Týden neklidu začíná

Jde pouze o školné? Jsou peníze hlavním problémem vysokých škol? Jak docílit úspěšné komunikace mezi politiky a akademickou obcí? Je možné navodit mezi nimi vzájemnou důvěru? V neděli ve tři hodiny odpoledne se v Divadle Komedie konala úvodní debata Týdne neklidu organizovaného Iniciativou za svobodné vysoké školy. Debaty o vysokoškolské a kulturní politice se zúčastnili Michal Stehlík (děkan Filozofické fakulty UK), Jaroslav Anděl (umělecký ředitel Centra současného umění DOX), Dušan D. Pařízek (ředitel Pražského komorního divadla v Divadle Komedie) a David Jařab (umělecký šéf Pražského komorního divadla v Divadle Komedie).

Nové Centrum židovských studií přímo v centru Evropy

Založením Centra židovských studií v lednu 2012 se Filozofická fakulta Univerzity Karlovy zařadila po bok světových univerzitních pracovišť, na kterých podobná interdisciplinární platforma funguje. Jedná se o propojení badatelských a výukových aktivit v oblasti židovské literatury, historie, filosofie, náboženství, jazyka, umění a kultury doposud rozptýlených mezi základní součásti fakulty. Nyní se jejich koordinace ujme právě Centrum židovských studií (dále jen CŽS), které má zároveň za úkol rozvíjet spolupráci s externími institucemi, např. Židovským muzeem a dalšími českými a zahraničními tematicky spřízněnými pracovišti. Celý projekt by měl přinést nové přednáškové cykly a akreditované studijní programy i další možnosti studia pro zahraniční uchazeče, pořádání konferencí, workshopů, kolokvií a vydávání odborných publikací pod značkou CŽS.

Umberto Eco: Pražský hřbitov

Italský spisovatel a filosof Umberto Eco napsal svůj prozatím poslední historický román Pražský hřbitov, se kterým se vrací do Prahy, jež hrála významnou roli i v jednom z jeho předchozích děl, ve Jménu růže. Pražským hřbitovem je myšlen pražský židovský hřbitov, kde se nad hrobem rabbiho Löwa údajně každých sto let schází 13 nejvýznamnějších rabínů z celého světa, aby naplánovali postupné ovládnutí světa Židy. Kromě Prahy jsou dějištěm dále Francie a Itálie.

Jak bylo Na severu?

Několik hudebníků, zpěváků, tanečníků a jedna krásná Švédka se jednoho dne rozhodli, že zpříjemní dlouhé lednové večery sobě a všem, kdo budou chtít. Dali dohromady hlavy, ruce, nohy a vznikla akce s názvem Na sever!. Během jednoho jediného dne tak účastníci měli možnost poznat švédské lidové a další bal folkové tance a navštívit tři koncerty v jednom.

Kulturní přehled na únor

Po lednové pauze se vracíme s oblíbeným kulturním přehledem na následující měsíc. Přestože stále probíhá zkouškové období, nebojte se vyrazit za kulturou a alespoň trochu si odpočinout od skript. Již 9. února se můžete těšit na vernisáž Artsemestru zima 2012, který pak bude v následujících dnech probíhat na UMPRUM. Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze tradičně otevře všechny své ateliéry veřejnosti. Od 10. do 16. února bude mít každý z návštěvníků zimního Artsemestru možnost zjistit, jaké tendence a směry formují studenty Katedry architektury, designu, volného a užitého umění.

Pražský hrad připomíná 400. výročí smrti Rudolfa II.

20. ledna 2012 uběhlo 400 let od chvíle, kdy na Pražském hradě zemřel Rudolf II. Habsburský. Na skon panovníka, za jehož vlády se z Prahy stalo centrum politické i kulturní, upomíná mimořádná výstava nazvaná Pocta Rudolfu II. V běžně nepřístupných prostorách si mohou návštěvníci prohlédnout především předměty spojené s císařovým pohřbem.

Reforma vysokých škol z pohledu Univerzity Karlovy

19. 1. 2012 proběhlo na Právnické fakultě v Collegiu Maximu shromáždění zástupců akademické obce Univerzity Karlovy. Informační shromáždění svolal rektor Karlovy univerzity prof. Václav Hampl a předseda Akademického senátu UK prof. Jan Hála kvůli projednání věcných záměrů zákonů o vysokých školách a o finanční pomoci studentům.

Celému shromáždění předcházelo symbolické vyhození 90 melounů z oken jako symbol „vyhozených“ miliónů za novou nepropracovanou reformu vysokých škol. Melounová „tříšť“ byla poté sebrána a poslána na výzkum melounového piva do nejmenovaného pivovaru. Následně se účastníci přesunuli na půdu Právnické fakulty UK.

Až na konec světa

Bretaň, Malá Británie, Breizh, jeden z dvaceti sedmi francouzských regionů, který si už po staletí zakládá na tom, že není až tak francouzský. Bretonci jsou národ s vlastním jazykem, vlastním poloostrovem a několika ostrovy, vlastní hymnou, vlastní vlajkou, státním znakem, vlastním parlamentem, vlastními svatými a především s vlastní, byť možná poněkud svéráznou morálkou.