Pochodeň č. 1

„Jedinou útěchou v mém žalu je mi vědomí, že můj syn obětoval svůj život pro svou zemi, pro pravdu a svobodu.“

Libuše Palachová, Hořící keř

 Pomyslným vrcholem Palachova týdne se stala předpremiéra prvního dílu filmové trilogie Hořící keř, která se zaměřuje na to, co se odehrávalo po Palachově činu. Autorem scénáře je osmadvacetiletý Štěpán Hulík, který v Praze vystudoval filmovou vědu, a to právě na Filosofické fakultě UK, jež byla i Palachovou almou mater. Režie se ujala polská režisérka Agnieszka Holland, bývalá studentka pražské FAMU. Sama Holland v Praze studovala právě v době Palachova a následovně Zajícova sebeupálení. Produkce se nakonec ujala společnost HBO. Od neděle 27. ledna bude v týdenních intervalech odvysílána celá trilogie.

Projekce se uskutečnila v pátek 18. ledna ve velké aule FF UK. Zcela zaplněná místnost svědčila o velkém zájmu akademické veřejnosti o tuto tématiku. Film podporuje i dokumentární projekt Věrný zůstanu (www.vernyzustanu.cz), který formou video rozhovorů zprostředkovává autentická svědectví pamětníků Palachova činu, sovětské okupace či období normalizace.

Po filmu samotném následovala panelová debata s režisérkou Agnieszkou Holland, scénáristou Štěpánem Hulíkem, kreativní producentkou HBO Terezou Polachovou a producenty filmu Tomášem Hrubým a Pavlou Kubečkovou. Diskuzi moderoval historik Petr Blažek, který se štábem spolupracoval při natáčení jako odborný poradce. Štěpán Hulík nejprve promluvil o vzniku scénáře a o tom, proč si vybral právě toto téma. Vysvětlil také, jak se scénář dostal k HBO a následně pak k polské režisérce. Producenti i Holland několikrát složili Hulíkovi poklonu – jeho scénář je podle jejich slov skvělý a nadčasový. Agnieszka Holland z něj byla unešená, protože dlouho čekala, až někdo Palachův příběh zfilmuje, a zaujal ji zejména Hulíkův úhel pohledu. Mladý scénárista se totiž nevěnuje přímo Janu Palachovi a jeho životu a svou pozornost zaměřil na události, které následovaly po jeho upálení, tedy na soudní proces mezi Libuší Palachovou a komunistickým poslancem Vilémem Novým. Paní Palachová obvinila Nového z urážky na cti, neboť poslanec označil Jana Palacha za oběť „pravicového spiknutí“, které celý akt zorganizovalo. Palach se měl podle Nového původně polít tzv. studeným ohněm, avšak někdo z pravicových aktivistů mu podstrčil benzín, a tak došlo k upálení. Další zásadní linií filmu je podle tvůrců i „anatomie“ normalizace a jejího rozkladného vlivu na československou společnost.

Mezi zajímavé otázky diváků patřil například dotaz, proč se režisérka rozhodla neukázat tvář herce, který ztvárnil Jana Palacha. Agnieszka Holland odpověděla, že Jan Palach je vnímán jako ikona a jeho tvář je známá z  fotografií, a tvůrci chtěli, aby to tak i zůstalo.

Kritici prozatím film hodnotí celkem kladně (http://csfd.cz), někteří mu však vyčítají používání různých klišé, jako jsou velká slova nebo příliš dramatická hudba. Možná, že ale právě tato „klišé“ lidem osvětlí motiv Palachova činu a ukážou jim pravdu, která se za ním skrývá.

„Sebevrah je člověk, který pohrdá životem…“ Jan Palach nebyl sebevrah.

Tomáš Halík, Pochodeň  svědomí

Na závěr Palachova týdne, v neděli 20. ledna od 20:00, proběhne mše se vzpomínkou na Jana Palacha v akademickém kostele Nejsvětějšího Salvátora (http://salvator.farnost.cz/). Celebruje a promluví profesor Tomáš Halík.






Sdílej článek


Hodnocení

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *