Josef Schwarz: Nová knihovna pojme jen třetinu svazků

V nedávné době se začalo pracovat na výstavbě nových prostorů pro ústřední knihovnu fakulty, která stále ještě citelně chybí. Pod centrální správu by postupně měly přejít i knihovny jednotlivých kateder. Jak to všechno tedy bude fungovat a jaké jsou vize Josefa Schwarze, ředitele Střediska vědeckých informací?

Stal jste se ředitelem Střediska vědeckých informací (SVI). Jak vůbec toto středisko funguje, co má na starosti?
SVI spadá pod děkanát FF UK a zajišťuje odborné metodické řízení knihoven fakulty; kromě toho je jeho hlavní činností katalogizace dokumentů a další informační činnosti.

V současné době je pro SVI hlavním tématem nově vznikající knihovna FF UK. Jak si představujete její fungování?
Knihovna FF UK (bez přívlastků „ústřední“, „centrální“ nebo jiných) se skutečně v současnosti formuje, zatím po změně Statutu FF UK existuje „de iure“ a v současnosti pracujeme na tom, aby se rozběhla i „de facto“. Ve výhledu necelých dvou let by se měla stát fungujícím systémem, který bude zahrnovat současné SVI, stávající katederní a ústavní knihovny a nově vzniklé středisko, které se právě buduje v suterénních prostorách hlavní budovy FF UK a které pracovně nazývám Centrem studijních a informačních služeb (CeSIS). Důležité je to, že v CeSIS bude značná část fondu přístupná ve volném výběru, tzn. že uživatel bude mít ničím neomezený přímý přístup k dokumentům.

Budou katederní knihovny vůbec užitečné? Změní se nějak výrazně knihovní fond?
V CeSIS bude převážně základní studijní literatura potřebná k bakalářskému studiu všech oborů. CeSIS však nebude sloužit pouze studentům bakalářského studia, ale i všem dalším zájemcům. CeSIS bude středobodem celého knihovněinformačního systému FF UK, kde se uživatel setká se všemi standardními službami a vhodnými podmínkami pro studium. Katederní knihovny budou na CeSIS navazovat svými specializovanými fondy a službami, což samozřejmě předpokládá nastavení funkčních vazeb mezi nimi a CeSIS.

Nenastane ale zmatek za této situace, kdy literatura potřebná pro jeden obor bude takto rozdělená a ne na jednom místě?
Za současné situace nejsme schopni integrovat všechny fondy do suterénních prostor v hlavní budově FF UK, kde je omezená kapacita. Zatímco celý fond všech katederních knihoven zahrnuje zhruba 1 000 000 svazků, v nových prostorách bude kapacita přibližně třetinová. Proto bude fond rozvržen následovně: v nových prostorách se umístí fond základní studijní literatury (zčásti vytvořený dílčím převodem fondů katederních knihoven, zčásti novým fondem), v dnešních katederních knihovnách pak uživatel – typicky např. student magisterského nebo doktorského studia – najde specializovanou odbornou literaturu. Ovšem systém bude fungovat tak, že fond bude putovat za uživatelem, ne uživatel za fondem.

Jestliže budou tedy všechny knihovny pod centrální správou, jak to bude s katalogem?
Elektronický katalog existuje od roku 1995 - každý dokument, který přišel na fakultu od tohoto roku, je v elektronickém katalogu. Částečně jsou tam dokumenty z předchozího období, pokud knihovny prováděly retrokatalogizaci, nebo pokud půjčují dokumenty pomocí automatizovaného výpůjčního protokolu. Zbytek zatím existuje v klasických lístkových katalozích. To vnímám jako velký problém, protože převést statisíce záznamů do elektronické podoby rozhodně není jednoduchá a krátkodobá záležitost.

Lze to realizovat?
Určitě, bude potřeba připravit projekt, který zajistí postupný převod klasických lístků do elektronické podoby. Nejpalčivější problém to je u větších knihoven, jako je třeba knihovna pro slovanskou fi lologii, která má přes 200 000 svazků a jen malá část je v elektronickém katalogu.

Jak se vyřeší náročnější požadavky studentů na knihovní jednotky a jejich přístupnost?
Tady nevím, co máte přesně na mysli. Samozřejmě budeme zjišťovat požadavky studentů a, pokud to půjde, snažit se jim vyhovět. Ovšem některé části fondů, např. staré tisky, si vyžadují specifi cké zacházení a je možno je zpřístupňovat pouze za určitých podmínek. V tomto směru určitě může vše značně usnadnit digitalizace. Jinou věcí je např. požadavek na dokument, který knihovna nevlastní, ale který se nachází někde jinde, v jiné knihovně tady by ideálně opět měl prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby nebo elektronické dodávky dokumentů přijít dokument za uživatelem a ne opačně.

