Jitka K. má hlad

Život je jeden z nejtěžších. A na FF UK není o moc lehčí! Většina problémů je však zbytečná, a proto si zaslouží řádně vypolíčkovat. Snad to deníček studentky Jitky K. unese…

Další den ve škole a další opravdu zajímavá přednáška, škoda, že ji rušilo - jak s oblibou říkává má spolužačka Martina Š. - mé „střevní tření“. Chtěla jsem se jít najíst, ale za 45 minut začínala další ještě mnohem zajímavější přednáška. K právníkům jsem to raději zavrhla, nestihla jsem si totiž objednat a sojové maso na pivu je příliš náročný gurmánský zážitek. Představa náročné cesty do menzy v Opletalce a dlouhá fronta táhnoucí se prostředím připomínajícím nádražní halu mě také odradila. To už bych si mohla dát párek na Masaryčce! Nejsem ani zahraniční turistka a z brigád si na obědy v restauracích okolo školy nevydělám. Navzdory svému názvu i podnik U Bakaláře hostí raději německé penzisty než české studenty. Bufet v Karolinu mě zas poněkud omrzel. Nesmírně bohatý sortiment jsem tu vyčerpala během prvního týdne studia nejméně třikrát. Za jídlo jsem tam ušetřila, ale zažívací soda taky něco stojí. Rozpomněla jsem se na Platóna, tak jsem vyrazila na hlavní budovu. Znechutilo mě však naturální ztvárnění některých proporcí vystaveného výtvarného díla a ceny ještě víc. V tu chvíli mě pohled na hodiny upozornil, že jsem svou nerozhodností vyčerpala díru v rozvrhu. A tak jsem, ostatně jako každý den, vzala za vděk dobře uleželou bagetou. Takže budu výklad rušit „zubním třením“, jak s oblibou neříká nikdo.

Jitka K.
studentka FF UK