Archiv: strana 10

Izraelský týden na Karlově univerzitě: perspektivy izraelských studií v České republice

Zajímáte se o Izrael, judaismus nebo izraelskou kulturu? Vášnivě se svými přáteli diskutujete o situaci na Blízkém východě a o antisemitismu? Nebo uvažujete o studiu oboru spřízněného s některým z těchto témat? Pak by vám neměl ujít Izraelský týden na Karlově univerzitě, který ve dnech 9. – 15. 5. pořádá Pražské centrum židovských studií. Akce nese podtitul Perspektivy izraelských studií v České republice a kromě zajímavých přednášek nabídne i diskuzi nad možnou budoucností studia izraelské kultury, historie, společnosti a politiky.

Během sedmi dnů vystoupí domácí i zahraniční hosté a představí témata, která bývají do izraelských studií zařazována. Můžeme se tak těšit na Shahara Shelefa z Izraelského velvyslanectví v Praze, analytičku Irenu Kalhousovou, sochaře Davida Černého, politologa Pavla Baršu nebo prorektora telavivské univerzity Raanana Reina. Celý týden ale nebude věnován pouze vážným tématům. Budete mít příležitost seznámit se i s bojovým uměním Krav Maga, izraelským filmem nebo architekturou a v sobotu 11. 5. vystoupí hudební skupina PETER PAN COMPLEX.

Jednotlivé akce se po celý týden budou odehrávat v prostorách Filozofické fakulty – v klubu K4, v Celetné 20 nebo na hlavní budově na náměstí Jana Palacha.

Program najdete zde v pdf: IZRAELSKY_TYDEN_PROGRAM

Izraelský týden můžete sledovat i na facebooku.

 

Ondřej Žíla – Poválečná Bosna a Hercegovina: „Témata jako jazyk, komunikace, či v případě této země spíše nekomunikace, jsou klíčová.“

Rozhovor s PhDr. Ondřejem Žílou, absolventem historie na FF UK a geografie na PřF UK. Ondřej Žíla působí od roku 2008 na půdě FF UK, kde vyučuje v rámci Ústavu slavistických a východoevropských studií a Katedry jihoslovanských a balkanistických studií. Letos byl jedním z přednášejících na Dnu vědy.

Váš příspěvek nesl název Poválečná Bosna a Hercegovina: Země v začarovaném kruhu, mohl byste jej čtenářům trochu přiblížit?

Od podpisu mírových dohod v Daytonu, které ukončily krvavý občanský konflikt v Bosně a Hercegovině v letech 1992–1995, uběhlo letos v listopadu již sedmnáct let. V průběhu tohoto období Západ usiloval o rekonstrukci etnicky heterogenního společenství a opětovné vybudování důvěry ve vzájemné soužití mezi tamním obyvatelstvem. Z válkou rozvrácené země měl být utvořen učebnicový příklad úspěšného mezinárodního úsilí o poválečnou obnovu. Zatímco fyzické stopy válečné destrukce pomalu mizí, příčiny, kvůli nimž se konflikt rozhořel, se odstranit nepodařilo. Země tak zůstává ochromená stejně, jako v okamžiku parafování mírových smluv v roce 1995.

Pražský Microfestival: festival zaměřený do budoucnosti

Rozhovor se studentkou anglistiky Olgou Pekovou, hlavní koordinátorkou mezinárodního Pražského Microfestivalu, který již brzy přivede do klubu K4 inspirativní osobnosti současné poezie z Čech i zahraničí.

Kdy a jak Pražský Microfestival vůbec vznikl? A jak ses k práci pro něj dostala ty?

Pražský Microfestival (PMF) má svůj předobraz v akci, která se odehrála v roce 2004 pod názvem Pražský mezinárodní festival poezie (Prague International Poetry Festival). Tehdy na něm vystoupilo víc než 40 spisovatelů z celého světa, trval celý týden a čtení byla až ve třech jazycích: v jazyce originálu, v angličtině a v češtině. Dnes už se na něj pozapomnělo, ale v té době to byla větší akce než dnes dobře známý Festival spisovatelů Praha. PMF vznikal pod taktovkou Louise Armanda, spisovatele a vyučujícího na anglistice FF UK, ale vzhledem k ohromujícímu rozsahu se už ve stejné podobě znovu neopakoval. V roce 2009 pak jeho znovuoživením vznikl festival, který si do názvu, možná tak trochu preventivně, vetkl slovo “Micro”. Skupina autorů z Irska a Austrálie a dalších zemí tehdy měla šňůru čtení po Praze a překlady do češtiny pořizovali studenti anglistiky. To byl zárodek, ze kterého se v dalších letech znovu začal rodit plnohodnotný festival: rok nato zavítal i do Brna a v roce 2011 už zakotvil v kavárně Krásný Ztráty, opět v úctyhodné délce pěti nabitých večerů. Ten samý rok se stal partnerem časopisu Psí víno a doopravdy tak vstoupil na českou literární scénu. Ročník 2011 byl i tím, kdy jsem se k festivalu dostala já, jednoduše jako studentka anglistiky – překládala jsem tehdy asi osm autorů do češtiny a drobně vypomáhala. Další rok jsem velkou část organizace převzala po původním týmu Louise Armanda a Davida Vichnara, doktoranda na FF UK, a letos jsem koordinátorem na plný úvazek – neboli „ředitelkou“ festivalu.

