Poznáte po hmatu Michelangelova Davida?

Jaká je chůze se slepeckou holí? Jak nevidomí odměřují mléko na pečení? Jak loupou česnek? Jak poznají, které ponožky tvoří pár? A jak rozpoznají hodnotu bankovek? Mohou surfovat na internetu? Pokud máte pocit, že svět nevidomých je pro vás velkou neznámou, pak pro vás může být odpovědí návštěva výstavy, která je nejen nevšedním zážitkem, ale navíc vám otevře dveře do světa nevidomých.

Neviditelná výstava je místem, kde si na vlastní kůži, vlastní nos, vlastní sluch a chuť vyzkoušíte, jaké to je žít ve světě, který nemůžete prozkoumat svým zrakem. V naprosté tmě si projdete prostředí bytu, zakusíte, jaké to je jít po ulici, lesem a navštívíte hájovnu. Nebude chybět ani kultura – ocitnete se ve výstavní síni, kde si budete moci ohmatat exponáty. A kdo jako první pozná sochu Davida? Na závěr se můžete občerstvit na neviditelném baru. Takto by se dala ve zkratce popsat Neviditelná výstava, ale slova nejsou zcela schopná popsat zážitek, který si odnesete. Pocit, který máte, když se kolem vás rozhostí naprostá tma a váš mozek se musí najednou orientovat jinak, novým a nezvyklým způsobem, lze jen těžko zprostředkovat. Najednou zjistíte, že osoby kolem sebe dokážete vycítit, aniž byste je museli nutně vidět. Slyšíte je, cítíte je. S obavou ze srážky s čímkoli postupujete pomalu vpřed, ale do neznámého světa nebudete vrženi bez pomoci. Vždy se o vás bude starat nevidomý průvodce, který se doslova stane vašima očima. Provede vás bezpečně celou výstavou a během pár minut si získá vaši naprostou důvěru. Dodá vám chuť a odvahu k prozkoumávání neznámého prostředí. A nebojte se, během výstavy se nemůžete ztratit, průvodce vždy ví, kde stojíte.

Ondřej Tichý o evaluacích: „prudítko“ a 24 643 navrácených dotazníků

Mgr. Ondřej Tichý (Ústav anglického jazyka a didaktiky), akademický koordinátor SIS, poskytl FFaktu rozhovor ze zákulisí evaluací. V rozhovoru se zmiňuje o nové elektronické formě evaluací, více než padesátiprocentním počtu navrácených dotazníků, anonymitě studentů i o tom, kdo je autorem „prudítka“ v SIS.

V čem se nová elektronická verze evaluačních dotazníků liší od předchozích papírových formulářů? V čem je podle vás lepší?

Předminulý rok existovala pouze listinná („papírová“) forma evaluací. V loňském roce v zimním semestru studenti vyplňovali listinnou podobu evaluací a navíc měli možnost hodnotit elektronicky. V letním semestru už byla spuštěna pouze elektronická forma. Návratnost letošních dotazníků byla překvapivě výrazně vyšší oproti listinné i původní elektronické formě, což je celkem unikátní jev, protože ve většině případů s přechodem na elektronickou podobu evaluací návratnost klesá.

Reprezentační ples, nebo mejdan?

Filozofická fakulta UK je institucí spojující neobyčejně pestrou škálu osobností a stylů: od elegantních dam v lodičkách a kloboučcích přes sportovně laděné studenty v pohorkách či sandálech až po harmonicky vyhlížející osoby v ručně šité obuvi. Zorganizovat kulturní akci, která by oslovila všechny studenty, je proto neobyčejně obtížné a Studentská rada si rozhodně zaslouží uznání už jen za to, že se do této bitvy již popáté pouští.
Jak by se dalo očekávat, nejedná se ani v případě letošního plesu o klasický galavečer. Sami organizátoři přidali ke graficky zdařilému oficiálnímu plakátu zvoucímu na „Reprezentační ples“ i méně formální upoutávku na „Mejdan roku“. Taneční zábava FF UK je skutečně kombinací obého a vedle klasické taneční hudby v podání kapely Magnum Jazz Bigband vystoupí v menších sálech i hudební útvary, které by člověk na jiném plese neočekával. „Raisův a Společenský sál budou tradičně patřit menším kapelám nejrůznějších žánrů - Čistírna pokaždé jinak, Sek jsi bonbónky nebo Odečet plynu,“ upřesnila alternativní hudební nabídku Klára Vaníčková na webových stránkách Studentské rady.
Pokud ještě nevíte, jak strávíte první jarní večer, navštivte 21. 3. od sedmi hodin večer Národní dům na Vinohradech a seznamte se s jednou ze zajímavých tváří Filozofické fakulty!

David Vichnar o nakladatelství Litteraria Pragensia Books

Rozhovor s Mgr. Davidem Vichnarem, editorem nakladatelství Litteraria Pragensia Books, které funguje ve spolupráci s Ústavem anglofonních literatur a kultur a FF UK.

Jak dlouho nakladatelství existuje a proč vůbec vzniklo?

