Univerzity v USA či Velké Británii? Stačí zájem, jazyk, a peníze

10. 5. 2012 proběhl na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy seminář o studiu na zahraničních univerzitách. Tématem byly prestižní vysoké školy v USA a Velké Británii, včetně průběhu přijímacího řízení či možnosti získávání stipendií. O zkušenosti se studiem na Columbia University v New Yorku se podělil manažer KPMG Tomáš Potměšil. Seminář moderoval Lukáš Sedláček, výkonný ředitel European Leadership & Academic Institute a prezident Oxford & Cambridge Alumni Society v ČR.

 

Co zahraničí nabízí?

V úvodu se seminář ubíral směrem univerzit v USA. Obrovskou výhodou amerických univerzit je podle Tomáše Potměšila skloubení teoretického studia a tvrdé praxe. Studenti mají možnost se ve svém zaměření uplatnit už v průběhu studia a někdy mají dokonce povinnost naplnit určitý počet kreditů prací v daném oboru. Lukáš Sedláček zase poukázal na opačný přístup Univerzity v Cambridgi, kde sám studoval. Cambridge prý přímo práci při studiu zakazuje. V případě finanční nouze to může být velká komplikace, ovšem na druhou stranu to studentovi umožňuje absolutní koncentraci na vzdělávání. Potměšil i Sedláček se však shodli na tom, že univerzity ve Spojeném království i Spojených státech nutí studenty k profesionální sebeprezentaci, diskuzím a neustálé interakci studentů i vyučujících, což českým školám obecně chybí. Dalším kladem prestižních zahraničních univerzit je přítomnost velkých kapacit oboru, nositelů Nobelových cen. Výjimkou prý není například ani návštěva francouzského prezidenta, který po své přednášce bez problémů zahájí diskuzi se studenty.

 

Přijímací řízení

Dostat se na vysokou školu v USA nebo Velké Británii vyžaduje notnou dávku trpělivosti i času. Proces přijímacího řízení trvá téměř celý rok. Důležité je hlídat si konečné termíny odevzdání různých částí přihlášky i termíny testů. K přijetí uchazeč potřebuje splnit test, který požaduje daná vysoká škola (většinou GRE nebo SAT testy). Každá univerzita si hranici počtu bodů k přijetí stanovuje individuálně. Uchazeč tedy do poslední chvíle neví, zda byl nebo nebyl přijat. Někdy školy žádné testy nepožadují, záleží na typu i úrovni univerzity. Dalším kritériem je motivační esej, který by měl vyzdvihnout schopnosti uchazeče, jeho jedinečnost, zkušenosti v oboru, na který se hlásí, a zároveň uvést důvody, proč je zrovna jím vybraná univerzita vhodná k uskutečnění jeho cílů. Potměšil i Sedláček se shodli na tom, že jak univerzity v USA, tak ve Velké Británii, hledají spíše zajímavé lidi než jedničkáře. Dobrý dojem prý vzbuzuje členství v neziskové organizaci či účast v charitativních projektech. Vše ale záleží na oboru, kam se student hlásí. Univerzity si dávají hodně záležet na tom, aby přijali co možná nejrozmanitější výběr studentů, aby byl obor obohacen o nejrůznější úhly pohledů a aby si studenti navzájem měli co předat. Tím zároveň pozvedávají úroveň univerzity. Lukáš Sedláček doplnil, že ve Velké Británii je přeci jenom větší důraz na známky než v USA. Další velmi důležitou částí přihlášky je doporučení. Doporučení by mělo být sepsáno akademikem a hlavně kapacitou oboru. Pokud se hlásíte na magisterské studium, doporučuje se zvolit takového učitele, který je ve svém oboru velmi vážen a zároveň uchazeče považuje za schopného. Dobrou volbou bývají vedoucí kateder či učitelé, kteří ve svém oboru publikují články nebo působili na zahraničních univerzitách. Některé vysoké školy dokonce požadují více doporučení. Kromě požadovaného počtu doporučení se někdy vyplatí nechat si napsat také doporučení od zaměstnavatele, pokud má uchazeč praxi v oboru a firma či zaměstnavatel patří k významnějším. Poslední překážkou, kterou je třeba zdolat k přijetí na univerzitu, je jazyková zkouška. Nejčastěji požadovaný jazykový certifikát je TOEFL nebo IELTS. Každá univerzita si stejně jako u přijímacích testů nastavuje hranici dosažených bodů k přijetí individuálně. Je proto důležité si tyto informace najít a hlídat. Jazykové zkoušky i testy GRE nebo SAT se mohou skládat opakovaně, stojí to však peníze, a proto je lepší se důkladně připravit a zvládnout testy napoprvé. Jazykové zkoušky i přijímací testy mohou uchazeči vykonat v různých městech České republiky přes British Council nebo i v Mnichově či jiných městech.

 

Finance – ubytování, stravování, stipendia

Tím nejtěžším na cestě za studiem na prestižní vysoké škole v USA či Velké Británii je samozřejmě získání financí. Uchazeč by měl peníze shánět přibližně rok před studiem, protože vyřízení a získávání různých stipendií nějakou dobu trvá a univerzity mají ve svých požadavcích uvedeno, kolik peněz musí mít uchazeč na kontě, aby byl přijat. Univerzity si chtějí být jisté, že si student bude schopen pokrýt vzdělání. Jen málo studentů je schopno si uhradit výuku i samotné živobytí z „vlastních“ peněz, a tak nezbývá nic jiného než shánět stipendia, kde se dá. Existují různé stipendijní organizace přímo v zemích univerzity – ve Velké Británii Britská rada (www.educationuk.org), v USA Fulbrightova nadace (www.fulbright.cz), nebo v ČR – Nadace Zdeňka Bakaly (http://www.nadacezb.cz/), Nadace Havlových, Vize 97 (www.vize.cz) nebo Nadace Sophia (http://www.nadacesophia.cz/). Každá nadace si klade vlastní podmínky k udělení stipendia, a tudíž je důležité si všechna kritéria zjistit včas. Ověřenou strategií je tzv. skládání stipendií, tedy že se student uchází o udělení stipendia u více nadací a čeká, kolik mu jich bude dáno. Nadace si ale mohou vyžádat, že jedině oni chtějí být dárci, jiné zase chtějí vědět, kolik stipendií již bylo studentovi přiznáno. Udělením stipendia však cesta nekončí, nadace obvykle chtějí vyúčtování všech použitých peněz a některé dokonce chtějí závazek, že po ukončení studia pro ně bude student po určitou dobu pracovat. Další zdroj peněz je studijní stipendium, které ale student může získat za vynikající studijní výsledky až po roce studia. I tak ale většinou takto získané peníze nestačí k pokrytí veškerých nákladů a student si musí půjčit peníze od bank. V USA i Velké Británii je běžnou záležitostí, že absolventi vyjdou ze školy zadlužení a banky k nim i takto přistupují. Studenti začínají splácet klidně až po pěti letech, co ukončili vysokou školu.

Při výběru ubytování ve Velké Británii velmi záleží na výběru koleje. Teprve poté, co studenta přijme kolej, je uchazeč přijat. Koleje se liší dle kvality výuky, stravování, úrovni ubytování i ceny. Na Univerzitě v Cambridgi je nejprestižnější kolej Trinity, kam je ovšem velmi těžké se dostat.

 

Uplatnění?

Na závěr vyvstává otázka, jak se student se zahraniční vysokou školou uplatní. Zda lépe v České republice nebo v zahraničí anebo vůbec. Lukáš Sedláček i Tomáš Potměšil mají zkušenost s odmítavým i kladným přístupem. Oba se setkali s personalisty, kteří i takto prestižní zahraniční univerzity neznali, a tudíž je odmítli. Důvodem byla jejich odlišnost a také předsudky, že se budou cítit nenaplněni prací v ČR. Nakonec si ale oba cestu našli, a jakmile ji našli, byla o to rychlejší. Jejich odlišnost, jiné myšlení a zkušenosti, které v zahraničí nabyli, jim zajistily respekt a žádanost. Svou volbu studia v zahraničí tedy hodnotí kladně. Jak je vidět, vyplatila se jim.