Seminář o možnostech zahraničních studijních pobytů

Zahraniční oddělení Filozofické fakulty uspořádalo 22. března další ze svých seminářů informujících studenty o možnostech, které mohou využít ke studijním pobytům v zahraničí. Kromě obecných seminářů se příležitostně konají také semináře zaměřené na konkrétní typy programů, v blízké době se například plánuje seminář o projektu Erasmus. Vedoucí zahraničního oddělení Filozofické fakulty Kateřina Mitasová byla tentokrát mile potěšena hojnou účastí a hned na začátku semináře vytkla jako ideální cíl, aby každý student strávil v rámci svého studia minimálně jeden semestr na zahraniční univerzitě.

Přestože byl tento seminář velmi obecný, a tak se nemohl zabývat většími podrobnostmi, na uvedení do nepříliš přehledné problematiky byl jistě velmi užitečný. Veškeré informace jsou k dispozici i na webových stránkách Filozofické fakulty (http://www.ff.cuni.cz/FF-162.html), kde je možné najít také průběžně aktualizovanou nabídku pobytů. Účastníci semináře byli informováni o jednotlivých typech výměn i o požadovaných náležitostech přihlášky ke studijnímu pobytu v zahraničí.

Jde to i jinak než přes Erasmus

První možností, jak studijně vycestovat, je takzvaná meziuniverzitní výměna, fungující na základě smluv uzavíraných mezi univerzitami. Partnerská univerzita si určuje podmínky, které musí student pro přijetí splnit. Přihláška se všemi náležitostmi se podává na zahraničním oddělení fakulty a na základě nominací jednotlivých fakult pak probíhá celouniverzitní výběrové řízení. Někdy bývá garantováno zajímavé stipendium, častěji je ale nutné využít jiné cesty, jak stipendium získat (viz níže). Na stejném principu v podstatě fungují i mezifakultní výměny; pouze s tím rozdílem, že smlouvy jsou uzavírány mezi konkrétními fakultami a na úrovni fakulty probíhá také výběrové řízení.

Zajímavou, a ne příliš využívanou možností jsou takzvané vládní (kulturní) dohody, které jsou vypisovány pověřenými ministerstvy jednotlivých zemí na základě smluv mezi těmito státy. Přitom má tato varianta nesporné finanční výhody. Student pobírá v zahraničí měsíční stipendium z vysílající instituce, tedy z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a navíc jsou mu při splnění daných požadavků zpětně proplaceny i náklady na cestu. Nominace probíhá dvěma způsoby. Zaprvé přes takzvaný rozpis kvót, kdy má každá univerzita rezervovaný určitý počet studijních míst, která obsazuje na základě vlastního výběrového řízení. Je nutné zmínit, že vzhledem k přednímu postavení Univerzity Karlovy jsou šance jejích studentů dost vysoké. Druhým způsobem nominace je výběrové řízení na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, kdy se žadatelé hlásí přímo tam. Přihláška na vládní výměny se vyplňuje přes on-line formulář, který je zapotřebí vytisknout a nechat si ho potvrdit zahraničním oddělením fakulty.

Asi nejznámějším programem je LLP Erasmus, kdy výměna probíhá v evropském prostoru na bázi smluv mezi jednotlivými katedrami. Výběr studentů je tedy také plně v kompetenci konkrétní katedry. Pouze u programu Erasmus je studijní pobyt omezen v tom smyslu, že je možné trávit v zahraničí maximálně 2 semestry jednou za život. Ostatními způsoby je možné vyjíždět opakovaně.

Pro země střední a východní Evropy (ČR, Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Slovensko a Slovinsko) je určen program CEEPUS. Výměny probíhají v sítích zapojených pracovišť za finanční podpory národních kanceláří CEEPUS zúčastněných států. Kromě stipendia je opět možné nechat si proplatit i náklady na cestu.

