Archiv pro rubriku: Rozhovory

Národ pohasl, snad ale ještě nevyhořel

V rámci Palachova týdne se v letošním roce uskutečnilo mnoho vzpomínkových akcí: tradiční pietní obřad u pamětní desky na FF UK, diskuze na téma „hrdinství činu Jana Palacha“ či premiéra filmové trilogie Hořící keř. Byl spuštěn web věnovaný osobnosti Jana Palacha a dalším, kteří se  protestně upálili, v chrámu sv. Mikuláše probíhala více než měsíc výstava k uctění Palachovy památky. Michal Ježek se v rozhovoru pro FFakt, který se také týkal výročí Palachova upálení, zmínil, že jediné, co ještě chybí, je zbudování muzea Jana Palacha. I na něm se však již pracuje. Pokračování textu Národ pohasl, snad ale ještě nevyhořel

Michal Ježek: „Když někdo řekne o Palachovi, že byl blázen, měl by se hned zeptat sebe sama, co o něm vlastně ví.“

Rozhovor s Michalem Ježkem, studentem bohemistiky na FF UK, členem Studentské rady a jedním z organizátorů vzpomínkových akcí ke 44. výročí upálení Jana Palacha.

Ve dnech 16. – 20. ledna budou probíhat vzpomínkové akce k 44. výročí upálení Jana Palacha. Mohl byste nám přiblížit připravovaný program?

Letos se Palachův týden odehrává ve čtyřech dnech a začíná ve středu 16. ledna, tedy v den výročí sebeupálení Jana Palacha. V malé aule Karolina se od 17. 00 koná prezentace webu www.janpalach.cz, konkrétně jeho nového obsahu, protože veřejnosti byl web představen již v loňském roce. Jedná se o multimediální projekt Univerzity Karlovy a podnět k němu vzešel z okruhu Studentské rady a z kolektivu lidí, kteří se již dříve podíleli na organizaci událostí souvisejících s Janem Palachem, zejména na obsáhlém sborníku Jan Palach 69 a stejnojmenné výstavě. Tento web je završením jejich dlouhodobé práce. Na webu je nyní celá řada materiálů: nahrávky, videa a dobové fotografie, různé historické texty i současné ohlasy spojené s Janem Palachem. Je to portál, kde se dá najít vše důležité a nosné pro pochopení Palachova příběhu, který portrétujeme v kontextu doby. Jeho příběh samozřejmě tehdejší doby vyrůstá, Palach reagoval na události spojené s Pražským jarem a srpnovou okupací.Celá jedna sekce je navíc věnovaná dalším „živým pochodním“. Tento název používáme pro lidi, kteří se také upálili z politických důvodů, ať už tady v Československu, nebo jinde ve světě. Pokračování textu Michal Ježek: „Když někdo řekne o Palachovi, že byl blázen, měl by se hned zeptat sebe sama, co o něm vlastně ví.“

Festival Pozdní sběr – šance pomoci nemocným cystickou fibrózou

Stejně jako loni i letos propagujeme multižánrový charitativní festival Pozdní sběr. Jedná se již o šestý ročník festivalu a uskuteční se v sobotu 10. 11. v klubu Rock Café. I letos se organizátoři rozhodli podpořit Klub nemocných cystickou fibrózou. O programu a o festivalu jsme mluvili s jeho hlavním organizátorem, Benjaminem Kittlem.

Pokračování textu Festival Pozdní sběr – šance pomoci nemocným cystickou fibrózou

Petra Johana Poncarová: Salman Rushdie – dávná láska na první odstavec.

Petra Johana Poncarová je absolventka dvouoboru anglistika-amerikanistika – dánská studia na FF UK, ve studiu pokračuje v navazujícím magisterském programu anglická literatura. V červnu 2012 získala třetí místo v soutěži vyhlašované Obcí překladatelů. V rozhovoru s FFaktem nám soutěž představila, podělila se o své dojmy i plány do budoucna.

