Inventura demokracie - závěrečná inventura autokracie?

Demokracie je vláda lidu. Autokracie je vláda úzké skupiny lidí. Co je Česká republika od roku 1989? Řešení nenajdete v článku, ale dozvíte se v něm o těch, kteří by jednou rádi odpověděli, že Česká republika je (konečně) demokratická.

Hlavní myšlenkou Inventury demokracie, této celorepublikové studentské organizace, byly důstojné oslavy pádu komunistického režimu. Tedy nikoliv nějaké hurá akce, na nichž si všichni v záři reflektorů oddechnou, že to utiskování konečně skončilo, ale skutečné zamyšlení nad tím, jestli u nás vládne opravdová demokracie, jestli je to tak správně a jestli by to přeci jen nemohlo být lepší.

Ano, mohlo by to být (mnohem) lepší. Takto si organizátoři předem odpověděli a společnými silami vypíchli čtyři největší nemoci dnešní politiky – nekontrolovaný lobbing, obsazování mediálních rad „politicky přínosnými“ osobami, poslaneckou imunitu (kterou si politici berou na celý život, na rozdíl od svých manželek) a zrušení legislativních přílepků. A rozhodli se tyto problémy představit širší veřejnosti.

Právě proto uspořádali 17. listopadu happening v parku na Klárově a následný svíčkový pochod na Václavské náměstí. Symbolicky zvolený park na Klárově se začal zaplňovat už několik desítek minut před zahájením akce. I když počasí celému happeningu příliš nepřálo a jeden z diváků si soustrastně posteskl, že nechápe, jak to, že dva tak významné státotvorné svátky (28. říjen, 17. listopad) musí být zrovna na podzim), park se velmi slušně zaplnil.

Loutkové divadlo mediálních rad

Organizátoři pojali celou akci zábavným způsobem. Jednotliví iniciátoři vylézali na improvizované pódium, kterým byl obrovský balík s mašlí, což byl téměř kaskadérský výkon, neboť používané štafle jevily značné známky nestability. Postupně organizátoři představili výše zmíněné politické nešvary. Svěží texty byly doplněny nápaditými scénkami. Prvním odhaleným artefaktem byl lobbing. Lobbing, u nás na rozdíl od moderních demokratických zemí spíše fucking demokracie, je podle pořadatelů činnost, kterou může vykonávat každý, kdo má pár těch „drobných“ a umí pouze zacházet s automatem na jízdenky, který pořadatelé umístili na „krabicové“ pódium.

Karikatura dosazování do mediálních rad byla více než povedená. Dva studenti na pódiu znázorňovali typický český politický pár. Když je klimbající politik při večerních zprávách probuzen svojí manželkou, neboť o něm veřejnoprávní televize vysílá reportáž, kde na něj neposlušný redaktor, který měl být už dávno zpracován, napráská naprosto všechno, potažmo nic dobrého, ale pravdivého, zavolá dosazenému „mediálnímu radnímu“, aby se jako vždy o vše postaral a po svém zlobivém zaměstnanci „uklidil“. Rozhodování mediální rady potom znázorňovalo loutkové divadlo.

Politici před kameru!

Po celém Klárově se nakonec objevily krabice, do kterých mají politici pomyslně do roka a do dne nadělit své sliby. Potom se všichni účastníci vydali se svíčkami na Václavské náměstí. Celý průvod byl doprovázen několika policisty, kteří zabezpečovali klidný a bezpečný průchod Prahou. Bez problémů proběhlo setkání i s odpůrci radaru.

Snaha Inventury demokracie však nekončí poté, co poslední „demonstrant“ opustil 17. listopadu Václavské náměstí. Její členové se rozhodli jít dál a s některými artefakty navštívit jednotlivé poslance, přičemž si jejich oduševnělé projevy plné chytrých mouder a hloupých vytáček chtějí natáčet na kameru a postupně zveřejňovat na svém webu.

Tato myšlenka je velmi odvážná a chvályhodná, jen škoda, že už byl zrušen pořad Tak neváhej a toč!, naši politici by svými situačními scénkami před kamerou plnými nechtěného vtipu mohli dozajista konkurovat všem těm roztomilým pejskům, kočičkám a děťátkům, kteří pravidelně tuto soutěž vyhrávali.

Žaneta Krotilová