„Název Pub Animals nás docela reprezentuje, jsme to tak trochu my,“ říká frontman kapely Pavel Podruh.

Kapela Pub Animals z Českého Krumlova, která loni vydala debutové album Safar-i a vyhrála s ním i Anděla 2010 za CD roku v kategorii Ska & reggae, bude křtít ve čtvrtek v Praze svůj nový videoklip Elephantman. Sešli jsme se proto s frontmanem kapely Pavlem Podruhem, aby nám něco prozradil o nadcházejícím křtu, ale i aby nám řekl o natáčení samotného klipu, na jehož přípravě se mimo jiné podílel člověk, který pracoval na filmech o Harrym Potterovi.

S kapelou Pub Animals hraješ již od roku 2006, co se ale loni změnilo? Dá se říci, že to pro vás byl hodně přelomový rok.

Všechno začalo ve chvíli, kdy jsme se rozhodli konečně vydat desku. Pro každou kapelu by mělo být debutové cédéčko jakýsi zlom – to, že se z garážového amatérismu dokáže dostat mezi lidi. U nás to bylo podpořeno tím, že jsme se rozhodli ho natočit v opravdu kvalitním studiu (Biotech Studio pozn. red.).Někteří lidé dokonce říkají, že je nejlepší u nás. Investovali jsme do toho samozřejmě spoustu času, ale i peněz. Zbytek věcí, které se nám v uplynulém roce podařil, už na to navazoval. Krátce po natočení téhle desky Safar-i následoval European Reggae Contest, kde jsme se umístili jako druzí. Na základě toho jsme dostali možnost zahrát si na letním festivalu Rototom Sunsplash a organizátoři nám pak dokonce sami mimo soutěž nabídli i lepší hrací čas, což bylo opravdu skvělé.

A co bylo pak?

Pak přišli Andělé. U téhle soutěže to funguje tak, že každá kapela, která se chce Andělů zúčastnit, za sebou musí mít svoje vydavatelství, které by mělo zařídit nominaci a bojovat za ni. U nás se to povedlo - akademici nás nominovali a zároveň jsme měli i dostatek hlasů, abychom nakonec zvítězili a odnesli si cenu za nejlepší CD roku v žánrové kategorii Ska & reggae.

Tomu se říká úspěch. Největší novinka je ale váš letošní videoklip k songu Elephantman, který budete křtít v pražském klubu Roxy. Slyšela jsem, že Vám s ním pomáhal člověk, který dělal i na takových trhacích jako je Harry Potter nebo Piráti z Karibiku. Je to pravda?

Je to tak. Chtěli jsme to, tak jako s deskou, udělat co nejlépe. Nechtěli jsme se nijak omezovat a ubírat na kvalitě. Samozřejmě jsou tyhle věci strašně drahé, ale pro nás je velmi důležité, abychom se za ně nemusely stydět – když ten klip pošleme do světa, tak aby si nikdo neřekl, že je amatérský. Přestože samotné natáčení trvalo jen dva dny, ta práce kolem trvala několik měsíců. Protože jsme si kvůli financím nemohli najmout nejrůznější koordinátory, dělali jsme si to sami a byla to zábava. Myslím, že jsme si to všichni užili, zvlášť natáčení s dědečky – to je třeba den, na který nikdy nezapomenu. Jinak moje původní idea byla spolupracovat se studenty, bohužel jsme za těch pár let už několikrát narazili a spálili se, právě kvůli neprofesionalitě. U všech projektů, na kterých teď děláme nebo budeme dělat, se snažíme najít člověka, který je v tom oboru nejlepší. To se týkalo i samotné realizace klipu, a tedy i spolupráce s „člověkem z Harryho Pottera“, Vladimírem Valovičem. S ním jsme se seznámili a skamarádili už dřív, když jsme natáčeli debutovou desku, a když jsme později začali přemýšlet nad klipem, bylo jasné, koho oslovíme.

Co nám prozradíš o samotném křtu tohohle klipu?

Bude tam určitě hodně vtipných momentů a překvapení, které ale logicky neprozradím. Do jisté míry to bude naše klasická show, už víceméně zajetá. Víme co a jak, je to poslední koncert naší celorepublikové Elephantman Tour, která se uskutečnila na podporu tohohle klipu, takže to máme nacvičené. Pražský křest bude navazovat na ten v Českých Budějicích – tam to bylo perfektní, přece jen jsme z tohohle regionu a jsme tam doma. Výhodou bylo to, že jsme tam mohli pozvat i dědečky, kteří s námi hráli ve videoklipu. Ti asi sklidili největší ovace. Vzhledem k tomu, že jsou to ale naši opravdoví dědečci, a jsou tedy většinou právě z jihu Čech, tak s námi do Prahy bohužel nepřijedou.

A nenavnadil bys alespoň trochu fanoušky?

Malá nápověda může být to, že jelikož se klip jmenuje Elephnatman, tak bude mít křest co dočinění se slony. Jinak můžu prozradit akorát to, že videoklip, který tam budeme i promítat, nám bude křtít právě Vladimír Valovič. Rádi bychom také přidali nový nástroj, tubu, trochu okořeníme naší klasickou sestavu.

Co se týče samotné Elephantman Tour - bylo to vaše první oficiální turné. Jak jste si ho užívali? Nebyla nějaká ponorka?

To naštěstí nehrozí, za což jsem vážně rád. U nás je to tak, že čím víc času spolu trávíme, tím větší je mezi námi pohoda. Naše kapela je dost založená na rodinném vztahu, a přestože jsme z původní českokrumlovské formace zůstali jen tři, tak to pořád funguje. Ke změnám došlo z mnoha důvodů, lidi studují, začínají pracovat, dokonce mají děti. V kapele, která má osm členů, se tohohle nevyvaruješ, ale ty změny rozhodně nebyly násilné. Bylo důležité, aby i ti lidi, co přišli později, plnili nejen hudební stránku, ale aby si i jinak rozuměli jako kamarádi. Takže samotné turné bylo skvělé, a přestože jsme i v uplynulých čtyřech letech jezdili s koncerty po republice, tak turné jako takové to pro nás bylo první. Hráli jsme na spoustě skvělých míst, lidi chodili, lepší si to ani nedokážu představit.

Bavili jsme se o ceně Anděl, kterou jste vyhráli za desku v kategorii Ska & reggae. Jak jste na tom, co se žánrů týče, sedí vám tohle zařazení? Na vašich stránkách jsem dokonce našla, že hrajete speedy dub. Co to znamená?

Co se týká žánru ska, to už bych chtěl minimalizovat. Speedy dub je náš vlastní výmysl. Vzniklo to tak, že v textu jedné z našich prvních písniček (píseň Sandan pozn.red.) byl refrén speed it up, a když jsme takhle jednou jeli dodávkou z koncertu, došlo nám, že to zní stejně jako speedy dub, tak to od té doby používáme. Ale víceméně, a vůbec se to nebojím říct, hrajeme takový reggae pop, dá se říci, že to je pop na druhou. Problém totiž je, že u nás je vnímání jak ska, tak reggae hudby trochu mimo osu. To, co tady kapely hrají pod žánrem ska, se od toho původního a opravdového ska trochu liší. Stejně tak je to s reggae. Naše hudba je tedy promixování toho, v čem jsme jako malí vyrůstali – funky, rnb a reggae. Nějakým způsobem se to promíchalo a tak to tak nějak středoevropsky hrajeme.

Jací konkrétní interpreti jsou pro vás inspirací?

Pravda je, že hodně posloucháme zahraniční kapely, nejen reggae, ale i rnb, soul nebo funky. Hodně černošský muziky. Velká inspirace je pro mě teď Morgan Heritage, nebo kapela, která hraje s Alborosiem – The Shengan Clan. Z té druhé strany, z té funky, máme hodně rádi třeba švédského trombonistu Nilse Landgrena, který teď vydal cédéčko, kde předělal věci od Abby do funky a groovu, to fakt doporučuju.

Řekni nám něco o plánech do budoucna. Máte za sebou nahrávání v nejlepším studiu v České republice. Kam dál můžete jít?

To právě souvisí i s tou filosofií naší kapely: dělat vše, jak nejlépe to jde. Trochu už jsme zase vyrostli, a tak je načase udělat ten krok a vyzkoušet si, jaké to je pracovat v zahraničí. Byli jsme drzí, někam jsme vlezli dveřmi, někam oknem a nakonec jsme se dostali k jednomu z nejlepších hudebních producentů reggae v Německu. Tam funguje tenhle žánr jako mainstream, plní haly, hraje se v MTV, proto je opravdu skvělý, že s tímhle člověkem můžeme spolupracovat. V průběhu února u něj budeme ve studiu pod jeho producentským vedením natáčet první dva singly k připravované desce, takový první vlaštovky. Neznamená to, že se z Pub Animals stane světová kapela, jen si toho chceme vyzkoušet co nejvíc. Přinese to další zkušenosti, které můžeme využít.

Všechny vaše texty jsou teď v angličtině, to se tedy asi nezmění, když budete natáčet v cizině.

Chtěli jsme to nechat trochu jako překvapení, ale pravdou je, že zkusíme nahrát k jedné písničce dvě verze – jednu v češtině a druhou v angličtině – a pak si vybereme, která nám sedí líp. České texty pro nás nejsou problém, ale je pro nás přirozenější zpívat v angličtině. Já sám jsem strávil hodně času v zahraničí a většinu času jsem zpíval právě anglicky, ale ta možnost zpívání v češtině zůstává otevřená.

Pravdou je, že i název máte anglický. Jak to vlastně vzniklo, Pub Animals, tedy hospodská zvířata?

To je klasický gympl – právě takhle jsme tam jako kapela vznikli. Pak už se to dostalo do bodu, kdy to nemělo smysl to měnit. Navíc si myslím, že nás to docela reprezentuje, že jsme to tak trochu my.

Co bys na závěr vzkázal vašim fanouškům?

Aby nikdo nezůstal doma, aby se všichni přišli podívat na ten videoklip a na to, jak ho pokřtíme. Myslím, že to bude stát za to!