Jak bylo Na severu?

Několik hudebníků, zpěváků, tanečníků a jedna krásná Švédka se jednoho dne rozhodli, že zpříjemní dlouhé lednové večery sobě a všem, kdo budou chtít. Dali dohromady hlavy, ruce, nohy a vznikla akce s názvem Na sever!. Během jednoho jediného dne tak účastníci měli možnost poznat švédské lidové a další bal folkové tance a navštívit tři koncerty v jednom.

Kolem desáté hodiny ráno se začaly do tanečního studia Naboso ve Školské ulici trousit skupinky tancechtivých skandinavistů a dalších odvážlivců. Právě tam totiž proběhl takřka šestihodinový výukový seminář polsky, švédského národního tance, pod vedením švédské lektorky Petry Ericsson. Petru byste ve Švédsku mohli vidět v řadě tanečních inscenací, ať už tradičních, či moderních. Zároveň vyučuje v tamním institutu lidové hudby Eric Sahlström Institutet. Kromě taneční techniky párových tanců se soustředí na hudební cítění, načasování, plynulost pohybu a komunikaci, které jsou pro tanec nezbytné. Nutno uznat, že tahle krásná slečna učit rozhodně umí. Seminář se sice primárně zaměřil na jeden tanec, přesněji řečeno na jeho dvě nejčastější podoby, nicméně valná většina tanečních principů, které si tanečníci mohli vyzkoušet na vlastní kůži, jsou použitelné snad ve všech druzích tance. Asi právě proto většina zúčastněných nešetřila v průběhu celého dne chválou a nadšením.

Večer celodenní snažení vyvrcholilo trojkoncertem l’Arrache-coeur (CZ), Treizh (CZ) a Thomase Clause (BE) ‒ Nápověda pro francouzštináře: Ano, nepletete se. Je to váš milý a usměvavý pan lektor. Kromě belgické literatury ovšem ještě bravurně ovládá hru na housle. Kdo neslyšel, rozhodně by si neměl nechat příště ujít. Všem se podařilo rozhýbat, pobavit či potěšit příchozí skandinávskými a dalšími bal folkovými rytmy. Kromě polsky se objevila např. mazurka, šotyš, bourée, chapelloise a další lahůdky. Většina výše zmiňovaných tanců je opravdu lidová v pravém smyslu toho slova. Každý, kdo přijde a má chuť, se zvládne na místě zapojit, nepotřebuje k tomu nijakou zvláštní přípravu, partnera opačného pohlaví, speciální oděv ani další podobné záležitosti. Stačí najít levou a pravou nohu, občas se hodí nějaká ta ruka, a hurá do víru veselice. Tanec, příjemná hudba, domácké prostředí a milí lidé, to vše vykouzlilo v K4 kouzelnou atmosféru a večer, na který se jen tak nezapomíná.

Pokud víte, o čem mluvím, a chcete si to alespoň v malé míře zopakovat, nebo naopak litujete, že nevíte, přijďte 17. února kolem osmé do Malostranské besedy. Čeká vás Severský hudební mejdan pořádaný Severským filmovým klubem.