Impakt faktor zřejmě nestačí

Děkanové českých filozofických fakult vyslovili ve své výzvě premiéru Topolánkovi znepokojení nad „přezíravým postojem k humanitním vědám“, který se podle nich projevuje zejména ve snižování objemu financí určených pro vysoké školy s humanitním zaměřením. A rovněž vyjádřili nesouhlas se způsobem hodnocení fakult, v němž je největší váha připsána publikování v tzv. impaktovaných časopisech.

Předseda odborné komise Rady vlády pro výzkum a vývoj Jan Zrzavý nesouhlasí s tím, že by humanitní vědy dostávaly málo peněz. Podle něj je ze státního rozpočtu „určeno pro vědu ročně okolo 35 miliard korun, z toho téměř 11 % získají vědy humanitní“.

Problémem je podle Zrzavého spíše absence kritérií, jak měřit výkon institucí. Tomuto účelu má sloužit databáze RIV (Registr informací o výsledcích výzkumu a vývoje). „RIV je zahlcen naprosto nepoužitelnými údaji, protože funguje na principu: co se tam vloží, to tam bude. Jednotlivé záznamy nejsou nijak kvalitativně odlišeny, proto mají v databázi stejnou hodnotu třicetistránková brožura a celý Lexikon české literatury,“ formuluje zásadní námitku proti systému RIV vedoucí Ústavu české literatury a literární vědy Petr Bílek.

Řešením situace by podle něj bylo stanovení kritérií kvality pro záznamy v databázi. Vládní rada pro výzkum a vývoj udělala v tomto směru první krok tím, že vytvořila seznam časopisů, které se do RIV nezanášejí. Druhým krokem by mělo být vytvoření pozitivního protipólu. „Kritérii pro časopisy, které se počítají, by mohlo být doložitelné recenzní řízení, pravidelná periodicita, výše nákladu atd.,“ navrhuje docent Bílek.

Peníze by se měly přerozdělit

V případě knih je z jeho pohledu stanovení kvality mnohem složitější: „Pro každý humanitní obor by musela pravidelně zasedat asi stočlenná porota, která by všechny sborníky a monografie přečetla.“ Avšak vždy by bylo zpochybnitelné složení takové poroty. „Neplatí ani kritérium vydavatele: máte-li grantové peníze, rád vám to u nás vydá jakýkoli nakladatel, bez ohledu na kvalitu textu,“ dodává Bílek.

Podle něj by dohodu představitelů humanitních oborů mělo následovat přerozdělení vládních finančních prostředků mezi jednotlivé fakulty. „Jde o to, aby nečerpaly všechny vysoké školy, kde se učí humanitní vědy, malé peníze, ale aby jich pár dostalo hodně a zbytek nic, protože žádnou vědu nedělají,“ formuluje požadavek vedoucí Ústavu české literatury.

Rada pro výzkum a vývoj vyzvala Akademii věd ČR a děkany filozofických fakult, aby do konce ledna příštího roku předložili návrh na hodnocení humanitních oborů. Děkan FF UK Michal Stehlík hovoří za oslovenou skupinu: „V podstatě směřujeme v mnoha ohledech tím směrem, o jakém hovoří doc. Bílek, tj. pozitivní seznam časopisů, rozdělení jejich závažnosti atp. Primární úspěch je tedy v zahájení komunikace a uvidíme, co bude po konci ledna.“

Je impakt faktor vhodným kritériem?

Mezinárodní databázi vědeckých impaktovaných časopisů (Journal Citation Reports) provozuje Institute of Scientific Information. Pouze těm časopisům, které jsou do ní zařazeny, je stanoven tzv. impact factor (faktor vlivu): průměrný počet citací získaný časopisem za rok na články, které zde byly publikovány v předchozích dvou letech. Pro zařazení je třeba poslat žádost na Publication Processing Department, sídlícím ve Philadelphii. Proces zhodnocení žádosti a zařazení časopisu do databáze trvá 7 až 9 měsíců. Řada Arts&Humanities Citation Index obsahuje 1 128 časopisů z oblasti humanitních věd.

Oproti tomu evropská obdoba tohoto amerického systému, databáze ERIH, spravovaná European Science Foundation (ESF), dosud soupis relevantních časopisů z oblasti „humanities“ neobsahuje. V této souvislosti vyzývá Stehlík v součinnosti s Akademií věd ČR představitele všech ústavů a kateder FF UK, aby kontaktovali ESF s návrhy na zařazení základních oborových periodik.

Impaktový systém nejvíce oceňuje citace v mezinárodních časopisech (nejvyšší impact factor za rok 2005 má z českých časopisů lékařské periodikum Physiological Research, z oblasti humanitních věd jej s velkým odstupem následuje Československá psychologie). Důsledkem je jistá diskriminace tradičních „domácích“ oborů: českého jazyka, literatury, dějin.

Další nevýhodou tohoto způsobu hodnocení vědecké práce je původní zakotvenost systému impaktovaných časopisů v přírodních vědách. Jeho převod na pole věd humanitních přináší jisté komplikace, dané odlišnou povahou věd o člověku. Platí zde, že kvantita často nevyjadřuje kvalitu a že kvalita je těžko měřitelná. Příliš technicistní přístup vlivového faktoru ostatně ani není schopen rozlišit negativní a pozitivní citaci, jak poznamenal Bílek.