na místě, kde Václav Hanka „objevil“ Rukopis královédvorský. Otevřely se nám dveře Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, Archivu v Náchodě a dechberoucí knihovny broumovského kláštera.

Něco pro soutěživé a tvořivé duše

Rada Studentské unie Univerzity Karlovy uspořádala pro letní semestr 2013 unikátní soutěž Moje šance. Pokud tedy máte hlavu plnou nápadů, je nevyšší čas sepsat svůj návrh na projekt a předložit jej Radě. Vybranému projektu SU UK poskytne pomoc při jeho realizaci, a to pomoc finanční i propagační.

Soutěž má ovšem i několik podmínek: zájemce musí být studentem UK, pokud by se jednalo o skupinový projekt, alespoň polovina lidí ze skupiny musí být z UK; projekt musí nějak souviset s děním kolem univerzity, musí jí být nějak přínosný a v neposlední řadě by autor/autoři měli svůj návrh podat tak, aby bylo možné projekt uskutečnit, jak dodává SU UK: finanční prostředky vyčleněné na podporu projektu jsou sice pružné…ale jak se říká, žádná studna není bezedná.

Máte-li své návrhy stále ještě schované v šuplíku, či pouze v hloubi mysli, neváhejte a přihlaste se do soutěže, která je doposud otevřená. Deadline se ale blíží, vyplněné přihlášky můžete zasílat do 17. května, více informací naleznete na webu Studentské unie nebo na facebooku.

Západní Balkán v EU – vzdálená budoucnost, nebo reálná představa?

Nejen pro diplomaty a úředníky, ale i pro studenty a profesory se v pondělí 8. dubna ráno otevřely dveře Ministerstva zahraničních věcí. Tato zdánlivě nesourodá skupina se setkala ve Velkém sále Ministerstva a celý den, včetně pauz na kávu a na oběd, strávila diskuzí, v níž diplomatický rank nebo titul před jménem nehrály roli.

Tuto možnost všem zúčastněným přinesla mezinárodní konference JDI Youth Dialogue 2013, jejíž letošní, první ročník byl zaměřen na téma „Česká republika a západní Balkán: Společná budoucnost v Evropské unii?“. Výzvu přijali a své příspěvky na toto téma přednesli experti z různých oblastí. Mezi významnými jmény na seznamu přednášejících figurovali například Labinot Greiçevci z Kosova, zkušená česká diplomatka Janina Hřebíčková či Nediljko Bilić, velvyslanec Bosny a Hercegoviny, a Maja Mitrović, velvyslankyně Srbska. Své zastoupení zde měla i Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, a to v osobě Kestriny Pezy, která je v současné době doktorandkou na Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK.

V průběhu jednotlivých panelů byla probírána témata, která jsou pro západní Balkán v kontextu rozšiřování Evropské unie nejpalčivější. Hosté se věnovali problémům jako je vysoká míra korupce, problematická státní správa nebo ekonomické nedostatky ztěžující budoucí vstup na společný evropský trh. Studenti českých vysokých i středních škol, kteří seděli v publiku, využili tuto jedinečnou příležitost a kromě vstřebávání nových poznatků se také zapojili do živé diskuse s jednotlivými hosty.

V zajetí vědy

Věda - systematická, racionální činnost, pomocí níž se snažíme získat výsledky, které by mohly být přínosem pro danou oblast bádání. Zdá se vám to složité, nezajímavé, ba dokonce nudné? Žádný strach, obraz zestárlého vědce zavřeného někde v laboratoři už byl (snad) vymýcen – dnes je status vědce naopak v módě, vždyť vědci jsou lidé jako všichni ostatní, a navíc jejich práce ovlivňuje celou společenskou strukturu. Alespoň se nás o tom snaží přesvědčit událost, která aspiruje na to stát se tradiční oslavou bádání všeho druhu – Den vědy na FF UK.

Vernisáž: Studentský neklid ´12

Příznivci Majálesu mohou jásat, oslavy začínají mnohem dříve. Všechno sice vyvrcholí až 1. května, ale program předmajálesového dění je taktéž plný zajímavostí, a to diskuzí, happeningů a workshopů. Jednou z prvních událostí vůbec je výstava fotografií, které dokumentují průběh loňských studentských protestních akcí, které vyvrcholily Týdnem neklidu. Týden neklidu probíhal ve dnech 27. 2. – 2. 3. 2012, jeho hlavními pořadateli byla akademická obec a iniciativa Za svobodné vysoké školy.

