Rubrika 'Kolem světa'

Jezídové: zbožní uctívači Satana?

Paví anděl.

Paví anděl.

Když se řekne uctívání Satana, vybaví se vám pravděpodobně black metal, černé oční linky a obrácené kříže. Existuje ale i jiná varianta. Jezídismus, kurdské náboženství, které se do víceméně současné podoby zformovalo v 11. století, ale jehož kořeny sahají výrazně hlouběji do minulosti, se za své uctívání Pavího anděla neboli Šajtána nijak nestydí a ve svém synkretismu vrhá zajímavé nové světlo na obdobné motivy v jiných náboženstvích.

Z Prahy do Paříže, odtud potom přes Benátky a dále po moři …

Budapešť

Paříž východu, Benátky východu, centrum lázeňství, paprika … Ano, řeč bude o Maďarsku, v poslední době trochu pozapomenutém a nyní postupně znovu objevovaném cíli evropských dovolenkářů. Od jisté doby všechny cesty východním směrem pro českého turistu nějak ztratily kouzlo. Maďarsko je však zemí, která vám v každé ze svých čtyř částí (Budapešť, Zadunají, Severní vysočina a Velká uherská nížina) ukáže, že byste o hodně přišli, pokud byste se tam nikdy nevypravili.

Pluralismus má jméno Malajsie

Taoistický chrám San Ching Tian.

Taoistický chrám San Ching Tian.

Představte si malou, lacinou indickou restauraci. Dostanete tam pár základních indických jídel, možná ne zrovna připravených z nejkvalitnějších surovin, zato ale zaručeně autentických. Máte? Teď si představte, že vedle pultu této indické restaurace stojí Číňanka s vozíkem a prodává čínské nudle. Tvrdá konkurence, říkáte si možná, když jsou takhle hned vedle sebe. A kdekoliv jinde na světě by tomu tak pravděpodobně bylo. Ne však v Malajsii, kde Ind za pultem i Číňanka u vozíku obsluhují zákazníky téže restaurace podle toho, na co mají zrovna chuť; jen si zkrátka musí ohlídat, aby odcházející zákazník zaplatil tomu správnému.

Kam na Erasmus? Třeba do města kanálů, cyklistů a designu – do KODANĚ.

Nyhavn - Kodaň

Hlavní město Dánska zažívá v posledním desetiletí neobvyklý nárůst populace. Během roku 2011 se počet obyvatel vyšplhal téměř ke dvěma milionům (z původního 1, 1 milionu v roce 2007) – přitom celé Dánské království jich má „pouhých“ pět a půl. Do Kodaně se Dánové stěhují především za prací a za studiem. Město má kromě celosvětově uznávané vysoké kvality životní úrovně také pozoruhodnou moderní atmosféru.Nejenže zde vzniklo nepřeberné množství moderních architektonických skvostů a historické části města prošly velikou revitalizací, celá Kodaň je navíc prošpikovaná velmi kvalitní sítí cyklostezek, cyklisté tu mají vlastní semafory a pruhy pro cyklisty jsou mnohdy stejně široké jako ty pro auta. navíc celou Kodaň můžete na kole přejet za necelou hodinu.

Evropa dělá školu

Erasmus Club funguje na Filozofické fakultě UK již plných pět let. Za dobu své existence uskutečnil nespočet akcí pro studenty z Erasmu i jiných výměnných projektů, kteří přijeli studovat do České republiky. na Filozofickou fakultu nebo i další fakulty UK. Překážkou našich snah o integraci Erasmus studentů mezi české je politika odděleného vyučování i bydlení zahraničních studentů, která ale, jak se již často ukázalo, řadě „zahraničářů“ vyhovuje. Ptám-li se někdy odjíždějících „Erasmáků“, kolik Čechů znají, většinou je spočítají na prstech jedné ruky – nebudu-li počítat pedagogy, bývají jejich jedinými českými známými tutoři Erasmus Clubu a případný partner na jazykovou výměnu, „tandem“.

Universidad Santiago de Compostela

Galicie a konec světa

První tři měsíce ve španělské Galicii pro mne znamenají ještě čerstvé dojmy. Každý den přednášky na univerzitě a španělský den rozdělený na jiné etapy než u nás. Zpočátku tak skoro každý den slyším: Erasmus.

Postřehy odjinud – Paříž

V novém školním roce se zaměříme na společenskou výchovu studentů FF UK, neboť jsme zjistili, že ve styku s cizími národy se dopouštějí nepěkných chyb, zahraniční manýry špatně chápou a dané státy nepěkně pomlouvají.
Jako první se pod naši lupu dostala Francie, konkrétně Paříž.

Panthéon - Sorbonne

Paříž, Paříž, Paříž!

Loňský rok jsem se rozhodla strávit dva semestry v Paříži. A ačkoli administrativa před odjezdem nebrala konce, nakonec jsem do „sladké Francie“ přeci jen odjela. První týden v Paříži jsem si připadala doslova jako na jiné planetě – nepatrná bytost uprostřed velké spousty cizích lidí, domů, věcí a zvuků…

Basilej: snídat se dá i v knihovně

univerzita v BasilejiDo Basileje jsem se vypravil ne zase tak dlouho po volebním vítězství Blocherovy SVP (strany, která po oblíbených plakátech s černými a bílými ovečkami přišla s dalším skvělým motivem: pod obrázkem několika černých a žlutých rukou, které sahají po švýcarských pasech, je velký nápis STOP!), které ve mně ještě podpořilo představu o konzervativních a nacionalistických Švýcarech, kterým, i kdyby náhodou byli ochotní se se mnou bavit, nebudu stejně kvůli dialektu rozumět ani slovo.

Hlavně se teple obleč…

Tampere Uni

… loučila se se mnou moje maminka, která vůbec nemohla pochopit, proč její dcera mizí na půl roku někam do říše ledu a sněhu. V jejích představách je totiž celý evropský sever věčně pod ledem. Čtvrtohorní pevninský ledovec sice odtál přibližně před 10 000 lety, maminka, která na severu nikdy nebyla, to ale vědcům zcela nevěří. Nic nepomohly moje veselé prosluněné fotky z letního Norska, pohledy na švédské Laponsko, kde jsme se pod naloženými batohy opékali jako králíci. Ne, na severu je zkrátka zima, sníh a navíc tma.

Pages: Prev 1 2 3 Next
Pages: Prev 1 2 3 Next