O-KULT-ĚNÍ
Těšíte se, že se konečně dozvíte, co to ono Okultění je? Já jsem se také těšila, a tak jsem vyrazila do Celetné na místo činu. Hned zkraje jsem byla obeznámena s faktem, že za celou akcí již několik let stojí „mazák Lexa ze šesťáku“ se skupinou Empty Smile a, jak se ukázalo, také řada dalších studentů Kulturologie. Nápad uspořádat tuto sešlost vznikl po smrti všeobecně oblíbeného Prof. Boreckého, který se hloubkově zabýval imaginací jako zdrojem kreativity, humoru, hravosti a absurdna.
Samotná akce, jejíž původní forma byla vernisáž, je naživu již šest let a nyní má podobu jakéhosi festiválku, tvůrčího happeningu, kulturní atrakce a směsice workshopů. Letos byla uvedená jako součást Majálesu. Sympatické je, že pro studenty je Okultění srdeční záležitostí, na což poukazuje i to, že si ho, kromě příspěvku Studentské rady, financují sami. K původu názvu mi Lexa sám sdělil, že slovo Okultění je akronym – „Tady na dvorku je kultura tak kulturní, že se z toho okultíš.“
A jak to tedy 23. dubna odpoledne na dvorku pod kaštanem vlastně vypadalo? Já osobně jsem si z možných aktivit vyzkoušela mixování hudby, tvoření chlebíčků, malbu a lá Jackson Pollock, dostávání tagů do ruky, čtení básní se zaměřením na fonetiku, body painting a fejsbuk – totiž novinky z Ameriky a osobní výklad od kartářky.
Rozproudění návštěvníci Okultění náhle ustrnuli, když se pod kaštanem objevil také Doc.Matějů, pohovořil o univerzitních záležitostech, zmínil problém hrozícího stěhování katedry mimo centrum města, svěřil se studentům s tím, jak moc je má rád a na závěr ještě zapěl píseň. To už se ale slunce chýlilo k obzoru a jelikož byly všechny aktivity zdarma a já jsem se delší dobu zdržela u té s názvem „Vinný šenk“, tak jsem brzy pochopila ten smělý dotaz, který kdosi sepsal v poetickém koutku a raději zamířila domů, když jsem si osobně vyložila ono: „Pod korunou kaštanu / koho najdu po ránu?“
Andrea Knotková (AAA)
Foto: Markéta Poláková
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.