Na FF proběhla další ze série diskusí o reformě VŠ

V pondělí 16. 5. proběhla ve velké aule FF další debata o věcném záměru zákona o vysokých školách. I tentokrát byl věcný návrh diskutován hned z několika úhlů. Pohled MŠMT zprostředkoval Jiří Nantl, ředitel odboru vysokých škol. Jako zástupce soukromých VŠ vystoupil se svým příspěvkem Petr Kolář z UJAK. O postoji technických VŠ k návrhu pohovořil Pavel Ripka z ČVUT. Co si o tom všem myslí studenti (nebo alespoň naše studentská elita), prezentoval Miroslav Jašurek ze Studentské komory Rady VŠ. Diskuzi moderoval Karel Šíma z Centra pro studium vysokého školství. Pondělní debata se

bohužel oproti debatě minulé vyznačovala především nízkou návštěvností. Poslechnout názory panelistů si přišlo necelých 50 posluchačů. Pan Šíma uvedl debatu tím, že ministerstvo minulý týden představilo druhou verzi návrhu, kde projevilo dobrou snahu vzít v potaz námitky akademické obce. Zdá se ale, že k návrhu je stále co říct, neboť celá diskuse se protáhla téměř na dvě a půl hodiny. Pan Nantl se ve svém příspěvku soustředil především na dva zásadní problémy. Prvním je zavedení institucionální akreditační komise. Současná akreditační komise nevyhovuje evropským standardům, a tak je institucionalizace komise jeden z mála bodů, na kterém se shodnou i zavilí odpůrci nového vysokoškolského zákona. Problém je však v tom, že každý má o pravomocích nové komise jinou představu. Podle návrhu by se zamezilo vznikání nových nedostatečně kvalitních oborů tím, že by školy mohly působit pouze v branži, v níž mají odpovídající zázemí. S tím úzce souvisí i druhá část Nantlova příspěvku o autonomii vysokých škol. Je třeba nastavit jasné hranice ve vztahu vysokých škol a státu. Kolář vypíchl především body, které jsou specifické pro soukromé vysoké školy na základě jejich podstaty. Jeví se mu například absurdní, že by soukromý podnikatelský subjekt měl zveřejňovat své strategické dokumenty. Jinými slovy to, co je samozřejmé u státních VŠ, tedy zveřejnění plánu rozvoje na další rok, je v případě soukromých VŠ, které sledují podnikatelský záměr, přinejmenším diskutabilní. Ripka, zástupce technických VŠ, vidí první háček v již dříve zavedených bakalářských programech. Kvůli kratším tříletým programům se učivo nutně zredukovalo, což je zvláště u technických oborů citlivá otázka. Co se týče samotného návrhu zákona, zdůraznil, že by měl vysokoškolskému zákonu předcházet zákon o finanční pomoci studentům. Ten ovšem ještě předložen nebyl. Stanovisko Studentské komory Rady vysokých škol uvedl Miroslav Jašurek: Vzdělávací systém musí být podle něj inkluzivní, tedy všem přístupný. Studentská komora se staví i proti zavádění školného.