Několik poznámek k tzv. revizi oboru Historie na FF UK v Praze

reakce docenta Martina Kováře, ředitele Ústavu světových dějin FF UK

V posledním čísle časopisu FFakt se objevilo hodnocení historických pracovišť na FF UK v Praze. Poté, co se na mě zástupce šéfredaktora obrátil s několika dotazy, začala mezi námi e-mailová komunikace, jejímž výsledkem je tato moje reakce. Vzhledem k omezenému rozsahu budu to, co Lukáš Borovička s Vítem Strobachem napsali, komentovat velmi stručně, spíše v jakýchsi glosách.

Je čas nechat komunisty promluvit

Reakce na Inventuru demokracie

Iniciativa Inventura demokracie mě velmi potěšila. V poslední době jsem při čtení novin čím dál tím naštvanější, a těší mě, že někdo se pokouší něco změnit, navíc přímo na naší fakultě. Projekce a diskuze z cyklu Doba železná a kožená byly zajímavé a poučné, happening zábavný, výzva „Dejte nám dárek k narozeninám“ věcně a dobře formulovaná. Držím palce a jsem zvědavý, jak výzva uspěje u politiků (a médií).

Čím dál bláznivější kolotoč kolem Národní knihovny

Portál UKáčko.cz přinesl rozhovor s Markem Kopećem, studentem architektury u profesora Přikryla na pražské AVU. Spolu se svými spolužáky vytvořili klauzurní práce se zadáním: adaptace Klementina pro další fungování Národní knihovny. Následující komentář bude směsicí citací, které by měly zvídavému a jistě přemýšlivému čtenáři ukázat názory jaksi proti těmto klauzurám, resp. především jejich medializaci coby relevantních řešení. Klauzurní práce jsou k vidění na http://archiweb.cz.

Poznámky nespokojeného studenta: Postupky nadržují šprtům!

S přechodem na strukturované studium došlo i k výrazným změnám v učebních plánech jak Ústavu české literatury a literární vědy, tak Ústavu českého jazyka a teorie komunikace. Na literatuře jsou to především strukturní změny, ale na jazyku jde o zásadně odlišné pojetí oboru. Konečně byl odstraněn atavismus prosazující diachronní lingvistiku.

Jsou humanitní vědy vědami?

Vědeckost

Adjektivum „vědecký“, vztahující se v posledku na skutečnosti zjištěné metodami novověké přírodovědy, se stalo v posledních staletích termínem obsazeným prestiží (z lat. praestigium – mámení, klam) a úctou. To, co je zjištěno „vědecky“, je mnohem relevantnější než to, co vzešlo z jiných zdrojů – bylo zjeveno rozmanitými božstvy, spatřeno ve snu, vykřiknuto v básnické extázi atd. (kupodivu se vláda země ustanovuje všelidovým hlasováním, tj. procedurou zcela nevědeckou).

Pes, který kouše? USA! Ad L. Levák: Pes, který štěká, nekouše!? (FFakt, prosinec 2007)

Student iberoamerikanistiky Lukáš Levák reagoval kriticky na můj rozhovor s mluvčím iniciativy Ne základnám studentem filozofie Janem Májíčkem. Začnu od konce, kde autor polemiky vyzývá: „Veďme skutečně odbornou diskusi a ptejme se odborníků (…), jež mají k danému tématu co říct.“ To přece iniciativa Ne základnám dělá!

Humanitní vědy ztrácejí svou identitu?

Ad Jan Chromý: Humanitní vědy vědami zcela jistě jsou (FFakt, prosinec 2007) a Vojtěch Varyš: Děkan Stehlík by měl už konečně odstoupit (FFakt, listopad 2007).

V listopadovém FFaktu vyzývá Vojtěch Varyš děkana Stehlíka k odstoupení, protože „manažer na FF UK nemá co dělat“. Varyš v tomto kontroverzním článku rovněž rozlišuje „vědu“ (jíž je podle jeho názoru výhradně matematika) a humanitní disciplíny, které naopak „nejspíš ani nejsou vědami“.
O číslo později se pokusil „vědeckost“ humanitních věd obhájit Jan Chromý. Činí tak ale poněkud podivnými zbraněmi. Například lingvistika podle něj v posledním půlstoletí začala přebírat některé metody přírodních či sociálních věd, „založených na exaktním sběru dat a jejich analýze.“ Díky tomuto přiblížení „skutečným vědám“ se podle Chromého zřejmě definitivně zařadila mezi ně.

Pes, který štěká, nekouše!?

Student filozofie Jan Májíček, mluvčí iniciativy Ne základnám, prohlásil: „Být pro (radar), znamená skočit na špek těm, co straší neexistujícím nebezpečím a mají zájem na tomto strachu vydělat. Kolik jsme toho slyšeli o nebezpečnosti Saddáma Husajna a jeho zbraních hromadného ničení? Teď je to pro změnu Írán a důkazy chybí stejně jako v případě Iráku.“ Pokud někdo prohlašuje, že režim Saddáma Husajna nebyl nebezpečný pro svět, činí tak z neznalosti nebo záměrného ignorantství.

O Ladislavu Zikmundovi, Michalu Stehlíkovi a prohnilosti FF UK

Po některých polemikách bych se ještě jednou rád vrátil k tomu, proč si myslím, že současná FF UK směřuje do pekel. Mezi studenty vysokých škol převažuje typ „sběrač kreditů“, jemuž nejde o nějaké studium nebo vzdělání, ale jen a jen o to, „mít vysokou školu“, tudíž v průběhu studia samotného o pravidelnou dávku splněných studijních povinností.

Svržení diktátu ignorance?

Už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem si při čtení nějakého periodika pomyslel: „Tak tohle podepíšu!“ Leč při čtení článku V. Varyše Pane kolego, jste blbec z říjnového FFaktu se to stalo tak říkajíc totálně. Byl to článek, který přesně vystihoval můj pocit z drtivé většiny seminářů, kterých jsem se kdy účastnil. Ať jsem si zapsal seminář u sebevětší „kapacity“ a ať referující studentka plácala sebevětší triviality sebehorší formou, zpravidla byla vyučujícím jednoduše pochválena.