Ředitel má obavy z reformy studia

I Ústav germánských studií přechází na strukturované studium. Ačkoliv se jedná o změnu, která by podle EU měla sjednotit vzdělávání a umožnit studium na různých místech Evropy, vyučující se bojí, že bakalářské studium bude jen suplovat roli jazykových škol a tradice filologického výzkumu tak bude upadat.

V letošním akademickém roce se naposledy otevřely brány FF UK studentům pětiletého magisterského studia germanistiky, skandinavistiky a nederlandistiky, tří oborů spadajících pod Ústav germánských studií. Od příštího roku už budou uchazeči přijímáni pouze do tříletého bakalářského studia a ti, co ho úspěšně dokončí, budou mít možnost získat magisterský titul v navazujícím dvouletém studiu. Toto tzv. strukturované studium, ke kterému už přešla nejedna katedra, má své opodstatnění ve vysokoškolské politice Evropské unie: ta usiluje o prostupnost vysokoškolského vzdělávání v rámci EU, o zvýšení studentské mobility, a přijetí tří stupňů vzdělávání (bakalářského - magisterského - doktorského) je jedním z kroků směřujících k realizaci těchto plánů.

Jedná se nikoliv pouze o formální změnu, nýbrž o postup, který zásadně ovlivní vývoj studovaných oborů. Jak na nový systém studia pohlížejí vedoucí jednotlivých oborů? Jaký bude mít dosah pro studenty a uchazeče? „Každý výukový systém má své výhody i nevýhody a to se týká i dvou systémů, které u nás označujeme slovy nestrukturované a strukturované studium. Každopádně svůj postoj k zavedení strukturovaného studia bych označil za spíše kladný,“ říká Martin Humpál, vedoucí oddělení skandinavistiky, a pokračuje: „Jednak odpovídá potřebám vývoje dnešní společnosti, jednak má tu výhodu, že studenti, které obor příliš nebaví, nebo kteří nemají předpoklady pro takovou úroveň odborné práce, jaká je nutná pro studium zakončené magisterskou diplomkou, se nemusejí zbytečně trápit další dva roky a místo toho mohou studium ukončit bakalářským diplomem.“

Nepochopení ze strany ministerstva

Poněkud odlišný přístup mají vedoucí dvou zbývajících oborů na ÚGS. Na otázku, jak se staví k novému systému, odpověděl ředitel Ústavu germánských studií Milan Tvrdík: „Rezervovaně.“ Dále uvedl, že oddělení germanistiky se při sestavování nového studijního plánu potýká s nepochopením ze strany ministerstva. Logický předpoklad, že absolvent byť jen bakalářského studia by měl mít základní znalosti o literatuře i kultuře německy mluvících zemí, je tak v opozici proti požadavku Akreditační komise; té se tyto nároky stále zdají „moc vědecké“. Jak ale uvedl Vít Dovalil, vyučující němčiny na ÚGS, na celé bakalářské studium by to byly asi pouhé tři kurzy, které by měly co do činění s literaturou. Podle Tvrdíka tu tedy hrozí nebezpečí, že se z bakalářů stanou jen jakési „lepší sekretářky“ a z oddělení germanistiky „lepší jazykovka“. Jaké dosahy s sebou nový systém přinese, si ale netroufá odhadnout: „Nemůžu říct, ještě to nezačalo.“

Podobně hovoří i Zdenka Hrnčířová, vedoucí sekce nederlandistiky: „Bakalářské studium se mně osobně nelíbí. Chodí k nám hlavně lidé, kteří ještě moc neumí jazyk; za ty tři roky se moc nenaučí.“ Ani cíl EU vytvořit jednotný a prostupný systém vzdělávání nepovažuje za úplně reálný s odůvodněním, že rozdíly mezi jednotlivými univerzitami stále budou. Nederlandistika ovšem jako jediná ze tří sekcí ÚGS na sestavování nových studijních plánů ještě ani nezačala pracovat.

Se strukturovaným studiem přicházejí problémy

Přechod ke strukturovanému studiu je tedy v současnosti asi největší výzvou nejen pro Ústav germánských studií. Problémy s koncipováním nových studijních plánů ovšem nejsou jediné, se kterými se jednotlivé obory potýkají. „Potřebovali bychom, aby se kolegyně habilitovala, aby měl obor ‚otitulovaného‘ člověka. Habilitace se už tři roky táhne,“ prozrazuje Zdenka Hrnčířová v současnosti největší „bolest“ nederlandistiky. Kromě starostí s habilitací jsou to ještě stále nízké platy, co způsobuje, že mladé absolventy vědecká činnost příliš neláká. „Což je škoda,“ dodává Hrnčířová.

Milan Tvrdík považuje za největší problém, se kterým se současná germanistika musí potýkat, klesající zájem o obor jako takový (ne tedy o jazyk - němčinu). Souvisí to především s tím, že většina lidí se soustřeďuje v první řadě na angličtinu.

Jakým směrem se tedy germanistika, skandinavistika a nederlandistika budou ubírat dál? Znamená strukturované studium skutečně krok vpřed? Pomůže vyřešit některé stávající problémy? A budeme na chodbách FF UK za několik let potkávat „právoplatné“ studenty z jiných zemí? Odpovědi na tyto i jiné otázky přinese jen čas.