Sonda do života pracujících studentů: Škola základ života a práce šlechtí

Léto je pryč a s ním i podstatná část našich financí. Jak řeší studenti vysokých škol prázdná prasátka? Někteří pracují při studiu, jiní radši dřou o prázdninách a během roku se soustředí na studium. Mnozí pracují neustále. Jsou ovšem i tací, kteří se do práce zrovna nehrnou.

Zatímco většina studentů přes léto alespoň nějakou dobu pracovala, někteří trávili léto skutečně prázdninově, tedy relaxací, odpočinkem a sladkým nicneděláním. Většina z nich psala diplomky a připravovala se na státnice, jiní už ale po státnicích měli, přesto se do zaměstnání nehrnuli, jako třeba absolventka žurnalistiky Adéla: „Pracovala jsem během školního roku, takže jsem měla dost našetřeno, abych mohla odpočívat po náročných státnicích a užívat si prázdnin,“ vysvětluje. „Peníze u mě nejsou na prvním místě.“ V podobném duchu se vyjadřuje i student historie Mirek: „Prázdniny tu jsou od toho, abych si odpočal. Nehledě na to, že o prázdninách jsem byl na venkově u rodičů, kde bych v lepším případě sehnal práci v JZD a v horším jako sekáč trávy u dálnice. Kromě toho pracuju během školního roku.“ I Jirka z ekonomie patří ke studentům léto si náležitě vychutnávajícím: „O prázdninách nepracuji, respektive ne v soukromém sektoru, ale pomáhám rodině na chatě, či prarodičům. Prázdniny využívám k socializaci v zanedbávané rodině, především ale k cestování.“

Pracuju, pracuješ, pracujeme

Celých 93 procent dotázaných ovšem o prázdninách vydělává, ať už jde o brigádu na pouhé čtyři dny, jako v případě Marušky, která dělala doprovod účinkujícím jednoho pražského festivalu, či na celé prázdniny, což je případ třetiny dotázaných. Důvod, proč se studenti rozhodli pro stoprocentní pracovní nasazení místo opalování se u rybníka, byla většinou stálá pracovní pozice, na které působí i během školního roku. „O prázdninách makám stejně intenzivně jako přes rok,“ tvrdí třiadvacetiletá Martina, studentka čtvrtého ročníku ČVUT, „Prázdniny pro mě neznamenají konec školy, ale více práce, na kterou mám teď víc času.“ Martina si potrpí na drahé značkové oblečení a exotické dovolené, a protože si připadá už moc „stará“ na škemrání peněz u rodičů, nic jiného než tvrdě pracovat jí ani nezbývá.

Jak jsou na tom ale ostatní studenti a studentky? Horují všichni práci po celý rok? Martin P., absolvent VŠE a student 5. ročníku Fakulty sociálních věd, vedle studia pracuje jako obchodní analytik a suše konstatuje, že pracuje pořád, prázdniny neprázdniny, a tak to vidí až do konce života. Naproti tomu Jakub, student Filozofické fakulty v Praze, pracuje pouze během školního roku, a to jen nárazově. „O prázdninách nepracuju, ale dávám si voraz a užívám volna. Pracovat budu pak až do důchodu,“ ušklíbá se.

Na pokladně v Tescu i na ambasádě

Studenti si (při)vydělávají všelijak: někteří pracují jako recepční, sekretářky, pokladní v TESCU, doručovatelé na poště, zkrátka berou, co se namane. Dále tu jsou tací, kteří se snaží najít si uplatnění v oboru, tedy praxi, která jim vylepší životopis. Ti vyučují jazyky, překládají, tvoří webové stránky, pracují na ambasádách či jako redaktoři v novinách a časopisech, popř. jako korektoři v nakladatelství. Objevují se i brigády poněkud kuriózní. Například Andrea, studentka češtiny a dějepisu v Ústí nad Labem, si přivydělává montováním, šroubováním a jiným kutěním kolem elektrických zásuvek. Iva V. z pražské bohemistiky zase vedle výuky češtiny pro cizince objíždí atletické závody: „Když se na závodech zadaří, mám i šest tisíc za týden,“ pochvaluje si. Inu, sportovat se vyplatí.

