FFakt - časopis FF UK - UK media

Časopis studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy


2007: březen, duben
 23.05.2007

Aktuality

21.05.2007:
Tři nové obory na FF UK: východoevropská, jihovýchodoevropská a středoevropská studia. Přihlášky je ještě možno podávat, a to do 30.6. Další informace na http://usvs.ff.cuni.cz/

18.05.2007:
Veřejná diskuse na téma Radarová základna. Pozvání prijali: místopředseda PSP ČR L. Zaorálek a náměstek ministra pro evropské záležtosti J. Šedivý. Koná se ve středu 23.5. v univerzitním areálu Jinonice (místnost 2075), začátek v 17:45; více ZDE.

17.05.2007:
Konference "Budoucnost křesťanské demokracie v ČR", která se pod záštitou místopředsedy Poslanecké sněmovny PČR ing.Jana Kasala a za podpory Konrad Adenauer Stiftung uskuteční v pátek 25.5.2007, od 10:00 v místnosti č.106 (vchod ze Sněmovní ulice). Bližší informace naleznete ZDE.

17.05.2007:
Konference "Ronald Reagan – politik, který změnil svět", pod záštitou místopředsedy Senátu Jiřího Lišky se uskuteční v hlavním sále Senátu PČR v úterý 5. června 2007 od 9.30 do 13.00 hod. Bližší informace v ZDE.

17.05.2007:
Sdružení POLIS zve na veřejnou debatu na téma "Antikomunismus - hrozba pro svobodu a demokracii, nebo cenný občanský postoj?". Vystoupí M. Mejstřík a O. Slačálek. Debata se uskuteční v pondělí 21.5. 2007 od 18:15 v Jinonicích - učebna c. 2075.

16.04.2007:
UK media vyhlašuje výběrové řízení na TAJEMNÍKA UK MEDIA
více na ukmedia.cz/tajemnik

06.04.2007:

Co nabízíme svým členům

- Nefalšovaný a přímý vhled do světa žurnalistiky

- Zkvalitnění a zrychlení písemného projevu

- Lepší pochopení chodu katedry, fakulty, univerzity… celé společnosti

- Publikování ve skutečně čteném a vlivném médiu

- Grafickou, webovou, ilustrační, distribuční, propagační a organizační práci

- Press kartu, vizitku, spoustu práce i legrace

Jakub Jareš: K čertu se staroslavností UK!

datum vydání 02. 05. 2007 | počet přečtení 133× | rubrika Rozhovor | autor Tereza Kaiseršotová | komentáře komentáře: 1 | poslat e-mailem poslat | tisk tisk

Jares Jakub Jareš, posluchač pátého ročníku historie a politologie, se nebojí vyjádřit svůj názor. V diplomové práci se zabývá poslaneckou imunitou, na stránky Aktuálně.cz pravidelně píše články o politice, vedení univerzity hodnotí kriticky. Lhostejná mu není ani současná situace v Bělorusku, které bývá často označováno za poslední diktaturu Evropy.

V Křížové chodbě galerie Karolinum momentálně probíhá výstava „Volby bez volby. Bělorusko - březen 2006“, na jejíž přípravě jsi se podílel. Co tě k tomu přivedlo?

Když jsem loni sledoval, co se dělo kolem voleb v Bělorusku a hlavně po nich, začal jsem spolu s dalšími lidmi z akademického senátu UK přemýšlet, co by se dalo udělat pro studenty, kteří byli za účast na povolebních demonstracích vyloučeni ze škol. Napadlo nás, že by UK mohla vypsat stipendia, která by běloruským studentům umožnila dostudovat tady. To se díky velké podpoře z vedení univerzity poměrně rychle podařilo, takže jsme uvažovali, co dělat dál. Rozhodnutí padlo právě na uspořádání výstavy, která by na problém Běloruska upozornila širší okruh lidí.

Česká republika se v běloruské otázce poměrně dost angažuje. Jak moc pomáhají další státy? Co třeba USA?

Zrovna USA jsou na tom docela dobře. Vypisují různé stipendijní programy, také finanční pomoc opozici je z jejich strany dost výrazná. Horší pozici zastávají některé evropské státy. Zvlášť Německo, Francie a ani další země staré Evropské unie se příliš neangažují. K řešení běloruské situace přispívají hlavně státy jako Česká republika, které sdílejí podobnou minulost.

Pozornost médií obvykle ochabne krátce po proběhnutí události. Bylo tomu tak i v případě povolebních demonstrací v Minsku?

Bělorusko je všeobecně považováno za problém, kterému je třeba se věnovat. Takže mediální pozornost se tu poměrně ustálila. Volby 2006 jsou přelomem, po němž začíná narůstat i politická pozornost věnovaná této zemi. Jedním z účelů výstavy je, aby se to, že Česko pomáhá Bělorusku, stalo také součástí širšího povědomí. Kvůli tomu děláme k výstavě i doprovodné programy, které se konají každou středu až do konce dubna na hlavní budově FF UK. Většinou jde o promítání tematických filmů, ale i diskuse s lidmi, kteří se v pomoci Bělorusku angažují

Razantnost je lepší než neustálé vyhnívání

Záštitu nad výstavou převzali Václav Havel a rektor UK prof. Václav Hampl. Jaký je tvůj pohled na profesora Hampla ve funkci rektora?

Tak Václava Hampla jsem jako rektora nevolil, volil jsem jiného kandidáta. Po roce, co je ve funkci, se však dá říct, že se na univerzitě dějí určité změny. Zároveň bych byl rád, kdyby ty změny byly ještě radikálnější. Myslím ale, že má ještě čtyři roky na to, aby ukázal, co v něm je a jakým směrem univerzitu posune.

Zúžíme-li pozornost pouze na FF UK, schvaluješ dosavadní kroky jejího děkana Michala Stehlíka?

Ano, zatím se mi líbí, jak to dělá. Je inteligentní, přemýšlí. Nenechává věci vyhnívat, jak tomu bylo doposud. Některé obory jako třeba translatologie i některé další se díky jeho razantnějšímu stylu už začínají probouzet k životu.

Ty jsi nějaký čas studoval na univerzitách v Kostnici a v Berlíně. Jaký je podle tebe zásadní rozdíl třeba mezi Svobodnou univerzitou v Berlíně a UK? Zařadil bys UK mezi elitní univerzity?

Základní rozdíl je určitě v mezinárodnosti, což má na svědomí z velké části samozřejmě i to, že němčina patří mezi světové jazyky. Dále v náročnosti studia. V tom, do jaké míry jsou profesoři kritičtí ke svým studentům. Tady se mi například při hodnocení seminární práce nikdy nestalo, že bych za chyby dostal vynadáno. Většinou naopak člověk dostane pochvalu, i když sám ví, že ta práce není úplně stoprocentní. V Berlíně, když jsem něco napsal špatně, tak okamžitě také přišla špatná známka. A odůvodněná třeba stránkovým referátem. Což je velká motivace ke studiu, která tady chybí. Třetí rozdíl spočívá v progresivnosti, důrazu na budoucnost. V Praze se místo toho pořád zdůrazňuje, jak je UK starobylá a staroslavná, jako by to byla nějaká známka kvality. UK na tom vlastně staví i skoro celý svůj mediální obraz, což mne docela štve. Občas si říkám: k čertu s celou staroslavností.

Karlova univerzita by měla mít evropské cíle

Jakou reklamu by tedy měla UK mít?

Měla by víc klást důraz na to, že je mladá, progresivní a dynamická instituce. A pak samozřejmě taky těm heslům dostát.

A k té elitnosti?

Dnes UK elitní evropskou univerzitou není. Měli bychom se snažit dohnat alespoň středoevropské školy jako jsou Vídeň anebo Berlín. Oxford a Cambridge jsou už úplně jiná kategorie. Největší problém je dnes asi personální, protože tady kvůli éře komunismu chybí jedna generace. Dnešní padesátníci, kteří absolvovali univerzitu za normalizace a kteří dnes vedou mnohé katedry, nejsou úplně těmi, kdo by udával nový směr.

Roku 2004 jsi se zúčastnil „Týdne neklidu“, což byla akce upozorňující zčásti právě na špatnou úroveň vyučujících, ale také univerzitních prostor. Pozoruješ od té doby nějaká zlepšení?

Určitě ve finanční podpoře. Částky, které přitekly za poslední čtyři roky do vysokého školství, jsou obrovské. Ještě bychom se ale měli naučit, jak je co nejlépe využít. V otázce dobrých učitelů to ještě bude trvat. Na to, aby přišli noví mladí lidé, je ještě brzy. Ti musí teprve vyrůst. V tom žádná změna není.

A co ty prostory? Je v plánu třeba stavba kampusu?

Filozofická fakulta se snaží o získání nových prostor a zdá se, že by v tom měla uspět. Několik kateder by se prý mělo přesunout do Oettingenského paláce na Malé straně, další část možná získá nové prostory v Klementinu. O kampusu se zatím jedná na univerzitní úrovni, ale spíš pro přírodovědné obory. Na Albertově by měl vyrůst komplex pro několik z nich, kde budou společná vědecká pracoviště, ale třeba i byty pro doktorandy. Bohužel se zatím moc nemyslí na stavbu nějakého většího kampusu jako se to zrealizovalo v Brně anebo jak se o tom přemýšlí třeba na ČVUT. V tomhle je UK docela pozadu, chybí jí nějaký strategický plán, jak by měla vypadat 5, 10, 20 anebo 30 let.

