Rubrika 'Rozhovory'

Kristýna Kočí: Doma se neptají na vládu, ale kdy dokončím školu

Kristýna KočíNovou koaliční vládu vyjednává i jedna studentka Filozofické fakulty – Kristýna Kočí ze šestého ročníku magisterské politologie. Do sněmovny se tato „programová ředitelka“ Věcí veřejných dostala z prvního místa moravskoslezské kandidátky, a to ve svých 25 letech. Přestože je teď téměř k nezastižení, odhodlána prosazovat svůj bohatý program, tak se o magisterský titul nebojí. „Ještě dvě písemné práce, dokončit diplomku a nejpozději v zimě školu dokončím,“ doufá nová politická superstar Kočí.

Otázky pro Steva Govea, ředitele festivalu Fringe

fringeKvěten je tu a s ním i další ročník Prague Fringe festivalu. Co jste pro diváky připravili letos?

Burlesku z Hollywoodu, performaci z Austrálie, představení oceněná na Fringe festivalech v Edinburgu a Amsterdamu. Celý svět dorazí na Malou Stranu 22. května a zůstane do 30. května. Letos půjde o skutečně úžasnou podívanou, dosud jsme nenabízeli lepší, eklektičtější výběr.

Galina Vaněčková: Literární vědci jsou lidé jako všichni ostatní

janus_rozhovor_foto_matej_vanecekLiterární vědkyně Galina Vaněčková sice pochází z ruského Jekatěrinburgu, přesto ale hovoří velmi dobře česky. Spoustu někdejších studentů Karlovy univerzity umí rusky právě díky ní, vždyť za svou akademickou kariéru odučila nespočet hodin. Její srdce ale tíhne k poezii a i když se profesně nemohla věnovat pouze literatuře, nenajdeme široko daleko většího odborníka na ruskou básnířku Marinu Cvětajevovou (1892-1941), než je tato dáma.

Miloš Urban: Vůbec jsem nevěděl, kdo to je Dan Brown

UrbanNa jeho knihách vás nejprve upoutá jejich netradiční podoba. Když je otevřete a začnete číst, připadáte si najednou jako v kině. Tak dějově umí psát. Řeč je o spisovateli Miloši Urbanovi, s nímž jsme se sešli v kavárně Švandova divadla. Láska k filmu a literatuře z něj přímo čiší. A to nejednou přemýšlel, zdali se profesně vydal tou správnou cestou. Mimochodem, i on patří k absolventům naší fakulty.

Dělat něco, co má význam

Martina BělíkováS Martinou Bělíkovou jsem se sešel v příjemné čajovně v centru města. Dorazila jako obvykle v dobré náladě a usrkávajíc svůj oblíbený Touareg, trpělivě odpovídala na mé zvídavé otázky. Před půlrokem přišla do Prahy z Karlových Varů studovat práva a politologii, dnes stojí v čele iniciativy Demokracie staví, která si klade za cíl prosazení realizace Kaplického návrhu Národní knihovny. Jako by malá placka amerického prezidenta, kterou měla na kabelce, vystihovala trochu i její osobnost. Martina Bělíková je rozhodně plná naděje.

Dnešní společnost je v podstatě velmi infantilní

Josef Vojvodik„Dvě představy fraktalizace těla“, „Několik poznámek ke vztahu umění a psychopatologie“, „Oralizace a olfaktorizace oka“. To jsou názvy některých studií docenta Vojvodíka, který působí ve fakultním Ústavu české literatury a literární vědy. Pokud si za nimi nedokážete nic představit, zkuste se do těchto textů začíst a začnou se vám otevírat souvislosti mezi literární vědou, uměnovědou, filozofií, ale třeba i medicínou například v náhledu na lidské tělo.

Když vločka sněhu rozezní vnitřní hlas

Feng-yűn SongRozhovor s Feng-yűn Song

Co Vás přivedlo do České republiky?
Do Prahy jsem se dostala díky studiu. V Číně jsem už jako malá studovala pekingskou operu, ale na vysoké škole jsem pak v Pekingu začala studovat bohemistiku, díky tomu jsem dostala stipendium a začala studovat svůj obor na FF UK.

„Zvrácenej svět“ populárního kulturologa

Lexa GuhaLexu jsem potkala před dvěma lety. Zakládali jsme tehdy FFakt. Nedokázala jsem si představit, jak vypadá takový kulturolog. Čekala jsem nějakého intelektuála, přemýšlivého, vcelku nudného a žijícího tak nějak mimo realitu. Ale přišel Lexa a jeho nekonformní rubriky jako encyklopedická abeceda nebo konFFrontace (věrní čtenáři vzpomenou například na srovnání PIS a PISS), a i jinak se snažil plátku vtisknout odlehčenou formu nezapomenutelného Bravíčka, které leckdo z nás čítával pod lavicí. Jaké bylo moje překvapení, když na mě při rozhovoru jeden výtisk onoho evergreenu vytáhl…

Milan Znoj, ředitel Ústavu politologie: Nechci vychovávat úředníky, ale vědce a badatele

Stěžejním tématem mého rozhovoru s Milanem Znojem, ředitelem Ústavu politologie Filozofické fakulty, byly aktuální problémy ústavu a jeho budoucnost. Současný ředitel chce, aby pražská politologie byla něčím víc, než jen řadovou školou, kde je student jen číslem na seznamu.

Zdena Palková: Humanitním vědcům opravdu nestačí papír a tužka

Nemusíte být vášnivým fonetikem, abyste znali jméno Zdeny Palkové. Pokud se vám někdy dostal do rukou program činohry Národního divadla, mohli jste ho najít v kolonce „fonetická spolupráce“. Co se pod tajemnou formulí skrývá a jaká byla cesta profesorky Filozofické fakulty k fonetice a skrze ni také do blízkosti prken, která znamenají svět, nám prozradila jednoho slunného odpoledne v malé kanceláři Fonetického ústavu.

strany: 1 2 3