Fakultu čekají další volby do Akademického senátu FF UK. Studenti si od 15. do 17. dubna mohou zvolit 15 zástupců ze svých řad, kteří budou hájit jejich zájmy od června 2008. Účastí ve volbách si můžete zajistit pohodlnější studium. To je dobrá odměna za dvě minuty strávené s volební komisí.
Po některých polemikách bych se ještě jednou rád vrátil k tomu, proč si myslím, že současná FF UK směřuje do pekel. Mezi studenty vysokých škol převažuje typ „sběrač kreditů“, jemuž nejde o nějaké studium nebo vzdělání, ale jen a jen o to, „mít vysokou školu“, tudíž v průběhu studia samotného o pravidelnou dávku splněných studijních povinností.
Už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem si při čtení nějakého periodika pomyslel: „Tak tohle podepíšu!“ Leč při čtení článku V. Varyše Pane kolego, jste blbec z říjnového FFaktu se to stalo tak říkajíc totálně. Byl to článek, který přesně vystihoval můj pocit z drtivé většiny seminářů, kterých jsem se kdy účastnil. Ať jsem si zapsal seminář u sebevětší „kapacity“ a ať referující studentka plácala sebevětší triviality sebehorší formou, zpravidla byla vyučujícím jednoduše pochválena.
K nepromyšleným provokacím se většinou nevyjadřuji, ale přestřelka Jana Chromého a Vojtěcha Varyše mě zvedla ze židle. Ať vede děkan Stehlík fakultu sebepodivnějším způsobem, Varyšovo zpochybnění humanitních věd coby věd je do nebe volající, je-li myšleno vážně. I když si o Stehlíkově úředničení nedělám iluze, vést v chodu takový kolos, jako je filozofická fakulta jistě není jednoduché.
Víte, čím se zdraví někteří studenti filozofické fakulty? Heslem našeho kolegy „já bych děkana honil s bičem kolem fakulty!“ Již je tomu delší čas, co jsem slíbil napsat tenhle článek. Jeho název mi přijde tak průzračně jasný, že jsem necítil potřebu ho nějak znovu a již posté vysvětlovat. Ale čtenáři a ti, kteří zmíněnou větu nevyznávají, si tak zřejmě žádají. Inu, podíval jsem se na osobní webové stránky pana děkana a hned jsem byl naštvaný tak, že mi to vyjde možná i na tři články.
Listopadový FFakt vyšel v úterý 13. listopadu:
Vybíráme z obsahu:
a mnoho dalšího
Vše o vaší fakultě jen za 18 Kč. V prodeji občas u kamelotů na hlavní budově, a vždy v bufetu Platón, infocentru UK v Celetné, knihkupectví Fišer na hlavní budově, na vrátnici Šporkova paláce v Hybernské.
Ačkoli je škola instituce, která by neměla být primárně užitečná, v ekonomickém diskurzu, který tak či onak strukturuje naše přemýšlení, stále hledáme více či méně neúspěšně nějaké důvody její smysluplnosti z hlediska užitku (i když je to hloupé!).
„Proč se ten fesťák jmenuje vůbec Majáles?“ divila se jedna z návštěvnic. Hlavní dny oslav měly skutečně s tradiční studentskou slavností pramálo společného – byl to prostě skvělý festival, parádní počasí a oblíbené kapely. Ducha tradice tak zachovával hlavně doprovodný amatérský festival Pavlač, Majáles Underground v metru a také nový král Kampusák, aneb Martin Palán z FSV UK.
Filozofickou fakultu UK potkalo dvojí neštěstí: souběžně s byrokratickým a centralizujícím rektorem univerzity nastoupil do fuknce též pohříchu byrokratický a centralizační děkan fakulty. Přituhuje a je to znát na všech frontách: plánují se sjednocené webové stránky (snad nebudou tak graficky impotentní a obsahově ploché jako web Masarykovy univerzity), připravuje se jednotný univerzitní elektronický systém, buduje se centrální knihovna fakulty (která znesnadní přístup ke knihám, zato ale budeme vědět, kolik jich máme).
Prospěchová stipendia by se neměla udělovat, říká v minulém čísle FFaktu student Vojtěch Varyš. S jeho argumenty ovšem nejde souhlasit. Podle Varyše neexistuje žádný důvod, proč stipendia udělovat: jejich pobírání studenty rozmazluje a vede vposledu k závislosti na sociálním státu.