Komunikace je na studentech

Patříš k členům akademického senátu UK. Co se v něm děje nového a co z toho by mohlo zajímat studenty?

Nedávno byl schválen předpis o poskytování příspěvků pro studentské projekty a spolky, k dispozici je v podstatě několik milionů. Od 1. června by podle vedení univerzity mělo být možné žádat o první peníze. Druhá aktuální věc je pro studenty spíš negativní, týká se stipendií na ubytování. UK je doposud přidělovala v plné výši i studentům z Prahy, Hradce Králové a Plzně, ačkoliv na ně nedostávala od Ministerstva školství a musela je platit ze svého. V poslední době ale byly náklady už tak vysoké, že se tyto příspěvky budou muset snížit. Nedotkne se to ale lidí, kteří sice jsou z Prahy nebo ostatních měst, ale mají nárok na zvýšené „sociální“ ubytovací stipendium. Těm zůstane v dosavadní výši.

Roky jsi bydlel na kolejích. Jakou s nimi máš zkušenost? Zdají se ti adekvátní jejich současné ceny?

Na koleje si nemůžu úplně stěžovat. Oproti Kostnici jsou ty pražské, se kterými mám zkušenost, mnohem čistší. Akorát nemyslí na studenty, pokud jde o služby. Je to pořád více styl internátu než bydlení pro dospělé lidi. Ceny jsou vysoké hlavně kvůli velkým nákladům na provoz - staré kotle, netěsnící okna, zbytečně moc zaměstnanců. Tam by se našel prostor k šetření.

V akademickém senátu se už docela dlouho diskutuje o tom, že by se Koleje a menzy měly reformovat. Je v tom něco nového?

Celou tu věc měla na starosti komise pod vedením prorektora Štecha, která měla prozkoumat způsoby, jak změnit právní postavení kolejí a menz. Asi před měsícem představila výsledky. Z Kolejí a menz by se měl stát obecně prospěšná společnost, která bude nezávislá na akademickém senátu i rektorovi. Univerzita bude mít vliv pouze v její správní radě, která bude jmenovat ředitele KaM. Ten bude mít volnější ruce, což mu snad může pomoct postavit koleje a hlavně menzy finančně na nohy.

Celá země diskutuje o nové budově Národní knihovny, která by měla stát na Letné. Líbí se ti vítězný návrh ateliéru Jana Kaplického?

Docela ano, ta budova je odvážná. Akorát bych ubral na barvě, aby lépe zapadla do okolního prostředí. Je až moc zelenkavá a fialková. Jinak se mi líbí, oproti krychlím ze skla a betonu, které se v Praze normálně staví a proti kterým nikdo nic nenamítá, je tahla stavba stokrát zajímavější.

Mezi další vyhledávaná témata k hovoru patří olympiáda v Praze. Chceš, aby se Praha připojila k olympijským městům?

Nechci. Jedná se o bláznivě velkou akci, která se sem nehodí. Praha je malé město, není dimenzovaná na takové množství lidí. Taky by to stálo spoustu peněz, které je třeba vložit jinam.

Kam například?

Určitě do pořádných změn v dopravě. Jednak je třeba ještě hodně zmodernizovat MHD, aby třeba všechny tramvaje byly nízkopodlažní anebo aby stanice metra měly výtahy, jednak je třeba vyřešit šílenou automobilovou dopravu. Ač je Praha oproti Berlínu malé město, tak se tu nedá normálně chodit anebo jezdit na kole. Peníze můžou jít do povrchové vlakové dopravy, atd. Je toho hodně. A myslím, že potřebnějšího než jsou nové národní stadiony.

Jsi v pátém ročníku. Máš už jasnou představu kam dál?

Asi bych rád pokračoval ve studiu, ale historie ani politologie mě v podobě, v jaké se učí na FF UK, tak úplně neláká. Uvažuji spíš o ročním studiu nějakého souvisejícího oboru v zahraničí, zatím to však nechávám otevřené...

Tereza Kaiseršotová (KULT), [email protected]

Jakub Jareš
Narodil se 29. 3. 1983 v Písku. Studuje posledním rokem historii a politologii na FF UK. Roku 2004 se aktivně účastnil studentských demonstrací při „Týdnu neklidu“. Ve volebním období 2005/2006 byl členem předsednictva AS UK, nyní je v ediční a sociální komisi. Působí v domácí redakci Aktuálně.cz. Spoluorganizoval výstavu o volbách v Bělorusku, která je do 30. dubna 2007 k vidění v Karolinu.





FFakt - Časopis studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Vydavatel: o.s.UK media, U Kříže 661/8, Praha 5-Jinonice, 158 00. IČ: 28553322
Red.systém PHPRS | aktualizace šablon: 15.5.2007 |
© 2005-07 Mirek Kašpar, © 2007 Jakub Štogr