O Ladislavu Zikmundovi, Michalu Stehlíkovi a prohnilosti FF UK

Po některých polemikách bych se ještě jednou rád vrátil k tomu, proč si myslím, že současná FF UK směřuje do pekel. Mezi studenty vysokých škol převažuje typ „sběrač kreditů“, jemuž nejde o nějaké studium nebo vzdělání, ale jen a jen o to, „mít vysokou školu“, tudíž v průběhu studia samotného o pravidelnou dávku splněných studijních povinností.

Takoví byli mezi studenty jistě vždy, humanitní a vědecké školy, na rozdíl od prakticky zaměřených práv, technik či ekonomek o nějaké vzdělání alespoň usilující, nevyjímaje, nicméně systém, který při stále větším počtu studentů (takže nějaký osobní přístup je už dávno iluzí), který studium redukuje na plnění povinného studijního plánu prostřednictvím série obvykle písemných zkoušek (testového typu) z rozličných „základů“ a „úvodů do“, potažmo „motivující“ ke stále většímu počtu kreditů prospěchovými stipendii, takovým „studentům“ jen nahrává. Co je horší, adekvátní typ začíná mít zelenou též mezi vysokoškolskými učiteli. Automatický styl ve vědě a akademickém psaní, v němž hlavní roli hrají správně vyplněné grantové a akreditační žádosti, dostatek publikací bez ohledu na kvalitu a především včas vyplněné zápočty v SISu, tomuto opět jen nahrává. 95 % produkce v humanitních oborech je nudných, nezajímavých a zbytečných. To je dáno řadou věcí, a koneckonců to snad ani není úplně špatně, protože „to pravé“ bude vždycky tvořit výjimku, nicméně požadavky nadprodukce textů, které se už několik tisíc let zabývají tímtéž (to je totiž hlavní rozdíl oproti vědě a humanitním disciplínám - humanitní učenci se budou stále dokola zabývat Aristotelovou Poetikou, Dantovou Božskou komedií a Tintorettovým obrazem Muže s bílým plnovousem, zatímco pro biochemika je studie starší tří let už nezajímavá).

Filozofické fakultě, respektive humanitním oborům vůbec, rozhodně nepomůže držení obsolentních absurdních názorů o vědeckosti vlastního literárního a rétorického počínání, natož pak naprosto šokující a skandální patetické výkřiky o „nezastupitelnosti“ FF UK nebo o „kultivaci národa“, které nemají daleko k mentálnímu fašismu.

Rozesmály mě výroky Ladislava Zikmunda o tom, že „obor má gnozeologické stanovisko“. A kdo ho určuje? Mezinárodní komitét slavistů? A v případě rovnosti hlasů předseda? A mají národní komitéty pak právo na jiný náhled? Perverzní nápady, že „cíl je jediný“, už pak patří skutečně do vězení nebo do nemocnice .

Zpět od Ladislava Zikmunda k děkanu Stehlíkovi, to on sám se totiž prezentuje jako manažer a školu pak jako firmu, vydává jí tučné výroční zprávy na křídovém papíře, objednává logo a zaměřuje se pouze na peníze, technologii a prezentaci. Stehlík je něco jako Paroubek - maximalizovanou mediální a marketingovou činností vytváří dojem pracovitého, reformujícího radikála, „který dělá pořádek“, ve skutečnosti ovšem jenom utužuje byrokracii a skutečně potřebné reformní kroky nedělá.

FF UK, resp. celá univerzita se asi může vydat dvěma směry – zaprvé pokusit se stát úspěšnou světovou univerzitou, k čemuž zřejmě vede „racionalizační“ cesta přes byrokracii, technologizaci, kreditizaci atd. Přes všechno úsilí a nemalé oběti se to podle mě nakonec nepovede - a vznikne jen zmršená beta-verze nějaké západní univerzity. Druhá cesta je mnohem lákavější a taky odvážnější. Dnes skutečně není pro nikoho z nás problém studovat v cizině, na některé z těch kýžených „žebříčkových“ univerzit. Tak proč budovat další, proč se nepokusit vytvořit alternativu? Ne školu, která bude připravovat materiál pro velký byznys, státní správu a její mezinárodní obdobu, ale centrum diverze, intelektuálního dizidentství a svéráznosti, která místo pozitivismu a akademické šedi bude prezentovat skutečné odvážné studium bez limitů?

Obloukem bych se vrátil k článku Ladislava Zikmunda, jehož nejneuvěřitelnější část, série absurdních výlevů nazvaná O smyslu vědy vybízí pouze k hysterickému smíchu. Na otázku „O čem je věda?“ svého času biolog Jan Zrzavý odpověděl: „Věda je o sebeprezentaci, potažmo o shánění sexuálních partnerů (jestli nám to nejde, šlo by nám to líp, kdybychom se zabývali poctivou prací?)

Vojtěch Varyš
autor je demagog
vintir [zavináč] gmail.com