Barma potřebuje pomoc i z FF UK

V září proběhly v Barmě největší nepokoje od roku 1988. Tisíce demonstrantů protestovalo po celé zemi proti vládě vojenské junty. Dav byl rozháněn slzným plynem, obušky, nakonec i ostrou municí. Právě stupňující se represe posledních dnů jsou příčinou stále menší ochoty lidí vyjít znovu do ulic.

Buddhistické kláštery, centra odporu, zůstávají izolovány, mniši byli po nocích přepadáni, biti a masově zatýkáni. Panuje zákaz vycházení, je odpojován internet. Znovu se objevují zprávy o vypálených vesnicích a nucených přesunech obyvatelstva. Tomu se nedostává ani potravinové pomoci, hranice jsou pro zahraniční humanitární pracovníky uzavřeny. Armáda obchází domy a odváží stovky lidí neznámo kam.

Situaci na místě se snažil uklidnit zvláštní vyslanec OSN Ibrahim Gambari, jenž se setkal s vůdkyní opozice Do Aun Schan Su Ťij. Tato nositelka Nobelovy ceny za mír je držena v dlouholetém domácím vězení. Hovoří se o zpřísnění sankcí vůči Barmě, někteří volají po bojkotu olympijských her v Číně, hlavním spojenci barmské diktatury.

V reakci na aktuální politický vývoj v Barmě proběhlo v Praze několik akcí na podporu tamního demokratizačního hnutí. Mírového pochodu a shromáždění na Národní třídě se zúčastnilo přes dvě stě převážně mladých lidí. „Byli mezi nimi nejspíš i studenti vaší fakulty,“ domnívá se Sabe Amthor Soe a dodává: „Lidé se ptají, jak mohou pomoci“.

„Barma byla po dlouhou dobu spojena s Filozofickou fakultou kvůli výuce barmštiny na fakultě,“ říká pracovnice nezávislého Barmského centra v Praze Sabe Amthor Soe. Barmštinu zde bylo možné studovat jako hlavní obor zhruba do roku 1962, později jako roční doplňkový kurs k jiným jazykům. Promovaným barmanistou z této doby je například pozdější český velvyslanec v Thajsku akreditovaný i v Barmě dr. Jan Bečka, autor nedávno vydané knihy „Dějiny Barmy“.