Mirage – Vystoupení 420PEOPLE

Foto: Pavel Hejný
Foto: Pavel Hejný

Předem bych chtěla říct, že jsem špatný recenzent, protože představení tanečního souboru 420PEOPLE se mi vždycky líbí. Chtěla bych to pojmout spíše jako pozvánku.

Toto uskupení mě dokáže svým vystoupením nadchnout, uvést v zamyšlení, pobavit a hlavně obohatit o estetický zážitek. Mohla bych teď začít mluvit o souboru, ale kdo má zájem, ten si informace dohledá. Jsou jiní, kteří to zvládli lépe než já. Já jsem se rozhodla vnutit Vám svůj pohled a dojem z Mirage – taneční stand-up comedy souboru 420PEOPLE. Pokračování textu Mirage – Vystoupení 420PEOPLE

Od Dostojevského k Topolovi. Americký slavista hovoří o výuce češtiny

zdroj: http://www.slavic.illinois.edu/people/dlcoop/
zdroj: slavic.illinois.edu

Při svém dobrodružství v Illinois jsem pátrala po lidech spjatých s Českou republikou. Velice mě potěšilo setkání s osobností  Davida Coopera, jenž učí na University of Illinois v Champaign, IL českou a ruskou literaturu. Zajímalo mě, v jakém prostředí se pohybuje, jaký zájem je o českou filologii mezi studenty a čemu se v těchto dnech věnuje. Pokračování textu Od Dostojevského k Topolovi. Americký slavista hovoří o výuce češtiny

Konference Škola vs. paměť

Média, paměť a škola

Václav Smyčka

O tom, že se starou „Gutenbergovou galaxií“ tištěných médií už delší dobu něco není v pořádku, dnes asi nikdo nepochybuje. A přesto se zdá, že mezi historiky tyto změny mediální krajiny zatím mnoho rozruchu nevyvolávají. Co se ale děje, když již dějiny klidně neplynou v rytmu uspořádaných písmen tlustých monografií, ale svítí na nás z obrazovky monitorů, zaplavují nás jako příliv digitálně reprodukovaných fotografií, obklopují nás v krajině „míst paměti“ nebo nás obetkávají v síti hypertextu Wikipedie? Jaké to má důsledky pro podobu dějin samotných? Jak se s tím vyrovnávají dnešní studenti, pro které jsou tato média (na rozdíl od oněch monografií) běžnou každodenní zkušeností? Je možné z těchto mediálních revolucí vyvodit něco pozitivního pro poznání toho, co jsou dějiny? Pokračování textu Konference Škola vs. paměť

Pražský majáles a Majáles studentů, nebo Pražský majáles kontra Majáles studentů?

Již několik let probíhá v Praze na jaře tzv. Pražský majáles. Podle organizátorů se má jednat o slavnost vycházející ze studentských tradic, která ovšem zahrnuje také moderní prvky, včetně stále rozrůstající se nabídky zábavy a inovací. Lze říci, že do nedávné minulosti tato událost nevzbuzovala mimořádnou pozornost nad rámec zájmu o zábavně-hudební akci, která provází každý festival. Od minulého roku je tomu jinak. Poté, co se v roce 2013 uskutečnil první ročník Studentského majálesu, je jejich souběžná existence stále více vnímána jako konkurence, což se projevilo například v článku s názvem Duel, otištěném v časopisu Sociál z dubna 2014. V tomto článku bych se rád pokusil o poněkud objektivnější pohled. Pokračování textu Pražský majáles a Majáles studentů, nebo Pražský majáles kontra Majáles studentů?

Oslava obyčejného života pod vrstvou pompézna

01_reynekPřed měsícem byla ve Valdštejnské jízdárně otevřena výstava mapující grafické dílo Bohuslava Reynka. Petrkovský básník má své webové stránky, jeho práci obdivovalo již více než deset tisíc návštěvníků a billboardy s motivem z jeho Ukřižování lemují silnice po celé zemi.

Zdálo by se, že český národ oplývající darem rozlišovat „zrno od plev“ čekal mnoho let na drobné pošťouchnutí a nyní, když konečně nastal čas příhodný, nikdo nelení a davy se do výstavního sálu jen hrnou. Samozřejmě zůstává otázkou, nakolik (a zda vůbec) je tato propagace blízká básníkovi, kterého pozitivní recepce sice těšila, ale rozhodně na ní své dílo nestavěl. Právě kvůli atakující reklamě mnozí již předem výstavu zavrhli. Myslím si však, že se v jejich případě jedná především o pózu skrývající nechuť odkrývat spodní vrstvy díla, které není postaveno na prvoplánovém přijetí. Pokračování textu Oslava obyčejného života pod vrstvou pompézna