Cena Obce překladatelů, o co vlastně jde?

Soutěž Jiřího Levého vyhlašuje každý rok Obec překladatelů jakožto příležitost pro začínající překladatele získat zpětnou vazbu od profesionálů a případně doporučení či kontakty. Lze překládat prózu, poezii i drama, přičemž jazyk originálu není nijak omezen. Další kategorií je kritika překladu.

V jaké kategorii jsi soutěžila?

Soutěže jsem se letos účastnila poprvé, a to v kategorii próza s překladem úryvku z románu Salmana Rushdieho Satanské verše.  O Satanských verších jsem psala bakalářskou práci na anglistice a s překladem jsem začala v rámci seminární práce ze syntaxe, v níž jsme měli rozebírat gramatické jevy na libovolném anglickém textu, který jsme museli i sami přeložit. A pro mě to byla vítaná záminka, proč se do překladu pustit. Do soutěže Jiřího Levého v minulých letech posílali příspěvky někteří moji kamarádi, což mě inspirovalo, takže jsem nakonec ve svém boji se Satanskými verši pokračovala i v době, kdy už jsem měla syntax dávno zapsanou v indexu.
Pokračování textu Petra Johana Poncarová: Salman Rushdie – dávná láska na první odstavec.

Jitka Štollová: Erasmus? Moje zkušenost je veskrze pozitivní.

Jitka Štollová je absolventka oborů anglistika-amerikanistika na FF UK a žurnalistika na FSV UK, v obou oborech pokračuje v navazujících magisterských programech. V rámci svého studia zvládla vyjet na Erasmus a víc než úspěšně zakončit bakalářská studia, o své zážitky se podělila s FFaktem.

Jak sis vybírala místo, kam vyrazit na Erasmus?

Zvolila jsem Durham University ve Velké Británii, protože je to škola s vynikající pověstí. Místní anglistika se v    celonárodním srovnávání pravidelně umisťuje v první pětce nejlepších britských pracovišť zaměřených na anglickou literaturu a drží krok s Oxfordem, Cambridgí nebo University College London. Nejdůležitějším kritériem pro mě byla nabídka kurzů o renesanční literatuře a zaměření akademiků, kteří je učí. V Durhamu působí odborníci na karolínské drama, vztah mezi raně moderní literaturou a medicínou nebo vliv antické kultury na renesanci. Tito i další lidé mě  hodně inspirují a motivují. Dá se říct, že Durham pro mě znamenal zlom v mnoha ohledech. Pokračování textu Jitka Štollová: Erasmus? Moje zkušenost je veskrze pozitivní.

Samuel Zajíček, kandidát do AS FF UK: Volte promyšleně

Samuel ZajíčekSamuel Zajíček se uchází o místo v akademickém senátu FF UK za volební uskupení 15 pro fakultu. Je v prvním roce navazujícího magisterského studia oboru Filosofie. Kvůli jeho dlouhému působení v akademickém senátu a jeho práci pro fakultu jsme se rozhodli požádat ho o rozhovor.

 

Proč jste se chtěl stát členem AS FF UK již v minulých volebních obdobích? Stála za tím nespokojenost s chodem fakulty?

Když jsem kandidoval do senátu poprvé, zrovna byl – především díky studentským senátorům – zvolen nový děkan, Michal Stehlík. Tehdejší končící senátoři si od této volby slibovali, že se fakulta začne měnit, posouvat směrem k moderní, špičkové instituci. Tuto cestu pak pan děkan skutečně nastoupil, nicméně ukázalo se, že jaksi maximální rychlost realizace změn je řádově nižší, než někteří – třeba já – předpokládali. V akademickém prostředí prostě od nápadu k realizaci není týden či měsíc, ale typicky jeden až dva roky. To už je dynamika akademické půdy se všemi jejími diskusními a schvalovacími procesy. Takže, abych odpověděl na otázku, ano, na začátku vůle stát se členem senátu stála nespokojenost s chodem fakulty, například s duplikací zápisu atestací v „plachtách“, indexu i SIS, s poněkud dehonestující a zcela zbytečnou procedurou zápisů do dalších ročníků, s nepřehledností studia, s webovými stránkami fakulty, se stavem některých ústavů, atd.… a vůle toto změnit. A v dalších volebních obdobích už bylo přirozené pokračovat, protože rozjednané změny bylo třeba dotáhnout do stádia realizace.

