Rubrika 'Názory'

Zlo sídlí v 1. patře

Možná jste si toho už taky všimli. Slyšela jsem mnohá vyprávění od starších kolegů, ale osobně jsem se přesvědčila až jednoho červnového odpoledne. Děkan? Proděkan? Cha Chaáá! Naše fakulta je doopravdy ovládána studijními referentkami. Ano, to jsou ty ženy, které úřadují v 1. patře asi 6hodin týdně a domnívají se, že jim fakulta patří, přesně jako těm pověstným školníkům, jež jsou na základních školách důležitější, než sám ředitel.

Několik poznámek k tzv. revizi oboru Historie na FF UK v Praze

reakce docenta Martina Kováře, ředitele Ústavu světových dějin FF UK

V posledním čísle časopisu FFakt se objevilo hodnocení historických pracovišť na FF UK v Praze. Poté, co se na mě zástupce šéfredaktora obrátil s několika dotazy, začala mezi námi e-mailová komunikace, jejímž výsledkem je tato moje reakce. Vzhledem k omezenému rozsahu budu to, co Lukáš Borovička s Vítem Strobachem napsali, komentovat velmi stručně, spíše v jakýchsi glosách.

Je čas nechat komunisty promluvit

Reakce na Inventuru demokracie

Iniciativa Inventura demokracie mě velmi potěšila. V poslední době jsem při čtení novin čím dál tím naštvanější, a těší mě, že někdo se pokouší něco změnit, navíc přímo na naší fakultě. Projekce a diskuze z cyklu Doba železná a kožená byly zajímavé a poučné, happening zábavný, výzva „Dejte nám dárek k narozeninám“ věcně a dobře formulovaná. Držím palce a jsem zvědavý, jak výzva uspěje u politiků (a médií).

Čím dál bláznivější kolotoč kolem Národní knihovny

Klementinum

Portál UKáčko.cz přinesl rozhovor s Markem Kopećem, studentem architektury u profesora Přikryla na pražské AVU. Spolu se svými spolužáky vytvořili klauzurní práce se zadáním: adaptace Klementina pro další fungování Národní knihovny. Následující komentář bude směsicí citací, které by měly zvídavému a jistě přemýšlivému čtenáři ukázat názory jaksi proti těmto klauzurám, resp. především jejich medializaci coby relevantních řešení. Klauzurní práce jsou k vidění na http://archiweb.cz.

Poznámky nespokojeného studenta: Postupky nadržují šprtům!

S přechodem na strukturované studium došlo i k výrazným změnám v učebních plánech jak Ústavu české literatury a literární vědy, tak Ústavu českého jazyka a teorie komunikace. Na literatuře jsou to především strukturní změny, ale na jazyku jde o zásadně odlišné pojetí oboru. Konečně byl odstraněn atavismus prosazující diachronní lingvistiku.

Jsou humanitní vědy vědami?

Vědeckost

Adjektivum „vědecký“, vztahující se v posledku na skutečnosti zjištěné metodami novověké přírodovědy, se stalo v posledních staletích termínem obsazeným prestiží (z lat. praestigium – mámení, klam) a úctou. To, co je zjištěno „vědecky“, je mnohem relevantnější než to, co vzešlo z jiných zdrojů – bylo zjeveno rozmanitými božstvy, spatřeno ve snu, vykřiknuto v básnické extázi atd. (kupodivu se vláda země ustanovuje všelidovým hlasováním, tj. procedurou zcela nevědeckou).

Pes, který kouše? USA! Ad L. Levák: Pes, který štěká, nekouše!? (FFakt, prosinec 2007)

radar

Student iberoamerikanistiky Lukáš Levák reagoval kriticky na můj rozhovor s mluvčím iniciativy Ne základnám studentem filozofie Janem Májíčkem. Začnu od konce, kde autor polemiky vyzývá: „Veďme skutečně odbornou diskusi a ptejme se odborníků (…), jež mají k danému tématu co říct.“ To přece iniciativa Ne základnám dělá!

Humanitní vědy ztrácejí svou identitu?

Ad Jan Chromý: Humanitní vědy vědami zcela jistě jsou (FFakt, prosinec 2007) a Vojtěch Varyš: Děkan Stehlík by měl už konečně odstoupit (FFakt, listopad 2007).

V listopadovém FFaktu vyzývá Vojtěch Varyš děkana Stehlíka k odstoupení, protože „manažer na FF UK nemá co dělat“. Varyš v tomto kontroverzním článku rovněž rozlišuje „vědu“ (jíž je podle jeho názoru výhradně matematika) a humanitní disciplíny, které naopak „nejspíš ani nejsou vědami“.
O číslo později se pokusil „vědeckost“ humanitních věd obhájit Jan Chromý. Činí tak ale poněkud podivnými zbraněmi. Například lingvistika podle něj v posledním půlstoletí začala přebírat některé metody přírodních či sociálních věd, „založených na exaktním sběru dat a jejich analýze.“ Díky tomuto přiblížení „skutečným vědám“ se podle Chromého zřejmě definitivně zařadila mezi ně.

Pes, který štěká, nekouše!?

Student filozofie Jan Májíček, mluvčí iniciativy Ne základnám, prohlásil: „Být pro (radar), znamená skočit na špek těm, co straší neexistujícím nebezpečím a mají zájem na tomto strachu vydělat. Kolik jsme toho slyšeli o nebezpečnosti Saddáma Husajna a jeho zbraních hromadného ničení? Teď je to pro změnu Írán a důkazy chybí stejně jako v případě Iráku.“ Pokud někdo prohlašuje, že režim Saddáma Husajna nebyl nebezpečný pro svět, činí tak z neznalosti nebo záměrného ignorantství.

O Ladislavu Zikmundovi, Michalu Stehlíkovi a prohnilosti FF UK

ilustrace Stehlík

Po některých polemikách bych se ještě jednou rád vrátil k tomu, proč si myslím, že současná FF UK směřuje do pekel. Mezi studenty vysokých škol převažuje typ „sběrač kreditů“, jemuž nejde o nějaké studium nebo vzdělání, ale jen a jen o to, „mít vysokou školu“, tudíž v průběhu studia samotného o pravidelnou dávku splněných studijních povinností.

strany: 1 2 3