Loni – roku 2012 – oslavilo nakladatelství Litteraria Pragensia Books (LPB) jubilejní, desáté výročí svého založení a také pokřtilo svůj čtyřicátý knižní titul. Založeno bylo v roce 2002 coby jakási odnož časopisu Litteraria Pragensia, který vychází od roku 1990 a zaměřuje se na kulturální studia a literárněhistorickou vědu. Za uplynulých deset let se nakladatelství vyvinulo v nezávislou knižní řadu, zpočátku zaměřenou na publikaci výstupů práce Ústavu anglofonních literatur a kultur a jeho center (Centra pro kulturální a kritickou teorii – Dr. Louis Armand, prof. Martin Procházka; Centra pro irská studia – doc. Clare Wallace, doc. Ondřej Pilný; Centra pro studium Jamese Joyce – opět Dr. Louis Armand, poslední dobou přispívám k této oblasti i já), ovšem postupně se jeho záběr rozšířil o spolupráci se zahraničními univerzitami a pokrytí dalších tematických okruhů.

JEDEN pohled na SVĚT nestačí

V pondělí 4. března byl slavnostně zahájen filmový festival Jeden svět. Jedná se již o patnáctý ročník akce, během níž se v Praze a dalších městech ČR po celý týden konají projekce dokumentárních filmů o lidských právech. Své sály těmto snímků propůjčily známá pražská kina jako Světozor, Atlas nebo Evald. Hlavním organizátorem festivalu je společnost Člověk v tísni. V nabitém programu Jednoho světa lze však nalézt mnohem víc než dokumentární filmy: součástí festivalu jsou i koncerty, výstavy, workshopy a další doprovodné aktivity. V široké nabídce snímků si každý může vybrat, co ho nejvíce zajímá, ať už se jedná o problematiku chudoby v současném světě, válečné konflikty, Alzheimerovu nemoc, vliv masmédií na společnost, problémy moderní civilizace nebo práva homosexuálů.

Svátek milovníků dobrého jídla

Od 1. ledna do 28. února 2013 se uskutečnil čtvrtý ročník festivalu Grand Restaurant Festival. Tento počin dovoluje navštívit prvotřídní podniky, které patří mezi gastronomické špičky, a pochutnat si na tříchodovém menu za cenu, která je zlomkem toho, co byste zaplatili při běžné návštěvě. Restaurace slibují bezchybnou obsluhu, ty nejchutnější pokrmy a zážitek, na který budete dlouhou dobu vzpomínat. Restaurace, které se do festivalu zapojily, patří mezi nejlépe hodnocené v celostátní anketě Maurerův výběr Grand Restaurant 2013.

Nobelova cena pro sira Nicholase Wintona?

Převzato ze stránek http://www.nicholaswinton.eu/cs

Počátkem září roku 1939 se v Praze desítky rodičů loučily se svými dětmi, které se chystaly na dalekou cestu. S číslem na krku a povolením ke vstupu do Anglie v rukou seděly tyto děti ve vlaku, který je měl zachránit před hrůzami nadcházející války. Tento den se však nakonec stal jednou z nejsmutnějších událostí v životě mladého britského bankéře Nicholase Wintona – oněch 250 dětí totiž do Anglie nikdy nedojelo. Začala druhá světová válka a poslední z “Wintonových vlaků” nebyl puštěn před hranice protektorátu. Téměř žádné z dětí čekajících toho dne ve vlaku se nedožilo konce holokaustu. Přesto se však v předvečer druhé světové války událo něco obdivuhodného. Třicetiletý Nicholas Winton, který o Vánocích roku 1938 navštívil Prahu, si správně uvědomil, že situace v Československu směřuje k jedné z největších katastrof 20. století a rozhodl se před těmito hrůzami uchránit alespoň ty nejbezbrannější, malé děti. Díky jeho usilovné práci se podařilo najít britské adoptivní rodiny pro téměř sedm set židovských dětí, které by jinak s velkou pravděpodobností zemřely v plynových komorách. Na další desítky let však tento čin upadl v zapomnění a teprve když Wintonova manželka Greta koncem 80. let objevila dokumenty týkající se dětských transportů, poznaly stovky “Wintonových dětí” svého zachránce. Od oné chvíle oslovuje tento silný příběh mnoho lidí a ukazuje, že i jeden člověk může takřka změnit svět.

Středa 6. března bude patřit přednášce „Byron and the Liberation of Italy“

Ústav anglofonních literatur a kultur srdečně zve všechny zájemce o anglickou literaturu a dějiny Itálie na přednášku Dr Alana Rawese “The very poetry of politics. Only think — a free Italy!!!“ : Byron and the Liberation of Italy, která se uskuteční ve středu 6. března od 14:15 (místnost č. 111, hlavní budova FF UK). Dr Rawes působí na univerzitě v Manchesteru, je ředitelem tamějšího centra pro výzkum života a tvorby lorda Byrona a autorem četných publikací (např. Byron’s Poetic Experimentation, English Romanticism and the Celtic World, Romantic Biography či Romanticism and Form). Přednáška i následná diskuze proběhnou v angličtině. Více informací najdete zde.