Pokračování textu Samuel Zajíček, kandidát do AS FF UK: Volte promyšleně

Jaroslav Bican, kandidát do AS FF UK: Senát musí ukázat, že samosprávu zvládá

Zdroj: Jaroslav Bican.
Jaroslav Bican.

Jaroslav Bican kandiduje do Akademického senátu FF UK v rámci skupiny FF-OUR. Studuje prvním rokem politologii v navazujícím magisterském studiu, je místopředsečdou sdružení Polis a působí ve studijní a evaluační komisi FF UK.

Byl jste senátorem již v minulém volebním období. Co důležitého si myslíte, že jste se působením v něm naučil?
Velmi poučné pro mne byly některé vyhrocenější okamžiky kolem usnesení, která Senát přijímal. Uvědomil jsem si na tom, jak hodně je člověk náchylný rozhodovat se podle momentálních emocí. Ty ale často mohou udělat více škody než užitku. Připadá Vám, že někdo mluví arogantně nebo se vyhýbá odpovědi na otázku a ve Vás to vyvolá pocity, které Vás mohou vést k nedomyšlenému a pro fakultu škodlivému rozhodnutí. V takové chvíli je dobré zabrzdit a zamyslet se nad tím, jaké důsledky by takové rozhodnutí mohlo mít.

Pokračování textu Jaroslav Bican, kandidát do AS FF UK: Senát musí ukázat, že samosprávu zvládá

Jana Lukavská, kandidátka do AS FF UK: Nechci, aby senát začal degenerovat

Jana Lukavská
Jana Lukavská

Jana Lukavská je kandidátkou do akademického senátu FF UK za 15 pro fakultu. Kromě toho studuje čtvrtým rokem bohemistiku a německou translatologii a je jednou z kandidátek, se kterými se FFakt rozhodl udělat rozhovor.

Kandiduješ letos poprvé. Proč ses k tomu rozhodla?
Začnu pateticky: protože mám FF ráda a vždycky jsem se snažila vyhnout lásce přehnané (resp. přehnaně ochranářské). Málokterá dobrá věc vzniká bez kritiky a já bych v této věci – jako chronický kavárenský stěžovač – ráda přispěla svojí troškou do mlýna. Taky si myslím, že je důležité dostat do senátu alespoň pár nových lidí, protože uzavřené a neměnící se společnosti po určité době zpravidla začínají degenerovat. Pokračování textu Jana Lukavská, kandidátka do AS FF UK: Nechci, aby senát začal degenerovat

Buchty a loutky: Líbí se nám nedokonalost.

Inscenace Psycho. Zdroj: Buchty a loutky.

V sobotu 19. listopadu oslaví ve Švandově divadle na Smíchově nezávislé alternativní loutkové divadelní seskupení Buchty a loutky 20. výročí. Za dobu svého působení mají na kontě 42 divadelních her (přibližně polovina z nich je určena pro děti) a jeden „celovečerák“. Jejich představení bývají velice osobitá, vtipná a nápaditá a žádná loutka nepatří do starého železa. S Markem Bečkou, jedním ze zakladatelů Buchet a loutek, jsem si povídala o tom, kde se rodí jejich nápady a jak je možné hrát Psycho s happyendem. Pokračování textu Buchty a loutky: Líbí se nám nedokonalost.

Pages: Prev 1 2 3 4 5 Next