Držet prst na tepu doby

Již rok a půl se prohlubuje konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, Ruskem a Evropou. Znovu se začínáme ptát po své identitě, pod nánosy jednostranných východisek nacházíme pulzující pluralitu. Vstřebáváme kondenzovaný obraz přenášený médii a v lepším případě přijaté filtrujeme, v horším jej necháváme hromadit a tlít. Na půdě Filosofické fakulty UK vznikla potřeba reflektovat současnou tamní situaci, proto se z podnětu studentů Ústavu východoevropských studií ustavil Studentský spolek pro soudobé dějiny východní Evropy.

Primárním cílem Spolku není hodnotit z bezpečné vzdálenosti a salónního pohodlí, nýbrž společně promýšlet a před druhými pojmenovat místo, na kterém ve svém hledání stojím. Motivací besed, které Spolek připravuje, bylo vytvořit prostředí, v němž se ve vzájemném respektu setkají různé úhly pohledu.

Do problematiky jednotlivých témat jsme uváděni prostřednictvím dokumentů

První z besed se věnovala Majdanu (Foto: Tereza Soušková)

otevírajících diskusní večer. K tématu se poté vyjadřují hosté, při lednové besedě o Majdanu novinářka Petra Procházková, publicista Jefim Fištejn, historik Alexej Kelin a student historie Radko Mokryk. Označení „beseda“ tu však nepojmenovává rozpravu mezi hosty, nýbrž snahu o vytvoření otevřeného prostoru pro interakci s publikem.

Ani březnová setkání zaměřená na Podněstří a pravoslaví nemají přesvědčovat již přesvědčené. Každý den jsme vystaveni nejednoznačnosti pravdy a mnohostrannosti lži, mezi nimiž můžeme kličkovat, nebo se přiklonit k některému z jejich odstínění. Ať se nacházíme v jakémkoliv stádiu, pozvání k objevování dalších perspektiv zůstává stále aktuální.