Odložené školné. Komu pomůže?

Budoucí studenti a studentky vysokých škol by měli do života vstupovat s dluhem v řádu statisíců korun. I takové mohou být důsledky připravované reformy terciárního vzdělávání v ČR. Zástupci Studentské komory Rady vysokých škol se 17. ledna 2008 sešli s představiteli Ministerstva školství, aby projednali dopady reformy na sociální postavení studujících.

Po nedávných vyjádřeních premiéra jde o vysoce aktuální téma. Zejména pro studentskou reprezentaci, která se postupně dozvídá, že nový systém prospěje v prvé řadě státnímu rozpočtu, nepřidá navíc peníze do univerzitního vzdělávání a ještě zvýší finanční náročnost studia pro studující i jejich rodiče.

Podle představ týmu Petra Matějů by měl navrhovaný systém snížit sociální bariéru v přístupu na vysoké školy pro méně majetné uchazeče a uchazečky o studium, zrovnoprávnit je s bohatšími kolegy. Navrhované změny však podle názoru Studentské komory budou mít efekt zcela opačný. Všichni studující budou mít nárok na tzv. studijní grant, který však bude pro pokrytí životních nákladů studujících na vysokých školách nedostačující. Méně majetní studující budou mít možnost využívat komerční, státem garantované půjčky, ovšem zároveň budou nuceni zavázat se k placení odloženého školného. Studenti z rodin s vyššími příjmy budou naopak zvýhodněni možností platit školné ihned, navíc s dvacetiprocentní slevou. Navrhované změny proto rozhodně neposkytují rovné příležitosti všem studujícím, ale naopak zhoršují sociální postavení studujících z rodin s průměrnými a podprůměrnými příjmy.

Ministerstvo školství zároveň plánuje zrušit všechny studentské výhody v jejich stávající podobě (přídavky na dítě, zvýhodněné žákovské jízdné, příspěvky na stravování v menze, daňové odpočty pro rodiče či studující samotné). Není dosud jasné, jaké budou kompenzace zrušení těchto zvýhodnění a zda tak nedojde k dalšímu finančnímu zatížení studujících a jejich rodin. Školám se sníží přísun finančních prostředků ze státního rozpočtu a dokonce na období, než první studující začnou splácet odložené školné, budou nuceny brát si na financování své činnosti půjčky. Dosavadní zkušenosti s odloženým školným ze zemí západní Evropy ukazují, že náklady na spravování takového systému jsou vždy vyšší a efektivita výběru vždy nižší, než bylo očekáváno.

Studentská komora se domnívá, že cílem reformy je především ušetřit výdaje státu na vysoké školství. Ty jsou však ve srovnání se státy EU podprůměrné. Vláda Mirka Topolánka se ve svém programovém prohlášení zavázala, že bude výdaje na vysoké školství z veřejných rozpočtu zvyšovat a zároveň přislíbila nezavést ve svém funkčním období školné. Plánovaná reforma vysokého školství z pera Petra Matějů je proto v rozporu s programovým prohlášením vlády, na jehož základě jí byla Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra. Jejím důsledkem může být citelné poškození nejen studujících a jejich rodin, ale i vysokých škol samotných. S tvrzením, že reforma touto formou prospěje celé společnosti, proto nelze souhlasit.

Vratislav Vozník
předseda Studentské komory Rady vysokých škol