Černý o šedivé době v zelené knize

Vzpomínky prvního posametového děkana na normalizaci právě vyšly


Z hlediska fakultních dějin je letošní podzim zatraceně úrodný. Dvouapůlhodinové vzpomínání historika Miroslava Hrocha vysílala v říjnu Vltava, rozhovory s pedagogy katedry české literatury od padesátých až do devadesátých let vyjdou co nevidět – a z knihovnických pultů už teď zelenou obálkou láká kniha Františka Černého „Normalizace na pražské filozofické fakultě (1968-1969). Vzpomínky“.

První máj: strach nepřijít na Letnou

Majáles, který se letos konal den před prvomájovým svátkem práce, je dokladem toho, že studenti rádi vydatně slaví. Nepotřebují k tomu mávátka a transparenty s nadiktovanými hesly, ani dohled strany, která přepočítává, kolik jich na oslavy dorazilo.

Palach: Hledání smyslu oběti

2-mikolasek-zpev_tStudenti vydali knihu a zorganizovali seminář

Nejznámější poválečný student historie na Filozofické fakultě svůj obor nedostudoval. Před čtyřiceti lety se rozhodl pro jinou cestu a 16. ledna 1969 se na protest proti nastupující normalizaci v zemi okupované cizími armádami zapálil. K výročí tohoto činu mu letos současní studenti fakulty kromě obvyklých květin a věnců věnovali i dvoudenní seminář, výstavu v Karolinu a obsáhlou knihu Jan Palach ´69.

FF politicky zneužila Palachovu smrt

Různé fakultní interpretace činu studenta Jana Palacha se dostaly do kolize poměrně brzy. Prvotní hromadné a jednoznačné přimknutí se k Palachově oběti nevydrželo, nápor oficiálního výkladu dějin byl silnější – alespoň navenek. A Filozofická fakulta se svými pedagogy si v něm vykoledovala nálepku toho, kdo Palachovu smrt zavinil a navíc zneužil.

Normalizovaný Větrník: Kdo koho hlídal na kolejích?

Předák kolejí, jednadvacetiletý M.K. měl udat na policii, že si na pokoji u jedné studentky někdo nechal kufr - a na základě této informace si ten někdo odseděl 14 let. To je realita ostře sledovaných studentských kolejí roku 1950, přemílaná v dnešních médiích. Pro ArchiFF jsme se proto tentokrát zaměřili na pohled do pestrého kolejního života v éře šedé normalizace.

Akademický senát: Chceme dvě miliardy!

Omezení výuky nebo zavírání oborů hrozí podle akademického senátu fakulty humanitním fakultám v Česku. Proto senát posílá poslancům dopis, ve kterém žádá o navýšení rozpočtu pro vysoké školy o celé dvě miliardy korun.

Etnologie: Kupte si CD, přednáška se nekoná

Mediální obraz Etnologického ústavu pošramotila internetová diskuse o situaci humanitních oborů. Podle ní někteří tamní pedagogové vůbec neučí, ale na začátku semestru prodají studentům za stovku cédéčko s obsahem zkoušky, ze kterého je na konci semestru zkouší. Vše se má navíc dít s tichým souhlasem šéfa ústavu. FFakt zkoumal, nakolik tato tvrzení odpovídají skutečnosti.

Šedesátileté ohlédnutí: 1949 – Revoluce na fakultě požírá své děti

„Soudruhu, nemáš důvěru strany, abys mohl pokračovat ve studiu.“ Tu větu slyšely před šedesáti lety stovky posluchačů Filozofické fakulty. Pro studenty to většinou znamenalo nástup na vojnu, pro studentky povinnost najít si zaměstnání. Verdikty tenkrát vynášeli mladí komunisté, kteří asi jen stěží tušili, jak brzy právě je může potkat to samé. Už v roce 1949 ale začala komunistická revoluce požírat své děti, mladé angažované straníky.

Dálný východ: Gieselmann ostrouhal

Děkan Stehlík se rozhodl nejmenovat kandidáta z veřejného konkursu Martina Gieselmanna do čela Ústavu dálného východu. Vedením ústavu je od ledna nadále pověřen Jan Sýkora. Ten dostal za úkol, aby na ústavu zorganizoval vnitřní volby. Protesty pedagogů i studentů proti řediteli z ciziny uspěly.

Listopad ‘89: Radost z nového linolea

Studenti dělali revoluci. Už tři dny po pátečním masakru na Národní třídě vyhlásili na FF stávku a letitou péčí znormalizovaná fakulta se náhle stala revolucionářským doupětem. Co na to zdejší kantoři? Dokumenty fakultního archivu prozrazují, že odříznutí od myšlení normalizačních let nebylo ani snadné, ani rychlé.

strany: 1 2