Road-movie o poznávání druhých

,, neobvyklá jízda středoevropskými krajinami
neobvyklá cesta za poznáním jiných krajin, jiných lidí, jiných těl, jiných jazyků, a především (jiných) sebe sama
neobvyklé odchody i příchody, setkávání i opouštění, duše, jež obcují s těly a samozřejmě smrt v tvých očích, jež požrala můj mozek
to, co se vám zjeví, nemusí být zjeveno jiným, a naopak to, co vidí někdo jiný, nemusíte vidět vy. například, všiml jste si té kapky krve na malíčku slečny, která prošla kolem?
cokoli se však stalo, cokoli se dělo, zanechalo stopu v čase, stopu v prostoru
v horách, vzduchu
a navždy pozměněném nebi
neobvyklý ponor do vlastní paměti“

Společný projekt pražské DAMU (Akademie múzických umění v Praze) a krakovské divadelní školy PWST (Państwowa Wyzsa Szkola Teatralna Krakow-Wroclaw). Vzájemná spolupráce české i polské katedry alternativního a loutkového divadla má dnes již víceletou tradici, která se přirozeně zrcadlí v plynulém tvůrčím dialogu.

Paměť krajiny-krajina paměti jsou dvě bilingvní inscenace na dva večery, pocházejí však z jedné líhně. Nefungují v závislosti jedné na druhé, ale lechtavě znepokojují tušitelnou provázaností a jakoby mimoděk vyzývají vzájemnými souvislostmi.

Lze vidět první, druhou, nebo třeba jen jednu. Lze pochopit, nepochopit, ale je krásné zkusit alespoň něco postřehnout.

Inscenace si pohrává s nahodilostí setkání i lidské povahy, a nabízí neobvyklý vhled na třeba obvyklou lidskou hru v kulisách proměnných emocí.

Vlak se žene tvárnými krajinami, ale tahle jízda tentokrát otvírá prostory duše a tasí všelidské charaktery jako nebývale drahou jízdenku pro to všechno.

Cvak!

Pozoruhodná divadelní road-movie je myslím chytře alternativním kouskem k vidění i prožití, navíc zaujme naprosto parádní scénografií a nadčasovými kostýmy.

Paměť krajiny – krajina paměti
scénář: Matěj Samec, Petra Tejnorová a kol.
Září v září na Mezinárodním festivalu DIVADLO v Plzni.

Foto: www.divadlodisk.cz

Barbora Vítů (HN)