Mezinárodní letní škola znakových jazyků 2014 – Aktuální otázky v lingvistice znakových jazyků (Summer School 2014: CISL)

plakatek_promoNa konci srpna proběhne v prostorách FF UK první ročník odborné lingvistické letní školy, na nějž naváže otevřený kongres pro slyšící i neslyšící studenty znakových jazyků. Jejím cílem je podpořit studenty i absolventy v realizaci vlastních výzkumů a podpora rozvoje českého výzkumu znakového jazyka obecně. Akci organizují studenti Ústavu jazyků a komunikace neslyšících pod vedením Lucie Břinkové. „Nápad uspořádat letní školu vznikl díky mé účasti loni v létě na mezinárodní konferenci a letní škole TISLR v Londýně. Ohromilo mě nadšení lingvistů, kteří vykazují velké výsledky. Chtěla jsem, aby nás to tady u nás také motivovalo spolupracovat s neslyšícími na zajímavých projektech. Jako první dala této myšlence zelenou prof. Macurová, která nám slíbila odbornou podporu a neomezené množství konzultací. Také ředitelka ústavu Andrea Hudáková neváhala tento nápad podpořit. Dnes je v přípravném týmu celkem 18 studentů, kteří pracují s obrovským nasazením a pomáhají mi proměnit sen ve skutečnost.“ Pokračování textu Mezinárodní letní škola znakových jazyků 2014 – Aktuální otázky v lingvistice znakových jazyků (Summer School 2014: CISL)

Erasmus students could be described as one nation

Hello! I’m Arthur, an Erasmus student in Prague. Ahoj! Jsem Arthur a studuju v Praze.

ERASMUS

I come from France and I study medicine. Why did I choose to come to Prague?
Well, you know, some men love women for their beauty, some women love men for their money. I’ve chosen Prague because it is beautiful and cheaper than Ireland. Quite a superficial way of thinking I must say, but do I regret my choice today? Absolutely not.

According to a French stereotype, Prague is a beautiful city with the most beautiful girls. Unfortunately not everyone knows that it is also the capital of the Czech Republic and that you have to speak Czech with those girls. That’s to say how little I knew about the Czech Republic, Prague and the Czech people before I came here. So let’s see what the Erasmus programme in Prague can teach you. Pokračování textu Erasmus students could be described as one nation

Galina Babak: „Cítím se být Ukrajinkou“

Očima zahraničních studentů Milí čtenáři, čas od času Vám přinášíme zajímavé rozhovory se zahraničními studenty naší fakulty. Tentokrát jsme zpovídali studentku ukrajinistiky a původem Ukrajinku Galinu Babak. O Česku, Ukrajině, současné tamější krizi, rozdílech mezi Čechy a Ukrajinci a mnoha dalších věcech se dočtete v následujícím interview. Jaké byly tvé první pocity po příjezdu do Prahy? Co tě tu nejvíce překvapilo? Byla jsem úplně šťastná, když jsem přijela do Prahy. Pamatuji si, jak jsem nějakou dobu chodila a kývala hlavou po stranách. Všechno se mi zdálo nějak jiné – lidé, budovy, styl života. Ale možná nejvíce překvapující věcí, kterou jsem zažila, byl pohovor s profesorem Svatoněm u kávy, když jsem u něho dělala doktorandskou zkoušku. To bylo pro studentku z postsovětského prostředí něco úplně nového. Pokračování textu Galina Babak: „Cítím se být Ukrajinkou“

Eva Lehečková: „Oboustranná důvěra je základ.“

Bohemistka je jednou z největších kateder FF UK a k nedorozumění ze strany vyučujících i jejich posluchačů může dojít snadno. I proto byla počátkem března v ústavu zřízena poradní skupina z řad studentů bohemistiky, jež by měla komunikaci mezi studenty a pedagogy usnadnit. Na to, jak má skupina fungovat, proč je pro bohemisty důležité, aby se o dění ve svém oboru zajímali, a mnoho dalšího jsme se zeptali přímo ředitelky Ústavu českého jazyka a teorie komunikace, proděkanky pro studium a iniciátorky celého nápadu, doktorky Evy Lehečkové.

Co byste označila za stimul Vašeho rozhodnutí stanovit při ÚČJTK poradní skupinu složenou ze studentů?

Inspirovala jsem se na jiných oborech FF UK, jež mají s podobným uskupením zkušenosti, například na katedře sociologie, částečně též na oboru čeština v komunikaci neslyšících či na filozofii, kde je dlouhodobě velmi dobře rozvíjená komunikace se studenty. Cílem bylo – kromě již využívaných komunikačních kanálů, jako jsou studentské evaluace výuky, mé konzultační hodiny či facebooková stránka ústavu – vytvořit další platformu, jíž mohou studenti bohemistiky využívat pro sdělování zpětné vazby týkající se organizace a průběhu výuky na našich oborech, komunikace se studenty apod. Vzhledem k tomu, že podle vyjádření kolegů z jiných ústavů podobné platformy na jiných oborech fungují velmi dobře, usoudila jsem, že by se tento způsob mohl osvědčit i na bohemistice. Pokračování textu Eva Lehečková: „Oboustranná důvěra je základ.“

Sestra Magdaléna

Ora et labora, hovorí si stará ale vrtká žena pri varení obeda pre desať stravníčok a namiesto zrniek ruženca ráta „zdravasy“ buchtami, ktoré zamúčenými rukami formuje na veľkej drevenej doske. V obnosených sandáloch s odtrhnutými prackami, ktoré zdedila po zosnulej sestre Viole sa preháňa po zamúčenej, nebezpečne šmykľavej kuchyni a ponáhľa sa s varením, pretože dobre vie, že je pozadu, že buchty už mali byť na plechu a že keby sa ráno zbytočne nerýpala v kvetoch, mala by ich už dávno hotové. Pokračování textu Sestra Magdaléna

Pages: Prev 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ... 43 44 45 Next