Čtvrt století Arakainu

Kdo by se domníval, že slavná česká skupina Arakain už je za zenitem, byl by 21. dubna v hale HC Slavia Praha Eden pořádně překvapen. Tato trash metalová partička oslavila 25 let svého působení a byla to oslava se vším všudy. Zimní stadion zaplnilo téměř 4000 lidí.

Diváci museli nejprve přežít produkci skupiny Dymytry, kteří celý koncert odehráli v maskách okopírovaných z filmu Predátor. Na pohled velice efektní, ovšem zvuk už tak dobrý nebyl. Na diváky se hrnula neurčitá „koule“ hluku, z níž nebylo znát, zda kytary hrají melodii nebo jen dělají šumivou kulisu pro zpěvákův křik.

Druhá předkapela Noid Crew se nás pokusila přesvědčit, že jsou také „pořádní rockeři“, jak nám před vystoupením oznámil zpěvák Vašek Bárta zřejmě proto, že zaregistroval tázavé pohledy diváků, kteří nemohli přijít na to, kde se tam taková kapela vůbec vzala. Odpověď je nasnadě, kytaristou Noid Crew je Jirka Urban mladší. Tím ovšem podobnost kapel končí. Kromě zvuku, který byl stejně špatný jako u skupiny Dymytry nás Vašek Bárta o svém rockerství nepřesvědčil. Jeho zpěv byl spíše recitací připomínající hip hop a kytarové rify byly také více rytmické než melodické.

Po Noid Crew už diváci začali nedočkavě vyvolávat ty, kvůli nimž přišli. Kapela nechala své fanoušky pořádně vydusit, ale stálo to za to. Obrovská bílá stěna se zvedla a za ní se objevila Plzeňská filharmonie, což vyvolalo překvapený a nadšený hukot v hledišti a dalo tušit, že oslava bude skutečně ve velkém stylu. Spojení starých známých hitů Arakainu s orchestrem bylo skutečně dech beroucí.

Ti nejzarytější fanoušci byli možná trochu zklamaní, že jejich oblíbené písně znějí jinak, neboť kytary byly mírně stažené, aby nepřehrály orchestr a vše získalo poněkud jemnější ráz, ale v druhé půli koncertu si i oni přišli na své. Spojením s filharmonií, získaly písně úplně nový rozměr a vynikl i nádherný správně „nakřáplý“ hlas zpěváka Jana Toužimského.

Ovšem diváci se dočkali i Aleše Brichty, který si zazpíval pár hitů a vyvolal v sále až přehnané nadšení. Mráz po zádech však přeběhl všem, když svou Zimní královnu zazpívala Lucka Bílá a ukázala, že není stárnoucí muzikálovou hvězdou, ale stále metalovou královnou. Diváci doslova zmrazení jejím úžasným výkonem museli opět uznat, že lepší zpěvačka se v naší zemi těžko hledá.

Plzeňská filharmonie pod taktovkou Václava Zahradníka vytvořila skvělou atmosféru a na mnohých muzikantech bylo znát, že si také koncert pořádně užívají, když ve svých pauzách odložili housle a mávali do rytmu, stejně jako diváci v publiku. Po delší pauze se rozjela druhá půle v rychlejším a drsnějším duchu. Do výšky dvou metrů vyjela plošina s bicími a bubeník Lukáš Doksanský rozjel ten správný arakainovský „nářez“.

Celý koncert tak byl až na neúměrně dlouhé pauzy mezi jednotlivými písněmi dokonale připraven a odehrán. O to víc pak všechny mrzelo, že byla přidána pouze jedna skladba. I tak to byla ale pořádná porce dobré muziky a show na světové úrovni.

Nela Herrmannová (KULT)
nela.her [zavináč] seznam.cz