Fejeton: Prima zkoušková sezóna
Obvykle se má za to, že nejvhodnějším časem pro odbytí depresí je podzim. Žádné jiné roční období ve vás nepohostí smutek s tísní tak štědře. Podzim pro vaši nevítanou návštěvu vše starostlivě přichystá – nížící se strop soumraků, malomocenství stromů vyvedené vichrem na odiv… Ale opravdu žádná jiná sezóna nedokáže posloužit kvalitními smutky?
A tu si vzpomenu na fenomén zkouškového období. Tento strašák vystrojený školním řádem se vynořuje pravidelně v biorytmu vysokoškolského studenta a neohlíží se na to, že jeho stín poněkud padá do slunných zahrad dloužících se paprsků a skotačivého optimismu. Copak - semestr leckdy uplyne dříve, než člověk stačí zpozorovat, že si nezadal referát. A přitom se ďáblův chřtán ve směru plavby blíží znovu a na konci května to najisto znovu přijde.
Okno ve slovanském semináři dýchající vůni z protější zahrady vás bude stokrát svádět: Pojď ven, nezahnívej ve školní lavici, ty učenče jeden! A vy s tímto voláním budete svádět kázeňské souboje a někdy nad skripty vydržíte a občas utečete, připomínajíce si kdysi protivná slova babiček: „Poběž ven, je tam hezky!“ náhle tak moudře znějící. Bolavé vnitřní boje nakonec mohou skončit kompromisem, takže si budete dokumenty brát na kánoe nebo přibalovat do krosny na vysokohorské výstupy a představovat si, že jde o relaxační četbu.
Vůbec naše prima zkoušková sezóna se nese v rozporu bytostné radosti z rozžehnutého slunce a pocitů zmaru a beznaděje z toho, že tyto přízně počasí musíte prosedět přikováni u studnic učiva, u zřídla stresů, úzkého koryta existenciálních úzkostí tvořícího téměř dvouměsíční řeku starostí, záludností a skrytých úskalí, kterou musíte co nejzručněji sjet jinak ona sjede vás, vyklopí, vykoupe, jiným stylem než v Praze-Podolí…
Avšak už dost těch dramatických líčení! Peřeje povinností vlekoucích se často až do září (ale díky Bohu za tuto záchytnou rezervu) jednou došumí, zcela vhodně právě s přicházejícím podzimem. Pro všechny studující budiž útěchou, že obvyklé chmury vyplývající z rotace Země mohou poté rozředit euforií z přežité rotace zkoušek. To se pak teprve užívají deprese charakteru ponejvíce přírodně-lyrického!
Aleš Misař (ČJL)
misar.ales[zavináč]post.cz
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.