Jsou ale i brigády natolik zajímavé, že studenti jsou ochotní je dělat i (skoro) zadarmo. Iva M., průvodkyně na zámku Sychrov, ani nepočítá, kolik si nastřádá do kasičky: „No moc asi ne, ale některé věci se dělají prostě pro radost.“ S tím souhlasí i Dominika, která si přivydělává jako uvaděčka v divadle. „Moje výplata v divadle myslím jen tak tak převyšuje minimální mzdu. Hodně lidí už mě přemlouvalo, ať toho nechám a najdu si něco jiného. Ale je to srdeční záležitost a člověk má spoustu kulturních zážitků, ví, jak to chodí v zákulisí, jací jsou ti a ti herci. Navíc se opravdu nepředřu a mám i čas na učení.“ Dodává, že má obvykle i dvě další zaměstnání, která ji živí. Pracuje jako externistka serveru týden.cz, dělá korektury, překlady a různé pomocné práce v nakladatelstvích. Na finanční nouzi si nemůže stěžovat.

Nestíhačka

Za co studenti a studentky své těžce vydřené penízky utrácejí? Ti šťastnější, kteří se chystají do zahraničí, střádají na divoký (a nákladný) život Erasmáka, jiní investují do svých koníčků (cyklistika, fotografování, knihy). Nejspíš nepřekvapí, že dívky obětují část výdělku na oblečení a kosmetiku, muži zase uváděli jak součást výdajů „letní akce“ a jednou se objevil i „alkohol“. Téměř 70 procent dotázaných investuje do cestování a dovolené. Hned potom spolkne nejvíce peněz obyčejné živobytí, tedy nájem, jídlo, dojíždění apod. K tomu dvaadvacetiletá medička Kristýna říká: „Přes léto si musím vydělat na celý školní rok. Studium je náročné a vydělávat si při něm zkrátka nestíhám.“

Jak skloubit práci se studiem bývá často tvrdý oříšek. Dominika z Týdne radí: „Chce to dobře si rozvrhnout čas a nezapomínat ani na volno pro sebe. Nejsme roboti, jet na sto procent je nemožné. Prvořadá je pro mě ale škola, takže až to zvládat nebudu, dám výpověď.“ Daniela, která se za studií živila překlady a zároveň pracovala na dánské ambasádě, má za to, že ji vysoké nasazení donutilo využívat volný čas efektivněji a cíleněji. „Jinak bych to proflákala,“ říká dnes s úsměvem. I Jana z Lidových novin soudí, že klady práce při studiu převažují: „Ačkoli studiu nevěnuji stoprocentní pozornost, považuji za podstatné vyjít ze školy s nějakou praxí, ne jako čistý akademik odtržený od reality.“

Ideální realitou je zaměstnání v oboru, který studujete nebo kterému se hodláte věnovat. Mnoho atraktivních míst je podmíněno praxí v oboru – jak se k ní dostat? Kromě klasického dohození přes někoho známého funguje i přímé dotázání ve vybrané instituci. Jednoduše si vyberte zaměstnavatele snů, zodpovědným osobám zašlete stručný e-mail s přiloženým životopisem a počkejte na odpověď. Nevěšte hlavu s prvním odmítnutím a neupínejte se na jedinou pracovní pozici. Mnoho studentů tak přišlo k zajímavé pozici – Dominika v Týdnu, Daniela v Českém Rozhlasu nebo Tomáš v kině Světozor. Zajímavé nabídky se objevují na nástěnkách přímo ve škole. Trpělivějším doporučuje Adéla i server prace.cz, kde můžete bezplatně vystavit svůj životopis. „Mezi nabídkami různých výpomocí se objevují i opravdu atraktivní kousky, které se skvěle vyjímají v životopisu,“ potvrzuje i lingvistka Dana.

Zdá se tedy, že čeští studenti jsou přičinliví a práci se nejen nevyhýbají, ale dokonce ji sami aktivně vyhledávají. Neboť každý chytrý student ví, že bez práce nejsou koláče a komu se nelení, tomu se zelení.

Iva Vokurková (AA-SVE)
foto: Tomáš Fridrich






Sdílej článek


Hodnocení

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...

Napsat komentář