O Studentské unii

Studentská unie Univerzity Karlovy vyjednává s rektorátem, podporuje činnost spolků a zprostředkovává jim know how či finanční prostředky.

Ve středu 26. 2. se v zelené posluchárně v Celetné konal 18. sněm Studentské unie Univerzity Karlovy (SUUK). Trval tři hodiny a zúčastnění delegáti členských spolků mimo jiné projednali připravovaný Majáles, přijali mezi sebe tři nové spolky a schválili rozpočet na letní semestr, který dosahuje částky téměř dvou set tisíc korun. Ale k čemu SUUK vlastně slouží? Potřebujeme ji vůbec?

SUUK byla založena v roce 2008 z iniciativy tehdy aktivních velkých fakultních spolků, které chtěly zlepšit vzájemnou komunikaci a vytvořit instituci jednotně zastupující studentské spolky před rektorátem. Bývalý radní pro vnější vztahy Tomáš Beránek říká, že během funkčního období Václava Hampla byla spolupráce mezi SUUK a rektorátem výjimečně dobrá. Jak tomu bude za působení nového rektora Tomáše Zimy, to zatím není jisté, ale již se plánují schůzky.

V praxi se SUUK stará především o institucionální ukotvení jednotlivých spolků v rámci celé Univerzity, vyjednávání dotací od rektorátu pro členské spolky a organizaci velkých akcí, jakými jsou například Majáles nebo Studentský jarmark. Mimo to Unie pořádá i různá školení pro spolky a zájemce ze strany studentů. „Aktuálně Unie plánuje školení týkající se změn v právním ustanovení občanských sdružení,“ říká Tomáš Beránek. „Úkolem Studentské unie je také pomoc s propagací spolkových akcí. Zásadně je ovšem nepřípustné, aby Unie spolkům diktovala, co má být obsahem jejich činnosti nebo jak mají hospodařit s vlastními prostředky.“

Přes třicet spolků

V současné době je ve Studentské unii zastoupeno třicet tři velmi různorodých spolků. Vedle velkých fakultních spolků, jakými jsou třeba Matfyzák, Motolák, Všehrd nebo Studentská rada FF, je zde řada „menších“ spolků zaměřených jen na studenty určitých oborů. Členy Unie jsou ale i spolky, které zájmově sdružují studenty napříč fakultami, jako třeba Charlie, PUSA nebo International Club.

Některé spolky, například In-life, mají přesah i mimo univerzitu a fungují ve více městech po celé republice. Nově přijatý AIESEC či právnická ELSA jsou dokonce pobočkami mezinárodních studentských organizací. Naprostá většina členských spolků funguje na bázi dobrovolnictví, ale najdou se takové, které mají i pozice placené. Nabídka spolků je pestrá, ale přes rozličné zaměření a velikost členských základen má hlasovací právo každého spolku na sněmu naprosto stejnou váhu.

Pokud chce nově vzniklý spolek vstoupit do Unie, musí nejprve dodat tajemníkovi Unie informace: které osoby za spolkem stojí, co je jeho činností a jakou má právní subjektivitu. Následně Rada SUUK vydá doporučení o přijetí či nepřijetí spolku, se kterým se delegáti členských spolků seznámí před hlasováním na sněmu. Doporučení Rady není nijak závazné – na posledním sněmu delegáti odhlasovali přijetí iniciativy JINOnice jinak, které Unie dala posudek záporný.

K čemu ta byrokracie?

„Je dobré, když jsou spolky právně ukotvené, mají jasnou strukturu a schválené stanovy. Dávají tím mimo jiné najevo, že nejsou efemérní záležitostí, a mnohem lépe se s nimi komunikuje, protože mají jasně určenou zodpovědnou osobu,“ říká Tomáš Beránek a dodává, že spolky obvykle fungují jako občanská sdružení. Neformální spolky a aktivity na Univerzitě existují také, ale právě kvůli chybějícímu právnímu ukotvení nemohou tak jednoduše žádat o peníze a oficiálně jednat s institucionalizovanými orgány.

Existují také spolky, které ve Studentské unii nejsou, nebo s ní komunikují prostřednictvím jiných spolků. Například některé oborové spolky Filozofické fakulty jednají s Unií prostřednictvím Studentské rady FF.

Samotná SUUK funguje jako občanské sdružení s fyzickými členy i členy v podobě spolků reprezentovaných delegáty. SUUK má propracovanou byrokratickou strukturu, několik výkonných orgánů včetně radních pro jednotlivé agendy, samozřejmostí je kontrolní komise. Spíše než zájmový studentský program naplňuje aktivity SUUK univerzitní politika, vyjednávání financí, zaštiťování a přípravy projektů i akcí. Členové SUUK svou práci vykonávají dobrovolně, což však není u studentských unií samozřejmost. Například výkonní členové studentské rady na Masarykově univerzitě za svou práci dostávají zaplaceno.

Z celkových 188 400 korun ve schváleném rozpočtu na letní semestr připadá šedesát tisíc na grantové řízení. O tyto peníze se mohou ucházet členské spolky s vlastními předloženými projekty. V minulých semestrech spolky získaly z grantů příspěvky na své projekty většinou v řádu několika tisíc korun. V rozpočtu je dále samostatná grantová soutěž nazvaná Moje šance, která vybranému spolku či jednotlivci přispěje na vítězný projekt dvacet pět tisíc korun. Loni se díky tomu uspořádal Slackline festival na Albertově. Další finance směřují na výrobu propagačních materiálů či na provozní náklady Unie.

Peníze SUUK získává od rektorátu na základě předloženého položkového rozpočtu a po schválení sociální komisí Akademického senátu. Do rozpočtu Unie přispívá také studentský klub K4, a to třetinou svých výnosů.

Více informací o fungování, aktivitách a možnostech spolupráce najdete na webu.

Foto: archiv SUUK