Což takhle někam vyrazit?

Erasmovská horečka vrcholí. Poslední termíny k odevzdání žádostí a pak čekání, jestli zrovna VÁS vyberou. V průběhu března snad všichni vyučující na přednáškách upozorňovali na možnost vycestovat. Tak jsem si řekla, proč ne, zabalila kufr a vyrazila na Ukrajinu. Ne, dělám si legraci, tak jednoduché to nebylo, i když to šlo dost rychle. Ale pěkně popořadě.

Studium v zahraničí přiblíží člověku jazyk a kulturu dané země a umožní mu vymanit se ze zažitého stereotypu vyučování. Pokud se vám hned napoprvé nechce strávit v cizině celý semestr, co třeba taková kratší stáž? Většina studentů o nich sice mlhavě tuší, ale nejsou tak propagované a dopátrat se, s kým má ta která katedra či ústav partnerství, dá mnohem víc práce. Pracnější na druhou stranu znamená méně zájemců a větší šanci na přijetí. Já se o této možnosti dozvěděla úplně náhodou přes spolužačku, která už měla vše zařízené. Dva týdny před odjezdem jsem si řekla, že přestože jsem jen „prvačka“, zkusím to. A ono to vyšlo.

Dvoutýdenní stáž v ukrajinském městě Ivano-Frankivsk. Moje rodina mě samozřejmě maximálně podpořila – všechny předsudky a katastrofické scénáře mi pravidelně po lžících podávala už od chvíle, kdy jsem jim vše oznámila. Byla jsem z toho poněkud rozpačitá, ale zároveň zvědavá a opravdu jsem se tam těšila. Naštěstí se mnou jely ještě dvě spolužačky. Ve třech se dá všechno zvládnout s humorem.

How I Learned to Drive: studenti hrají a režírují americké drama!

Rozhovor s Evou Bilskou, studentkou anglistiky a nizozemštiny na FF UK a režisérkou studentské inscenace divadelní hry How I Learned to Drive, jejíž premiéra proběhne v Divadle D21 již tuto sobotu.

Jak vůbec vznikl nápad inscenovat v Praze anglickojazyčné divadelní hry, navíc formou workshopu? Je projekt D-Theatre nový, nebo má již za sebou určitou historii?

S myšlenkou divadelních workshopů přišel před čtrnácti lety John Martlew, který tenkrát na katedře anglistiky a amerikanistiky působil. Jeho cílem bylo a stále je přiblížit studentům Shakespearovy hry trochu jinak, než jak je to možné během semináře. Minulý rok nám doporučil, abychom se sami pokusili o vlastní produkci a výsledkem byla inscenace hry Oscara Wildea The Importance of Being Earnest (Jak je důležité míti Filipa). How I Learned to Drive od Pauly Vogel je pokračováním v tomto směru.

Majáles: Long Live the King

Tradice studentských majálesů sahá až do 15. století a hlavní myšlenkou těchto májových slavností byla recese a studentská rebelie. Oslava příchodu jara, kdy si studentstvo mohlo dovolit téměř cokoliv. Za vrchol české majálesové provokace je považován majáles roku 1965: studenti se shromáždili do průvodu, své rebelství podpořili mnoha ironickými transparenty a za svého krále si zvolili amerického beatníka Allena Ginsberga. Tehdejší autority proti bujarým oslavám samozřejmě zakročily a tradice majálesu se začala pomalu vytrácet.

Po sametové revoluci byla tradice majálesů obnovena a první porevoluční majáles se konal již v roce 1990 - a to za účasti majálesového krále z roku 1965 Allena Ginsberga. Slavný americký básník této události také věnoval svou báseň „King of May“.

Studenty pořádané majálesy se vrátily v letech 1996-97 a udržely se až do roku 2001. Svůj návrat majálesy ohlásily v roce 2004, nicméně koncept celé události se postupně proměnil v jarní hudební festival, plný populárních skupin a zábavných soutěží.