V novém školním roce se zaměříme na společenskou výchovu studentů FF UK, neboť jsme zjistili, že ve styku s cizími národy se dopouštějí nepěkných chyb, zahraniční manýry špatně chápou a dané státy nepěkně pomlouvají.
Jako první se pod naši lupu dostala Francie, konkrétně Paříž.
Paříž, Paříž, Paříž!
Loňský rok jsem se rozhodla strávit dva semestry v Paříži. A ačkoli administrativa před odjezdem nebrala konce, nakonec jsem do „sladké Francie“ přeci jen odjela. První týden v Paříži jsem si připadala doslova jako na jiné planetě – nepatrná bytost uprostřed velké spousty cizích lidí, domů, věcí a zvuků…
Byrokracie a drahota v ubytování, vítězství formy nad obsahem při studiu, chladní Francouzi a obrovská životní zkušenost. To byl můj půlroční pobyt v Paříži.
Do Paříže jsem coby student politologie FF UK odjel v srpnu minulého roku. Mojí cílovou školou byla Science Po Paris. Je to velká zkušenost pro život. Člověk se naučí jednat samostatněji, ale také lépe spolupracovat na skupinových a týmových úkolech. Otrká se a pozná kosmopolitní a mezinárodní prostředí. Po příjezdu si ale člověk připadá jako v cizím světě, trvá, než se vyzná ve školském systému a vůbec se zorientuje.
Do Basileje jsem se vypravil ne zase tak dlouho po volebním vítězství Blocherovy SVP (strany, která po oblíbených plakátech s černými a bílými ovečkami přišla s dalším skvělým motivem: pod obrázkem několika černých a žlutých rukou, které sahají po švýcarských pasech, je velký nápis STOP!), které ve mně ještě podpořilo představu o konzervativních a nacionalistických Švýcarech, kterým, i kdyby náhodou byli ochotní se se mnou bavit, nebudu stejně kvůli dialektu rozumět ani slovo.
… loučila se se mnou moje maminka, která vůbec nemohla pochopit, proč její dcera mizí na půl roku někam do říše ledu a sněhu. V jejích představách je totiž celý evropský sever věčně pod ledem. Čtvrtohorní pevninský ledovec sice odtál přibližně před 10 000 lety, maminka, která na severu nikdy nebyla, to ale vědcům zcela nevěří. Nic nepomohly moje veselé prosluněné fotky z letního Norska, pohledy na švédské Laponsko, kde jsme se pod naloženými batohy opékali jako králíci. Ne, na severu je zkrátka zima, sníh a navíc tma.
Celé to zařizování začalo docela divoce a neplánovaně. „Marie, viděla jsi, že jsou volná místa na Erasmus?“ zeptala se mě ve čtvrtek dopoledne spolužačka Lenka. Protože můj obor je čeština – překladatelství, tlumočnictví francouzština, mým největším cílem bylo dostat se co nejdřív do Francie a naučit se tam pořádně francouzsky. A když jsem viděla, kolik volných míst na francouzské univerzity zůstalo, během hodiny jsem se rozhodla, že do toho půjdu.
Tak touto větou by se dala zastřešit celá má cesta do srdce Korejské republiky. Deště jsem si opravdu „užíval“ co hrdlo ráčilo. Dvoutýdenní návštěva této země bohaté na umění, tradice i kulturu zcela proměnila můj pohled na svět, ve kterém jsem odmalička vyrůstal. Cesta daleko za hranice vlasti mi ukázala můj domov z úplně nové perspektivy.
V Newcastlu upon Tyne v Británii má FF uzavřenou Erasmus dohodu hned se dvěma univerzitami – s Northumbria University a s University of Newcastle upon Tyne. Ta druhá je podle všeho kvalitnější, nicméně i ta první, na které teď trávím letní semestr, má rozhodně co nabídnout.
Jednoho dne jsem na nástěnce ÚČJTK objevila nabídku stipendií, která nikdo nechtěl. Mezi nimi i semestrální pobyt ve Švédsku. Mým druhým oborem je švédština, kde se celý ročník pere o pět míst na čtrnáctidenním letním kurzu, který dostanou jen ti nejlepší. To bohužel nejsem, takže jsem popadla příležitost za pačesy a sbalila kufry. Začátkem ledna jsem dorazila do Lundu a měla jsem pocit, že nevydržím ani týden a vrátím se domů. Teď načínám čtvrtý měsíc a občas se mi zdá, že se mi ani domů nechce. Budu mít ještě dlouho na co vzpomínat…
Stravování studentů naší fakulty má k dokonalosti daleko. Leckterý fi lozofi cký žaludek se pořádného teplého jídla dočká až o víkendu. Ano, oběd v menze by nejspíš problém spravil, ale sprint do té nejbližší, přeplněná jídelna a občas velmi podezřelé pokrmy nikoho příliš nenadchnou. Ale je situace u nás tak špatná? Zmapovat situaci ve stravování pomáhali zahraniční studenti univerzity v Lundu z Rakouska, Švýcarska, Bulharska, Litvy, Švédska, Belgie, Holandska, Francie, Kanady, Nového Zélandu i Austrálie.
Rubrika: Kolem světa
píše… píše…