FAUST 2012

V úterý 9. října proběhlo tradiční fakultní uvítání studentů prvního ročníku. Lekce FAUST, akce pořádaná Studentskou radou FF UK, jim za jeden večer poskytla ochutnávku všeho, co je za ty dlouhé roky studia na naší fakultě čeká. Ať už to byly dlouhé fronty na chodbě studijního oddělení, kde se bez ostrých loktů neobejdete, nebo nekončící boj se SISem, který vás ne a ne zapsat do semináře, kam chcete.

Ale popořadě jak takový FAUST vlastně vypadá? V úterý v podvečer se ve vestibulu hlavní budovy shromáždilo docela velké množství studentů, trochu vyplašených, ale přece jen nových úlovků filozofické fakulty. Někteří stáli bezpečně ve větších skupinkách, jiní sami. To se změnilo s prvním pokynem pořadatelů: na lekci FAUST mohou jen týmy o třech až pěti členech. Pod společným názvem studenti pokračovali k prvnímu úkolu, který nesl nevinný název Studijní oddělení. Co na studijním, že? Studijní referentky se s prvními ročníky moc nemazlily, rázně jim vysvětlily, že tu rozhodně (ne)jsou pro ně. Zaúkolovaly je vyplňováním evidenčních listů… Pro některé skončil FAUST už zde, když museli list vyplňovat stále dokola. Asi nevěděli, kde bydlí školník.

Na faustovském Studijním oddělení bylo úkolem získat index: kdo má index může studovat a taky pokračovat ve FAUSTu. S papírem zastupujícím index čekal studenty koloběh úkolů na fakultě, jednoznačně nejoblíbenější byly asi konzultace s děkanem. Zvláštní, v prvním ročníku nemají ještě tolik důvodu ke vzteku. Rozhodně nejneoblíbenějším byl úkol spojený se školním řádem, jediné, co tato položka indexu vykrystalizovala, bylo heslo letošního faustování: máme hlad.

A z „Palacha“ se běželo do Šporku. A kde že se nachází takhle budova? Těm několika vytrvalým týmům bylo hned jasné, že palác Špork je ukrytý v Hybernské ulici, tam si na ně počkalo pár krkolomných úkolů, mezi nimi i disciplína SIS, která přesně odpovídala skutečnému fungování informačního systému, které lze shrnout pod motto: kdo s koho. Z Hybernské se prváci vraceli do Celetné, kde si s nimi pořadatelé trochu pohráli. Studenti neustále přebíhali z jedné budovy do druhé, aby se po chvilce zjistili, že se musí zase vrátit do hlavní budovy, kde se, jak jinak, dozvěděli, že se mají vrátit znovu do Celetné, tentokrát už opravdu naposledy. Právě v rušné Celetné proběhlo oficiální, nebo spíše neoficiální, pasování prvních ročníků, přítomen byl „opravdový“ rytíř a atmosféru tomu dodávaly plápolající svíčky. Po tak úmorné bitvě už na zbytek odvážlivců čekala afterparty ve studentském klubu K4.

Byla to skvělá zkušenost a i přes někdy nekonečné řady studentů před tou či onou disciplínou se celá akce organizátorům povedla. Pro příští účastníky faustování trpělivost s sebou, velká svačina výhodou.

Tak zase za rok, FAUSTu zdar!