Jan Májíček, mluvčí Ne základnám: Dali jsme se na vojnu, tak musíme mašírovat

Student čtvrtého ročníku filozofie Jan Májíček (23) stál u zrodu občanské iniciativy Ne základnám v červenci 2006, nyní působí jako její tiskový mluvčí. Iniciativa odmítá plánované umístění prvků americké protiraketové obrany v ČR a usiluje o vypsání celostátního referenda k této otázce. Jan Májíček je ovšem aktivistou již řadu let – pravidelně se účastní zasedání Evropského sociálního fóra či protestů proti Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance, G8 či NATO.

Angažují se v iniciativě Ne základnám studenti a pedagogové?
Studenti jsou, jako vždy, důležití. Do organizování Iniciativy se ale zapojila celá spousta lidí napříč spektrem jak politickým, tak sociálním.

Zůstaňme ale u těch studentů…
Studenti vždy byli a jsou jednou z nejaktivnějších složek všech protestních hnutí. Mají nadšení a odvahu měnit věci. Nejinak je tomu i s Iniciativou. Studenti tu tvoří opravdu důležitou složku. Co je zajímavé, nejsou to studenti výhradně humanitních oborů. Máme mezi sebou techniky nebo matematiky.

Jaký názor převládá na Ústavu filozofie?
Moje zkušenost je taková, že ve své většině jsou proti americké základně v ČR. Být pro, znamená skočit na špek těm, co straší neexistujícím nebezpečím a mají zájem na tomto strachu vydělat. Kolik jsme toho slyšeli o nebezpečnosti Saddáma Husajna a jeho zbraních hromadného ničení? Teď je to pro změnu Írán a důkazy chybí stejně jako v případě Iráku.

„Studenti vždy byli a jsou jednou z nejaktivnějších složek všech protestních hnutí. Mají nadšení a odvahu měnit věci.“
foto: archiv JM

O radaru tedy s vyučujícími diskutujete?
S takovým profesorem Kohákem se to velmi dobře diskutuje. Navíc to má tu výhodu, že on díky své rodině žije tak napůl v USA, tedy obohacuje debatu i o americký protiválečný pohled.

Jaké jsou aktivity iniciativy na akademické půdě?
Na Filozofické fakultě jsme na konci ledna 2006 uspořádali panelovou debatu o tehdy ještě raketové základně. Účastnilo se jí asi 200 lidí, zdaleka nejen studenti. Druhou akcí byla Mezinárodní konference proti militarizaci Evropy na začátku května 2007. To se na FF setkali zástupci 16 protiválečných iniciativ z celé Evropy, jež sepsali tzv. Pražskou výzvu. Ta mluví o jasném odmítnutí základen v Polsku a v ČR a vyzývá k aktivnímu zapojení se do debaty a protestů.

Jak by se podle Vás měla „zapojit do debaty“ naše fakulta?
FF UK by měla nabídnout své prostory jako fórum pro takovouto celospolečenskou debatu. Tím nemyslím jen to, že nám umožní debatu ve svých prostorách uspořádat, ale měla by se sama organizování takové věci chopit. Univerzita je přeci místo nejen vědeckého bádání, ale také kritické reflexe současnosti. Opomíjet společenskou debatu (a nemusí to být zrovna jen radar) je velká chyba.

Co máte teď jako iniciativa v plánu?
Kromě mezinárodní konference na vyjádření solidarity s brdskými starosty, která se bude konat 20.října, je to asi vznik Studentského výboru pro organizování demonstrace na 17. listopadu. Jak víte, iniciativa Ne základnám žádá celostátní referendum, tedy bojuje za demokratický požadavek. Referendum je nám ale upíráno a tak je den „boje studentů za demokracii a lidská práva“ nanejvýš vhodný pro takovouto akci. Těším se na nové spolužáky, kteří se do výboru zapojí.

Když Vás tak poslouchám – stíháte ještě studovat?
Je to často velmi těžké. Moji profesoři a profesorky jsou velmi tolerantní a tak jsem ještě pořád student. Ale jak se říká „dali jsme se na vojnu, tak musíme mašírovat“.