Na základě smluv mezi vládami ČR, Maďarska, Polska a Slovenska funguje také Mezinárodní visegrádský fond. Financování se uskutečňuje prostřednictvím grantů a různých typů stipendijních systémů. Přihlášky jsou jednotlivými fakultami posílány do centrály v Bratislavě, kde probíhá výběr a přidělování finančních prostředků. S tímto programem má zahraniční oddělení FF také velmi dobré zkušenosti. Přehledné webové stránky naleznete na adrese www.visegradfund.org. Bylo by možné zmínit ještě další menší programy a stipendijní pobyty. Veškeré aktuální nabídky a informace je vždy možné najít na webových stránkách fakulty. Stránky portálu INFOMAT (www.nkc.cz) pak nabízejí pravidelně aktualizovaný soupis studijních a stipendijních příležitostí v zahraničí. Další weby jsou specializované na jednotlivé státy. Například stipendijní a studijní programy v Německu pokrývá DAAD (www.daad.cz), ve Velké Británii Britská rada (www.educationuk.org), v USA Fulbrightova nadace (www.fulbright.cz), ve Finsku agentura CIMO (www.studyinfinland.fi). Program AKTION je určen k dopsání diplomové či dizertační práce v Rakousku; o něm i o výše zmíněném programu CEEPUS týkajícího se střední Evropy informuje Dům zahraničních služeb (www.dzs.cz).

Vždy je nejlepším postupem nalézt konkrétní pracoviště, kam chce student vyjet na studijní pobyt z určitých důvodů (na tomto pracovišti přednáší odborník na téma, kterým se student zabývá, s tímto odborníkem hodlá student konzultovat svou práci, na daném pracovišti jsou vypsány konkrétní kurzy, které mohou být studentovi užitečné atd.). Pokud však s určitou univerzitou neexistuje žádná forma smlouvy umožňující studijní pobyt, není ještě důvod klesat na mysli. Poslední možností je vyjet jako takzvaný freemover. Stačí napsat e-mail hostitelské univerzitě a veškeré administrativní náležitosti a podmínky si s ní vyjednat individuálně. Fakulta nijak nezasahuje, ale je samozřejmě možné ji požádat o finanční příspěvek na pobyt.

Přihlášky a požadavky

Jakmile se student rozhodne pro konkrétní univerzitu a zjistí, jakou z výše vypsaných možností může pro tento studijní pobyt využít, měl by se především dobře informovat o všech požadavcích a náležitostech přihlášky. Protože termíny pro podávání přihlášek a výběrová řízení bývají čím dál tím dříve, je třeba vše řešit v dostatečném předstihu. V praxi to znamená vybrat si hostitelskou univerzitu přibližně rok před vycestováním a půl roku předem začít dávat dohromady přihlášku. Jen tak student neriskuje, že nakonec ztroskotá na nějakém administrativním nedostatku.

Silnou tendenci zpřísňovat se mají požadavky hostitelských univerzit na ověření o jazykové způsobilosti. Je třeba informovat se, jaký typ jazykového certifikátu a přesně na jaké úrovni je požadován. Výjimku z dokládání jazykové způsobilosti netvoří dokonce ani studenti filologických oborů.

Samotná přihláška se podává do stanoveného data na zahraničním oddělení fakulty. Většinou zahrnuje životopis, motivační dopis včetně studijního plánu, doporučení od vyučujícího, který studenta dobře zná, a výpis známek ze studijního oddělení. Obsah motivačního i doporučujícího dopisu by se měl především co nejvíce týkat konkrétního studenta a důvodů, proč právě on má být na daný studijní pobyt vybrán. Odborné rady při psaní motivačního dopisu či výzkumného záměru a dalších dokumentů je možné nalézt například na webových stránkách Central European University (www.ceu.hu/caw). Každá hostitelská univerzita může mít na přihlášku ještě další speciální požadavky, o kterých je opět nutné dobře se informovat.

Financování a dofinancování

Podmínky studia v zahraničí jsou vždy zakotveny ve smlouvě s hostitelskou univerzitou. Většinou je studentovi odpuštěno školné, často je možné využít levné ubytování a výjimečně je studentovi též přiznáno stipendium. Existuje však ještě řada možností takzvaného dofinancování.

První možností je rozhodně Fond mobility UK, ze kterého je možné hradit až 50 % celkových nákladů na studijní pobyt (cestovné, ubytování, stravování, školné), nebo podání žádosti o účelové stipendium. Dále je možné využít i nejrůznější nadace a fondy. Jedná se například o Nadaci Havlových – Vize 97 (www.vize.cz), Hlávkovu nadaci (www.hlavkovanadace.cz), Nadaci Sophia (www.nadacesophia.cz) či Český literární fond (www.nclf.cz).






Sdílej článek


Hodnocení

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *