Eva Lehečková: „Oboustranná důvěra je základ.“

Bohemistka je jednou z největších kateder FF UK a k nedorozumění ze strany vyučujících i jejich posluchačů může dojít snadno. I proto byla počátkem března v ústavu zřízena poradní skupina z řad studentů bohemistiky, jež by měla komunikaci mezi studenty a pedagogy usnadnit. Na to, jak má skupina fungovat, proč je pro bohemisty důležité, aby se o dění ve svém oboru zajímali, a mnoho dalšího jsme se zeptali přímo ředitelky Ústavu českého jazyka a teorie komunikace, proděkanky pro studium a iniciátorky celého nápadu, doktorky Evy Lehečkové.

Co byste označila za stimul Vašeho rozhodnutí stanovit při ÚČJTK poradní skupinu složenou ze studentů?

Inspirovala jsem se na jiných oborech FF UK, jež mají s podobným uskupením zkušenosti, například na katedře sociologie, částečně též na oboru čeština v komunikaci neslyšících či na filozofii, kde je dlouhodobě velmi dobře rozvíjená komunikace se studenty. Cílem bylo – kromě již využívaných komunikačních kanálů, jako jsou studentské evaluace výuky, mé konzultační hodiny či facebooková stránka ústavu – vytvořit další platformu, jíž mohou studenti bohemistiky využívat pro sdělování zpětné vazby týkající se organizace a průběhu výuky na našich oborech, komunikace se studenty apod. Vzhledem k tomu, že podle vyjádření kolegů z jiných ústavů podobné platformy na jiných oborech fungují velmi dobře, usoudila jsem, že by se tento způsob mohl osvědčit i na bohemistice.

Sestra Magdaléna

Ora et labora, hovorí si stará ale vrtká žena pri varení obeda pre desať stravníčok a namiesto zrniek ruženca ráta „zdravasy“ buchtami, ktoré zamúčenými rukami formuje na veľkej drevenej doske. V obnosených sandáloch s odtrhnutými prackami, ktoré zdedila po zosnulej sestre Viole sa preháňa po zamúčenej, nebezpečne šmykľavej kuchyni a ponáhľa sa s varením, pretože dobre vie, že je pozadu, že buchty už mali byť na plechu a že keby sa ráno zbytočne nerýpala v kvetoch, mala by ich už dávno hotové.

Jeden pohled na Jeden svět

Začátkem března proběhl v sedmi pražských kinech již 16. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Akce pořádaná Člověkem v tísni za tradiční podpory Bageterie Boulevard představila přes sto dokumentárních filmů. Tradičně nechyběl ani bohatý doprovodný program v podobě diskusí, přednášek a koncertů.

Meda Mládková o studiu, životě, rodině, umění a o Studentském Majálesu

Rozhovor s Medou Mládkovou se uskutečnil 9. 4. 2014 v Museu Kampa (otázky kladl Ján Gajdušek)

Měla jste obtížné mládí, při studiu v zahraničí jste si sama musela vydělávat na studium a živobytí. Co bylo Vaší hnací silou, kde jste brala odvahu, co Vás motivovalo k tomu se dále vzdělávat?

Já jsem se vždycky chtěla vzdělávat. Měla jsem ohromně vzdělaného manžela a vždycky jsem se zajímala o vzdělané lidi, jako byl například Zbigniew Brzezinski nebo Ferdinand Peroutka, takže jsem přirozeně musela být taky vzdělaná, abych s nimi mohla diskutovat. Vždyť jsem studovala na dvou univerzitách, v Paříži a v Ženevě. No a při studiu jsem si na živobytí musela vydělávat sama.

Salvátorská akademická farnost – místo dialogu

Kostely, které jsou při bohoslužbě ve všední den zaplněny do posledního místa, nejsou v České republice častým jevem. Kostel Nejsvětějšího Salvátora v areálu Klementina se zaplní pravidelně každé úterý, a to převážně mladými lidmi. Mnohé k účasti motivují kázání Tomáše Halíka, která se svým obsahem podobají universitním přednáškám. Halík s oblibou cituje zajímavé filosofy a sociology, nebojí se hovořit otevřeně o problémech církve a jeho projev nezabředává do laciných zbožných frází.

Kubrickova filosofická pouť nekonečným vesmírem znovu v kinech!

Ve čtvrtek 27. března se ve velkém sále pražské Městské knihovny na Mariánském náměstí v rámci Projektu 100, jehož posláním je uvádět do českých kin klasická filmová díla, konala obnovená premiéra remasterované verze filmu, jenž je i více než 45 let po svém vzniku považován za milník v dějinách science fiction, ale i ve světové kinematografii obecně. Řeč není o ničem jiném než o snímku 2001: Vesmírná odysea, dobové vizi budoucnosti tak, jak ji společně navrhli dva vizionáři – Arthur C. Clarke a Stanley Kubrick. Film, který má miliony fanoušků po celém světě jak mezi filmovými kritiky a cinefily, tak mezi laickým publikem, jsme si ani my, kulturně založené duše z FFaktu, nemohli nechat ujít.

S Erasmáky na Karlovce

Charles University International Club přináší četné možnosti, jak se seznámit se studenty z celého světa

Na Karlovu univerzitu přijedou každý rok téměř dva tisíce zahraničních studentů. Většina z nich se účastní evropského programu Erasmus, ale někteří si svůj pobyt domlouvají prostřednictvím mezifakultních a meziuniverzitních dohod či jiných programů. Nejvíce cizinců přijíždí z Německa, Francie a ze Španělska, ale narazíte tu i na mladé lidi z celého světa včetně Číny, Taiwanu, Spojených států amerických, a někdy dokonce i z exotických zemí jako je Peru nebo Jihoafrická republika.