Ve čtvrtek 27. března se ve velkém sále pražské Městské knihovny na Mariánském náměstí v rámci Projektu 100, jehož posláním je uvádět do českých kin klasická filmová díla, konala obnovená premiéra remasterované verze filmu, jenž je i více než 45 let po svém vzniku považován za milník v dějinách science fiction, ale i ve světové kinematografii obecně. Řeč není o ničem jiném než o snímku 2001: Vesmírná odysea, dobové vizi budoucnosti tak, jak ji společně navrhli dva vizionáři – Arthur C. Clarke a Stanley Kubrick. Film, který má miliony fanoušků po celém světě jak mezi filmovými kritiky a cinefily, tak mezi laickým publikem, jsme si ani my, kulturně založené duše z FFaktu, nemohli nechat ujít. Pokračování textu Kubrickova filosofická pouť nekonečným vesmírem znovu v kinech!
Archiv autora: jiří Stárek
Když je vše (včetně tygrů) z melounového cukru

V melounovém cukru se skutky dály a naplňovaly, jako se můj život děje a naplňuje v melounovém cukru. Povím vám o tom, neboť jsem zde a vy vzdáleni.
Právě těmito slovy začíná nejznámější a zároveň i nejuznávanější literární dílo amerického autora Richarda Brautigana, jenž je v srdcích svých čtenářů nesmazatelně zapsán již téměř půlstoletí. Svoji nezměrnou fantazií a do jisté míry i sociokulturním vizionářstvím se zařadil po bok u nás mnohem známějších amerických literátů druhé poloviny 20. století, jakými jsou například Kurt Vonnegut, John Updike nebo William Styron. Od děl z produkce právě zmíněných jmen se však Brautiganovy texty značně liší – těží totiž často z atmosféry obklopující americkou společnost na konci 60. let, z volnomyšlenkářství tehdejší Kalifornie a celého západního pobřeží i z jakési touhy po radikální společenské změně existující v autorově milovaném městě, San Franciscu, již po několik desetiletí. Výsledkem jsou pak unikátní literární díla, která se vyznačují vysokou mírou obsažené poetiky, autorovou hrou s barvami, smysly a pocity. Následkem toho jejich četba často vzbuzuje u čtenáře pocit osobní transformace do jedné z postav žijících ve fantaskním světě vylíčeném v knize. Brautigan tak ze svých čtenářů dělá jakési žijící a reálně existující Alenky, které vstupují do autorovy osobní říše divů, ve které nic není nemožné. I proto je pak četba děl tohoto amerického spisovatele pro mnoho lidí téměř návykovou záležitostí a nezřídka se stává, že se takováto „oběť“ není schopna od knihy odtrhnout dříve, než se její oči dostanou na tiráž. Pokračování textu Když je vše (včetně tygrů) z melounového cukru
Inside Llewyn Davis/V nitru Llewyna Davise – Melancholická cesta do písničkářovy duše

Joel a Ethan Coenovi nejsou jen tak ledajací režiséři, a dokonce i slovo nadprůměrní by mohlo být bráno jako urážka. Jméno bratří Coenů dnes funguje ve světě kinematografie jako osvědčený trademark, od kterého každý, kdo se s ním alespoň párkrát za život setkal, ví přesně, co očekávat. Této bratrské a autorské dvojici je vlastní zejména důraz na promyšlené, syrové dialogy a groteskní postavičky přežívající ve světě, který se často zdá být až příliš bizarním na to, aby fungoval. Zároveň je však jejich tvorba nesmírně žánrově různorodá, neustále těžící z něčeho nového a nacházející nové inspirace a témata. Ve výsledku pak není problém nalézt v jejich filmografii vedle sebe brutální a temný krimithriller, romantickou komedii nebo western. Z tohoto úhlu pohledu představuje pak jejich poslední film, Inside Llewyn Davis, v češtině V nitru Llewyna Davise, pouze další dílek přepestré mozaiky výplodů jejich nekonečné tvůrčí fantazie. Pokračování textu Inside Llewyn Davis/V nitru Llewyna Davise – Melancholická cesta do písničkářovy duše
Utichl hlas protestu černé Ameriky, zemřel Amiri Baraka

Když se 9. ledna 2014 svět dozvěděl o úmrtí předního amerického spisovatele a intelektuála, většina lidí si možná ani neuvědomila, o jak výraznou osobnost západní kulturní svět přišel. Amiri Baraka, původním jménem LeRoi Jones, narozený v říjnu roku 1934 v Newarku v New Jersey, který se mu stal na většinu života domovem, totiž nebyl pouze dalším z řady spisovatelů věnujících se problematice amerického černošského obyvatelstva. Jeho radikální názory, které zejména v pozdější fázi jeho tvůrčí činnosti často vyvolávaly celospolečenskou kontroverzi, se nesmazatelně zapsaly do kánonu americké literatury. Pokračování textu Utichl hlas protestu černé Ameriky, zemřel Amiri Baraka