A co elektronická knihovna? Plánuje se?
Určitě plánujeme zpřístupnění dokumentů v elektronické podobě tak, aby zejména u základních studijních materiálů byl co nejjednodušší přístup pro studenty, třeba i z domova, samozřejmě za dodržení všech právních omezení souvisejících s licenčními podmínkami a dalšími aspekty autorského práva. Řada elektronických zdrojů je však zpřístupněna už dnes, např. prostřednictvím celouniverzitní Brány k informacím na adrese http://bi.cuni.cz/.

Když bude do CeSIS situována část fondů ze všech katederních knihoven, jak budou tyto fondy organizovány?
Volně přístupný fond bude řazen tematicky, tedy podle oborů. Vzhledem k prolínání oborů a témat mezi jednotlivými katedrami není účelné fondy stavět podle kateder.

Jak bude celkově nová stavba ve finále vypadat?
CeSIS bude mít tři podlaží. V nejspodnějším patře bude největší studovna, nad kterou je plánovaná střecha, která zajistí přirozené osvětlení. Ze studovny bude přístup k fondu s volným výběrem a do místnosti s počítači a kopírkami, která vznikla už v první etapě projektu a která dnes slouží knihovně andragogiky a kulturologie. Nad tímto patrem bude mezipatro s malou galerií a další studovnou s volně přístupným fondem. Ve třetím poschodí, které bude na úrovni přízemí budovy, se bude nacházet další studovna, a to v místech současné studovny slavistiky.

Vše nové se situuje do spodní části budovy. Jak je to vyřešené vůči povodním, které mohou přijít?
Velká část prostor se studovnami i fondy se skutečně nachází pod úrovní terénu, ale proti povodním je bude chránit betonová vana, takže se není čeho bát. Zajištěna bude i kanalizace, takže ani odtud průnik vody do prostor nehrozí.

Mohl byste nám prozradit, kolik to vše asi bude stát?
První fáze rekonstrukce a výstavby suterénních prostor vyšla přibližně na 20 000 000 Kč. Druhá fáze, která je rozsáhlejší a náročnější, si vyžádá odpovídající prostředky na rekonstrukci, výstavbu a mobiliář, které už jsou zajištěny. Další prostředky budou potřeba na počítače a činnosti spojené se vznikem fondu a tvorbou elektronického katalogu.

Určitě studenty zajímá, jak to bude s poplatky, jestli ano, či ne.
Za registraci a běžné služby interní uživatelé rozhodně platit nebudou, zpoplatněno bude ale kopírování a nadstandardní služby.

Mohou se, podle zájmu, do této akce zapojit i studenti? Spolupracujete vůbec i s někým jiným, než jen s lidmi ze SVI?
Já bych rád, aby se nejen studenti, ale i všichni uživatelé do procesu vzniku knihovny FF UK zapojili. Jednak připravuji vznik pracovní konzultační skupiny, kde budou zástupci studentů, pedagogů, pracovníků knihoven a externí odborníci, kteří by připomínkovali jednotlivé podstatné kroky, které budou během příprav probíhat. Další spolupráci, vhodnou i pro studenty, pak předpokládám v rámci brigád, které budou organizovány např. v rámci převodu katalogizačních lístků do elektronické podoby.

A co se momentálně řeší? Jaké jsou aktuality?
Aktuálně např. řešíme to, jak přesně bude fungovat CeSIS s ohledem na vnitřní uspořádání studoven a dalších prostor, jejich vybavení, pohyb uživatelů apod.

Schwarzova koncepce

Krátkodobá fáze, která by měla končit v roce 2008, se zaměřuje především na:

• zřízení knihovny FF UK
• rekonstrukci suterénních prostor hlavní budovy
• vznik a provoz Centra studijních a informačních služeb (CeSIS)
• určení a zavedení systémových vztahů mezi CeSIS a současnými knihovnami kateder

Střednědobá fáze, která by měla probíhat do roku 2011 včetně, zahrnuje

• transformaci katederních knihoven
• zavedení pokročilých metod a technologií informační práce, které zajistí zvýšení kvality služeb

Dlouhodobá fáze, jejíž termín je ohraničen rokem 2016, zajišťuje

• další rozvoj služeb, který je podmíněn realizací nové budovy FF UK, až do podoby moderní informační instituce

Profil

Mgr. Josef Schwarz

Narodil se roku 1974 v Brně. Vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Pracoval v několika knihovnách (mj. knihovna Evangelické teologické fakulty UK a Parlamentní knihovna) a jako nezávislý informační konzultant. V polovině ledna 2007 byl jmenován ředitelem SVI.