Fejeton: Spací fejeton

Spací fejeton

Pryč jsou doby, kdy lidský spánek patřil noci. Zrychlující se tepy života mezi sebe často nepustí zdravých osm hodin v říši snů, a tak musejí mnozí smrtelníci dohánět spací dluhy mimo peřiny. Všude tam, kde se dá opřít hlava nebo alespoň napůl složit tělo, aniž by se člověk sesul na nádražní dlažbu či zhroutil na rameno sousedovi, můžeme vidět ony klimbající statue, milníky zanedbaného spánku.

Ať přijdu do kupé časného rychlovlaku na cestě tam, nebo ať se ocitnu v jeho pomalejší variantě cestou zpátky, míjím takové milníky stále a někdy se mezi ně zařadím. Únava po ránu i před večerem účinkuje stejně. Stíná cestujícím hlavy a vytváří morousnatou atmosféru, přes kterou se jen pár jedinců v kupé obtěžuje s pozdravem. Epidemie spánku se šíří vlakem a přibroušená gilotina soumraků této přirozenosti přeje víc než rýmě a chřipkám. Jak se projevuje? Mnohý příklad známe: Svěšené hlavy se odklánějí v nejrůznějších úhlech a stahují těla nositele na tu či onu stranu. Oči jsou obvykle zavřené, ústa naopak otevřená, často nevzhledně, jak lapají po dechu; přesto se nedá spánku upřít nechtěná umělecká ambice; je to nápaditý choreograf, dokáže lidi skroutit do neuvěřitelných pozic, do nichž byste je v bdění za boha nezlomili.

Tímto výrazovým tancem se teprve uskutečňuje surrealismus v plném slova smyslu a v případě mluvení ze spánku může dojít i k jeho básnické variantě. Vlaky všech barev a stupňů přepychu, jsou-li obsazeny dostatečně početným ansáblem, proměňují se v pojízdnou avantgardní scénu. Ovšem aby nabízená podívaná byla vámi náležitě vychutnána, musíte se vší silou víček udržet v hledišti na straně bdících.

Spací fejeton

Zábavné usínání se děje i ve školních škamnech. Zejména zadní lavice, a to na základní škole i vážených katedrách, slouží jako dospávací místa. Soucitný profesor pak povětšinou uzná svůj podíl viny, neruší hříšníky v jejich malé smrti a chtě nechtě vláčnou dikcí uspává své další oběti. Epidemie mezitím řádí i mimo akademickou půdu: úředníci usínají na poradě, žebráci nad krabicovým vínem, manžel chroptí u televize jsa šťouchán loktem nespokojené choti, poslanci narážejí čelem do hlasovacího knoflíku a mládež zastižená spánkem po flámu je rozmístěna po kamarádově bytě v hrůzně směšných pózách katedrálních chrličů.

V bájném Blaníku se rovněž přespává, ale tamější rytíři už beztak dávno zkameněli. Nemám tušení, kdy dojde k příznivému obratu a celkovému osvěžení společnosti, v úvahu snad připadá jaro, ale tam zase číhá nesnáz v podobě stejnojmenné únavy. Zatímco medvědi a jiná havěť se zčerstva probouzejí z blahodárné hibernace a v plné síle opouštějí doupata, my mžouráme do rostoucího slunce a další dva měsíce dostáváme radost z jara.

Pokud jste neusnuli nad těmito řádky, radostí sám oka nezamhouřím. V opačném případě byste brzy mohli zakusit, co obnáší ta slavná bolest z probuzení. Ale ne! Přeji vám všem v jakoukoli denní dobu dobrou noc.






Sdílej článek


Hodnocení

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *