Pes, který kouše? USA! Ad L. Levák: Pes, který štěká, nekouše!? (FFakt, prosinec 2007)

radar

Student iberoamerikanistiky Lukáš Levák reagoval kriticky na můj rozhovor s mluvčím iniciativy Ne základnám studentem filozofie Janem Májíčkem. Začnu od konce, kde autor polemiky vyzývá: „Veďme skutečně odbornou diskusi a ptejme se odborníků (…), jež mají k danému tématu co říct.“ To přece iniciativa Ne základnám dělá!

Stačí se podívat na její webové stránky, kde jsou citováni odborníci všeho druhu. Stejně tak má ale k danému tématu co říct student Májíček, Levák či Kantor, vůbec každý občan této země, už jen proto, že všichni poneseme následky tohoto rozhodnutí.

Bezpečnostní záruka?

Autor polemiky deklamuje, když říká: „Kategorické odmítnutí jakýchkoliv bezpečnostních záruk by bylo hrdopyšné nastavování druhé tváře poté, co na tu první již dopadla varovná facka.“ Přitom ono odmítnutí (americké raketové obrany, NMD) již přišlo z Kanady – jednoho z nejbližších spojenců USA. Nemyslím, že by Kanada „hrdopyšně nastavovala druhou tvář“, prostě jen nesdílí přesvědčení, že NMD je „bezpečnostní zárukou“, za kterou se vydává. Co když je naopak nebo současně bezpečnostním rizikem!? Co když „radar“ před případným útokem neochrání, nebo ho dokonce přivolává a jiný druh útoku zase usnadňuje!? O žádné „varovné facce“ nevím – 11. září, Londýnu či Madridu nelze předejít raketovou „obranou“.

Irácké lži

Přímo na adresu Jana Májíčka autor polemiky poznamenává: „Pokud někdo prohlašuje, že režim Saddáma Husajna nebyl nebezpečný pro svět, činí tak z neznalosti nebo záměrného ignorantství. Z omylu by ho jistě vyvedla svědectví pozůstalých kurdských obětí.“ Jenže, už jen čistě z logického hlediska nelze tvrzení, že je Saddám nebezpečný pro (okolní) svět, dokládat (jistě zavrženíhodnými!) čistkami, které prováděl v hranicích svého státu. Likvidovat vlastní domněle či skutečně neloajální národnostní menšiny (Kurdové) a útočit zbraněmi hromadného ničení (ZHN) na nejmocnější státy světa (USA, Evropa) jsou dvě rozdílné věci. Americká vojenská mašinérie nevstoupila do Iráku v roce 2003 v důsledku pohoršení nad zvěrstvy „bagdádského řezníka“, kvůli více jak deset let starému masakru Kurdů. Důvody k invazi byly jako vždy mnohem méně bohulibé.

Námitka: Saddám napadl Írán a posléze (umělý státní útvar) Kuvajt. Ale ani potom nebyl hrozbou pro „svět“, ale nanejvýš „region“. Naopak svět – v neposlední řadě USA – Saddáma podporoval v jeho agresi proti Íránu! Ale hlavně, Májíčkův výrok mířil (nejspíš) jinam: jedna z největších lží o Saddámově Iráku byla, že může svými ZHN ohrozit dokonce Londýn! Tj. že jeho raketové nosiče dosáhnou Evropu – což se dnes tvrdí i o Íránu a opět více méně účelově.

Lukáš Kantor
lukaskantor (a) centrum.cz
Autor je studentem politologie FF UK a členem iniciativy Ne základnám






Sdílej článek


Hodnocení

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *