Buchty a loutky: Líbí se nám nedokonalost.

Inscenace Psycho. Zdroj: Buchty a loutky.

V sobotu 19. listopadu oslaví ve Švandově divadle na Smíchově nezávislé alternativní loutkové divadelní seskupení Buchty a loutky 20. výročí. Za dobu svého působení mají na kontě 42 divadelních her (přibližně polovina z nich je určena pro děti) a jeden „celovečerák“. Jejich představení bývají velice osobitá, vtipná a nápaditá a žádná loutka nepatří do starého železa. S Markem Bečkou, jedním ze zakladatelů Buchet a loutek, jsem si povídala o tom, kde se rodí jejich nápady a jak je možné hrát Psycho s happyendem.

Jít na festival neznamená jen bavit se: rozhovor s organizátorem festivalu Pozdní sběr

Již pátým rokem se letos koná festival Pozdní sběr. Tahle jedinečná událost vám umožní spojit příjemné s užitečným. Tím, že zaplatíte vstupné, totiž zároveň někomu pomůžete. V letošním roce to budou lidé trpící cystickou fibrózou. Pokud ještě váháte, následující řádky vám prozradí, proč byste si právě tuhle akci rozhodně neměli nechat ujít.

„Český národ dorostl sotva do puberty,“ říká literární historik Václav Vaněk v rozhovoru o kořenech české společnosti

Literární historik Václav Vaněk působí od roku 1993 na Katedře české literatury FF UK (dnes Ústav české literatury a literární vědy). Přednáší dějiny české literatury 19. století, ale zabývá se také dějinami české literatury 20. století (zejména obdobím mezi světovými válkami), slovenskou literaturou a dějinami literatur střední Evropy.

Nechci psát „euroburgery“ – Rozhovor s Jáchymem Topolem

Přinášíme vám rozhovor s jedním z nejznámějších českých spisovatelů, který byl rovněž určitou dobu studentem etnologie na FFUK, studium ale nedokončil. Topol v něm mimo jiné vzpomíná na dělnické profese, které vykonával za minulého režimu, nebo vypráví o své knize „Kloktat dehet“.

Kristýna Kočí: Doma se neptají na vládu, ale kdy dokončím školu

Novou koaliční vládu vyjednává i jedna studentka Filozofické fakulty – Kristýna Kočí ze šestého ročníku magisterské politologie. Do sněmovny se tato „programová ředitelka“ Věcí veřejných dostala z prvního místa moravskoslezské kandidátky, a to ve svých 25 letech. Přestože je teď téměř k nezastižení, odhodlána prosazovat svůj bohatý program, tak se o magisterský titul nebojí. „Ještě dvě písemné práce, dokončit diplomku a nejpozději v zimě školu dokončím,“ doufá nová politická superstar Kočí.

Otázky pro Steva Govea, ředitele festivalu Fringe

Květen je tu a s ním i další ročník Prague Fringe festivalu. Co jste pro diváky připravili letos?

Burlesku z Hollywoodu, performaci z Austrálie, představení oceněná na Fringe festivalech v Edinburgu a Amsterdamu. Celý svět dorazí na Malou Stranu 22. května a zůstane do 30. května. Letos půjde o skutečně úžasnou podívanou, dosud jsme nenabízeli lepší, eklektičtější výběr.

Galina Vaněčková: Literární vědci jsou lidé jako všichni ostatní

Literární vědkyně Galina Vaněčková sice pochází z ruského Jekatěrinburgu, přesto ale hovoří velmi dobře česky. Spoustu někdejších studentů Karlovy univerzity umí rusky právě díky ní, vždyť za svou akademickou kariéru odučila nespočet hodin. Její srdce ale tíhne k poezii a i když se profesně nemohla věnovat pouze literatuře, nenajdeme široko daleko většího odborníka na ruskou básnířku Marinu Cvětajevovou (1892-1941), než je tato dáma.

Miloš Urban: Vůbec jsem nevěděl, kdo to je Dan Brown

Na jeho knihách vás nejprve upoutá jejich netradiční podoba. Když je otevřete a začnete číst, připadáte si najednou jako v kině. Tak dějově umí psát. Řeč je o spisovateli Miloši Urbanovi, s nímž jsme se sešli v kavárně Švandova divadla. Láska k filmu a literatuře z něj přímo čiší. A to nejednou přemýšlel, zdali se profesně vydal tou správnou cestou. Mimochodem, i on patří k absolventům naší fakulty.

Marie Koldinská: Z událostních dějin se stala odstrčená Popelka v koutě

Před osmi lety byla magistrou, které děkan neprodloužil smlouvu a která demonstrativně vyučovala zadarmo. Její případ byl roznětkou k rozsáhlé diskusi o vysokoškolské výuce historie. Dnes je docentkou a vedoucí semináře českých raněnovověkých dějin. Happy end?

Dělat něco, co má význam

S Martinou Bělíkovou jsem se sešel v příjemné čajovně v centru města. Dorazila jako obvykle v dobré náladě a usrkávajíc svůj oblíbený Touareg, trpělivě odpovídala na mé zvídavé otázky. Před půlrokem přišla do Prahy z Karlových Varů studovat práva a politologii, dnes stojí v čele iniciativy Demokracie staví, která si klade za cíl prosazení realizace Kaplického návrhu Národní knihovny. Jako by malá placka amerického prezidenta, kterou měla na kabelce, vystihovala trochu i její osobnost. Martina Bělíková je rozhodně plná naděje.