Archiv pro rubriku: Kolem světa

Amsterdam, život na dvoch kolesách

DSC_1833Napriek tomu, že hlavné mesto Holandska je dnes (ne)slávne známe predovšetkým legálnou prostitúciou a marihuanovými koláčikmi, svojim návštevníkom ponúka oveľa viac než len psychotropné posedenie v početných coffee shopoch alebo prechádzku po Red Light District, štvrti preslávenej sklenými výkladmi s netradičným „tovarom“. Amsterdam totiž na turistov útočí dokonalým arzenálom podnetov, ktoré apelujú na väčšinu ľudských zmyslov. Vôňa nesúca sa z tradičných škoricových stroopwavels, malých okrúhlych waflí s karamelom uprostred, evokuje pomaly sa blížiace Vianoce a atakuje čuchové bunky ľudí prechádzajúcich sa po jednom z originálnych trhov, ktorých je v meste pomerne veľa. Milovníkov slaných pokrmov určite zaujme aj lákavá ochutnávka a široká ponuka niekoľkých druhov pravej holandskej goudy či iných tradičných syrov. Pokračování textu Amsterdam, život na dvoch kolesách

Ukrajina v době války

Majdan_3„Krym – vojna, Doněck – vojna, Oděsa – mir,“ těmito slovy okomentovala situaci na Ukrajině bábuška Ludmila, se kterou jsme se s kamarádem Mikem seznámili před výstavní budovou hlavního nádraží v Oděse. K důchodu si nelegálně přivydělává pronajímáním pokojů pro turisty, což je v tomto městě poměrně běžná praxe.

Na Ukrajině jsem s kamarádem Mikem strávil necelé dva týdny na přelomu července a srpna, tedy zhruba půl roku po masakru na Majdanu, pár měsíců po zvolení nového prezidenta a v době války na východě země. Leckdo nás od plánované trasy Lvov – Oděsa – Kyjev – Lvov odrazoval, ale racionální úvaha, že i v nejzazším bodě naší cesty budeme stále několik set kilometrů od válečné zóny, zvítězila a svých plánů jsme se nevzdali. Většinu cesty jsme se opravdu cítili jako v zemi, kde je mír a zjevné jsou jen problémy dlouhodobého charakteru, především chudoba patrná na první pohled v podstatě ve všech navštívených městech a vesnicích kromě Kyjeva. Pokračování textu Ukrajina v době války

Erasmus students could be described as one nation

Hello! I’m Arthur, an Erasmus student in Prague. Ahoj! Jsem Arthur a studuju v Praze.

ERASMUS

I come from France and I study medicine. Why did I choose to come to Prague?
Well, you know, some men love women for their beauty, some women love men for their money. I’ve chosen Prague because it is beautiful and cheaper than Ireland. Quite a superficial way of thinking I must say, but do I regret my choice today? Absolutely not.

According to a French stereotype, Prague is a beautiful city with the most beautiful girls. Unfortunately not everyone knows that it is also the capital of the Czech Republic and that you have to speak Czech with those girls. That’s to say how little I knew about the Czech Republic, Prague and the Czech people before I came here. So let’s see what the Erasmus programme in Prague can teach you. Pokračování textu Erasmus students could be described as one nation

Nora Barnacleová: milenka, múza, manželka

NORA - houseMeno James Joyce je dnes povedomé asi každému, kto dával na hodinách literatúry trochu pozor. Román Ulysses, v českom preklade známy ako Odysseus, ako aj zbierka poviedok Dublinčania sú v literárnych kruhoch notoricky známe a Finneganovo prebúdzanie predstavuje jednu z najväčších čitateľských výziev pre fanúšikov modernistickej tvorby. Za úspechom tohto celosvetovo presláveného írskeho spisovateľa však stojí viac ako len jeho talent a vytrvalá práca. V Joyceovom tieni sa totiž počas veľkej časti jeho života pohybovala žena, bez ktorej by sa pravdepodobne ani jedno z vyššie uvedených diel nezrodilo. Nora Barnacleová, chudobná chyžná zo západného Írska, ho totiž sprevádzala od istého  júlového popoludnia v roku 1904, kedy na seba náhodne narazili na Nassau  Street v Dubline, až do jeho smrti. Okrem milenky, manželky a matky jeho dvoch detí bola Nora Joyceovou literárnou múzou a slúžila ako predloha pre jeho najslávnejšie ženské postavy. Pokračování textu Nora Barnacleová: milenka, múza, manželka

Po vlastných

Camino de Santiago (58)V súčasnosti, keď je doprava z jedného miesta na druhé jednoduchšia a rýchlejšia ako kedykoľvek predtým, si človek z praktických dôvodov už len málokedy zvolí chôdzu po vlastných nohách. Kolesá a krídla sú rýchlejšie, pohodlnejšie, efektívnejšie a navyše šetria ľudskú energiu. Batožinu stačí hodiť do kufra alebo odovzdať pri check-in-e na letisku a človek sa behom niekoľkých minút ocitne v inom meste.  Za pár hodín sa už zobúdza v susednom štáte a ak sa minútová ručička otočí ešte o niekoľko ďalších koliesok, pasažier vystúpi z lietadla na inom kontinente. Pojem vzdialenosti nabral v posledných dvoch storočiach nové dimenzie a hranice toho, čo je „po ruke“ sa radikálne posunuli. Čo bolo kedysi ďaleko je dnes na skok. Vzdialenosť, ktorá v minulosti predstavovala namáhavú, niekoľkodňovú či dokonca niekoľkotýždňovú cestu, je v 21. storočí záležitosťou jedného dňa. A chôdzu, ten najprirodzenejší pohyb človeka, využívame asi tak často ako schody vedľa eskalátora. Dôsledky nie sú iba fyzické. Ak pravidelne a dlho nekráčame, škodíme nie len svojmu telesnému zdraviu, ale ochudobňujeme sa aj o zážitky „z prvej ruky“. V lietadle nikdy neucítime vôňu práve kvitnúcej levandule, nanajvýš pach spoteného spolucestujúceho. V aute nás zasa neofúkne chladný, vlhký vietor, ktorý sa ženie od mora a vo vlaku si lepkavé ruky neumyjeme v zurčiacom, ľadovom potoku. Ak sa však človek rozhodne vystúpiť, nech už sa vezie v čomkoľvek, prestane svet vnímať iba zrakom, prilepený na zaprášené sklo autobusu. Pokračování textu Po vlastných

Chodit na vysokou nestačí – přihlaste se na Model Evropské unie

Model EU photo
Foto: Archiv Pražského studentského summitu

Francouzská ministryně prosazuje směrnici o kvótách pro ženy, zatímco její německý kolega s ní zásadně nesouhlasí.  Debata se vyostřuje a každá země hájí své pozice, ale nesmí přitom zapomínat na spojenectví uzavřená nad jinými tématy, hospodářské zájmy své země a další kritéria ovlivňující její rozhodnutí. Ministrové a ministryně se dostávají do sporů, nacházejí kompromisy a hledají nejlepší možná společná řešení. A přitom se nejedená o žádné setkání na nejvyšší úrovni, ale o další z ročníků pražského Modelu EU. Pokračování textu Chodit na vysokou nestačí – přihlaste se na Model Evropské unie

Čajový ostrov, kde se ze studentů stávají Sir a Madam

Sběračka čaje ze Srí Lanky
Sběračka čaje ze Srí Lanky

Srí Lanka získala nezávislost na Velké Británii již před více než půl stoletím, koloniální duch je však na ostrově patrný dodnes. Ve vnitrozemí Cejlonu mezi rozlehlými krásně vonícími čajovými plantážemi jsou roztroušeny vilky, v nichž Vás v pět hodin odpoledne zatahá přátelský Srílančan za rukáv a oznámí “Tea time, Madam”.

Pokračování textu Čajový ostrov, kde se ze studentů stávají Sir a Madam

Sentinelci: Jak ukázat světu zdvižený prostředníček

Pár z Velkého andamanského souostroví

Je všeobecně známo, že kmenů, které nemají žádný kontakt se západní civilizací, je na světě jen pár a jejich počet se stále zmenšuje. Hovoří-li se o těchto posledních zástupcích, představíme si obvykle domorodce uprostřed papuánské džungle, ke kterým se ještě přes neprostupné liány neprobil žádný misionář. Jsou ale i tací, kteří o existenci západní civilizace velmi dobře vědí a nechtějí s ní mít nic společného, což dávají zcela nedvojznačně najevo. Takovým případem jsou i Sentinelci, jejichž tradičním pozdravem cizinců je sprška šípů. Pokračování textu Sentinelci: Jak ukázat světu zdvižený prostředníček

Seminář o možnostech zahraničních studijních pobytů

Zahraniční oddělení Filozofické fakulty uspořádalo 22. března další ze svých seminářů informujících studenty o možnostech, které mohou využít ke studijním pobytům v zahraničí. Kromě obecných seminářů se příležitostně konají také semináře zaměřené na konkrétní typy programů, v blízké době se například plánuje seminář o projektu Erasmus. Vedoucí zahraničního oddělení Filozofické fakulty Kateřina Mitasová byla tentokrát mile potěšena hojnou účastí a hned na začátku semináře vytkla jako ideální cíl, aby každý student strávil v rámci svého studia minimálně jeden semestr na zahraniční univerzitě. Pokračování textu Seminář o možnostech zahraničních studijních pobytů

Až na konec světa


Pointe du Raz.
Pointe du Raz.

Bretaň, Malá Británie, Breizh, jeden z dvaceti sedmi francouzských regionů, který si už po staletí zakládá na tom, že není až tak francouzský. Bretonci jsou národ s vlastním jazykem, vlastním poloostrovem a několika ostrovy, vlastní hymnou, vlastní vlajkou, státním znakem, vlastním parlamentem, vlastními svatými a především s vlastní, byť možná poněkud svéráznou morálkou. Pokračování textu Až na konec světa

Pages: 1 2 3 Next