Jan Strejcovský: „Nejlepší je zábavný akademismus.“

Jan Strejcovský

Proč vlastně první studentský Majáles vznikl? Jaká je jeho myšlenka? A jaká je funkce filmového dramaturga? 1. května se studenti Univerzity Karlovy a AMU pod vedením Karolíny Chloubové rozhodli uspořádat vlastní majáles, který bude organizován studenty pro studenty a bude navazovat na tradici majálesů ze šedesátých let. Filmový dramaturg studentského Majálesu Jan Strejcovský poskytl FFaktu malý náhled do zákulisí.

Jaká je vlastně myšlenka nového studentského majálesu a čím se odlišuje od pražského?

Studentský Majáles vznikl hlavně kvůli tomu, že se původní myšlenka majálesu ztratila a namísto toho zde máme majáles, který plní spíše funkci hudebního festivalu. Karolína Chloubová, hlavní koordinátorka akce, přišla s nápadem obnovit původní smysl pořádaní tohoto studentského festivalu. Tedy nekomerčně nabídnout studentům kromě zábavy také integraci do projektů různých fakult, zasvěcení do oborů jiných škol a podobně. Majáles by měl rovněž nabízet příležitosti pro studenty. Jde o redefinování toho, co je majáles, co by měl splňovat ze své podstaty.

4. ročník Politologického barcampu: letos na FF UK!

Studentské sdružení POLIS, ve spolupráci s portálem Kohovolit.eu, pořádá otevřenou konferenci nazvanou 4. politologický barcamp. Akce proběhne v sobotu 4. května 2013 od 10 hodin (hlavní budova FF UK, Palachovo náměstí 2,  místnost č. 104).

Sdružení studentů politologie při Ústavu politologie Filozofické fakulty POLIS a občanské sdružení Kohovolit.eu připravují na 4. května 2013 v pořadí již čtvrtý ročník otevřené konference studentů a příznivců politologie pod názvem Politologický barcamp. Bude se jednat o neformální setkání studentů politologie a příbuzných oborů z vysokých škol v České republice, jež navazuje na obdobně pojaté minulé ročníky z Brna a Opavy. Cílem akce je vytvořit platformu pro představení bakalářských a diplomových prací a jiných výzkumných záměrů z oblasti politologie, případně umožnit výměnu zkušeností s prací na projektech se společenskovědním rozměrem. Barcamp by měl rovněž poskytnout prostor pro seznámení se s prací občanských sdružení zabývajících se výzkumem v oblasti společenských věd. Za tyto organizace přislíbili účast, mimo portálu Kohovolit.eu, také zástupci sdružení Demagog.cz, think-tanku Evropské hodnoty či Institutu politického marketingu. Pro přednesení příspěvku i účast na barcampu je nutná registrace na webové stránce. Aktuální informace jsou k dispozici také na  facebookové stránce barcampu.

Mimo zdi fakulty: exkurze do dějin českého jazyka a literatury

Foto: Anna Bálková

Polovina semestru je ideální doba k výjezdu, krátkému, leč o to intenzivnějšímu pobytu vně poslucháren a studoven, který dodá potřebnou energii, zvedne pokleslou hlavu a vzbudí nové nadšení. Bohemisté si dopřáli čtyři dny – posilující, utužující a podněty přinášející.

Přesnější informace o exkurzi zůstávaly do posledních chvil přísně utajeny, avšak tato skutečnost spíše posílila očekávání všech studentů (resp. studentek). Onoho vytouženého úterního rána jsme se tedy vydali vstříc východním Čechám.

Navštívili jsme rodné domky národních uvědomovatelů v Hekově Dobrušce, Jiráskově Hronově či Pelclově Rychnově nad Kněžnou, hrob Vavákův nebo Pittrův, stáli na místě, kde Václav Hanka „objevil“ Rukopis královédvorský. Otevřely se nám dveře Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, Archivu v Náchodě a dechberoucí knihovny broumovského kláštera.

Něco pro soutěživé a tvořivé duše

Rada Studentské unie Univerzity Karlovy uspořádala pro letní semestr 2013 unikátní soutěž Moje šance. Pokud tedy máte hlavu plnou nápadů, je nevyšší čas sepsat svůj návrh na projekt a předložit jej Radě. Vybranému projektu SU UK poskytne pomoc při jeho realizaci, a to pomoc finanční i propagační.

Soutěž má ovšem i několik podmínek: zájemce musí být studentem UK, pokud by se jednalo o skupinový projekt, alespoň polovina lidí ze skupiny musí být z UK; projekt musí nějak souviset s děním kolem univerzity, musí jí být nějak přínosný a v neposlední řadě by autor/autoři měli svůj návrh podat tak, aby bylo možné projekt uskutečnit, jak dodává SU UK: finanční prostředky vyčleněné na podporu projektu jsou sice pružné…ale jak se říká, žádná studna není bezedná.

Máte-li své návrhy stále ještě schované v šuplíku, či pouze v hloubi mysli, neváhejte a přihlaste se do soutěže, která je doposud otevřená. Deadline se ale blíží, vyplněné přihlášky můžete zasílat do 17. května, více informací naleznete na webu Studentské unie nebo na facebooku.

Západní Balkán v EU – vzdálená budoucnost, nebo reálná představa?

Nejen pro diplomaty a úředníky, ale i pro studenty a profesory se v pondělí 8. dubna ráno otevřely dveře Ministerstva zahraničních věcí. Tato zdánlivě nesourodá skupina se setkala ve Velkém sále Ministerstva a celý den, včetně pauz na kávu a na oběd, strávila diskuzí, v níž diplomatický rank nebo titul před jménem nehrály roli.

Tuto možnost všem zúčastněným přinesla mezinárodní konference JDI Youth Dialogue 2013, jejíž letošní, první ročník byl zaměřen na téma „Česká republika a západní Balkán: Společná budoucnost v Evropské unii?“. Výzvu přijali a své příspěvky na toto téma přednesli experti z různých oblastí. Mezi významnými jmény na seznamu přednášejících figurovali například Labinot Greiçevci z Kosova, zkušená česká diplomatka Janina Hřebíčková či Nediljko Bilić, velvyslanec Bosny a Hercegoviny, a Maja Mitrović, velvyslankyně Srbska. Své zastoupení zde měla i Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, a to v osobě Kestriny Pezy, která je v současné době doktorandkou na Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK.

V průběhu jednotlivých panelů byla probírána témata, která jsou pro západní Balkán v kontextu rozšiřování Evropské unie nejpalčivější. Hosté se věnovali problémům jako je vysoká míra korupce, problematická státní správa nebo ekonomické nedostatky ztěžující budoucí vstup na společný evropský trh. Studenti českých vysokých i středních škol, kteří seděli v publiku, využili tuto jedinečnou příležitost a kromě vstřebávání nových poznatků se také zapojili do živé diskuse s jednotlivými hosty.

V zajetí vědy

Věda – systematická, racionální činnost, pomocí níž se snažíme získat výsledky, které by mohly být přínosem pro danou oblast bádání. Zdá se vám to složité, nezajímavé, ba dokonce nudné? Žádný strach, obraz zestárlého vědce zavřeného někde v laboratoři už byl (snad) vymýcen – dnes je status vědce naopak v módě, vždyť vědci jsou lidé jako všichni ostatní, a navíc jejich práce ovlivňuje celou společenskou strukturu. Alespoň se nás o tom snaží přesvědčit událost, která aspiruje na to stát se tradiční oslavou bádání všeho druhu – Den vědy na FF UK.

Vernisáž: Studentský neklid ´12

Příznivci Majálesu mohou jásat, oslavy začínají mnohem dříve. Všechno sice vyvrcholí až 1. května, ale program předmajálesového dění je taktéž plný zajímavostí, a to diskuzí, happeningů a workshopů. Jednou z prvních událostí vůbec je výstava fotografií, které dokumentují průběh loňských studentských protestních akcí, které vyvrcholily Týdnem neklidu. Týden neklidu probíhal ve dnech 27. 2. – 2. 3. 2012, jeho hlavními pořadateli byla akademická obec a iniciativa Za svobodné vysoké školy.

Pages: Prev 1 2 3 ... 7 8 9 10 11 12 13 ... 43 44 45 Next