Miloš Urban: Vůbec jsem nevěděl, kdo to je Dan Brown

UrbanNa jeho knihách vás nejprve upoutá jejich netradiční podoba. Když je otevřete a začnete číst, připadáte si najednou jako v kině. Tak dějově umí psát. Řeč je o spisovateli Miloši Urbanovi, s nímž jsme se sešli v kavárně Švandova divadla. Láska k filmu a literatuře z něj přímo čiší. A to nejednou přemýšlel, zdali se profesně vydal tou správnou cestou. Mimochodem, i on patří k absolventům naší fakulty.

Kdy jste si poprvé řekl, že byste se chtěl živit psaním a literaturou?

Když jsem začínal psát, tak jsem si nikdy nemyslel, že se tím budu moci nějak živit. Vždycky jsem chtěl mít tu práci, která mi vydělá na složenky a nájem a k tomu si budu psát ty svoje ulítlosti. Začal jsem s tím, že budu mít radost, když knížka vyjde a vyvolá nějakou odezvu ve společnosti. Knížka vyšla, odezva byla víceméně příznivá, ale tak strašně malinká, že mě to docela zklamalo a nejdříve jsem v psaní ani nechtěl pokračovat. Chtěl jsem si totiž najít obor pro svoji seberealizaci, kde nebudu mít žádnou konkurenci. Ale konkurence je úplně všude, obzvlášť tady, na malém trhu. Ale když přišel první německý úspěch se Sedmikostelím a já jsem si díky němu mohl koupit fabii, tak jsem si řekl, že by to přece jen fungovat mohlo.

Litujete někdy, že jste se vydal tímto směrem?

Neumím si představit, že bych dělal něco jiného. Myslím si, že v tvorbě už nemám žádné jiné pole působnosti otevřené. Vyzkoušel jsem příbuzné obory, divadelní hry a filmové scénáře, ale psaní do šuplíku a odevzdávání polotovaru, na němž se podílí ještě mnoho lidí, mi nevyhovovalo. Nejsem uzpůsoben k tomu, abych se v tvorbě choval jako týmový hráč. Vyrůstal jsem totiž jen se svým bratrem, dvojčetem. Tvořili jsme takovou dvouhlavou jednotku a vštěpovali nám, že si sami vystačíme a nikoho jiného nepotřebujeme… To nám asi uškodilo. Zbývá mi jenom to psaní, tancovat už asi nezačnu (smích).

Když jste zmínil filmové scénáře, Jiří Strach by chtěl natočit podle Vašeho Sedmikostelí film… Považoval byste si toho, kdyby podle některé Vaší knihy vznikl film?

Ano, kdyby se to povedlo. Pokud by to měl být průšvih, tak ať ta látka leží, ať to nikdo nenatáčí. Byl bych dokonce radši, kdy by to byl film v cizozemské produkci. My nejsme jako diváci stavění na velké podívané, na velká dramata s romantickým dějem plným krve a vášně. Kdybych si mohl neomezeně vybrat ze všech režisérů, tak bych své romány k zfilmování svěřil nejraději Davidu Cronenbergovi. Ale jde jen o plané snění. Nechci tím vůbec zpochybňovat poctivý přístup Jirky Stracha, s každým svým počinem je lepší a lepší. Velmi jsem se ale divil, že nikdo nesáhl po knize Stín katedrály, myslím si, že z té by mohl vzniknout ten nejlepší film podle mé předlohy.

Jak vlastně vznikají Vaše knihy? Jaký máte styl práce?

Má to velmi blízko k vizuálnímu prožívání vymyšlených situací. Dostávám se jako herec do dramatických konfliktů, do vybájených i reálných lokací. Strašně mě inspirují místa. Představím si, jak by asi proběhl dialog nebo akční scéna. Tedy takovou filmovou sekvenci. Když mi scéna připadá dobrá, snažím se ji klopotně rozepsat. Většinou jsem s tím nespokojený, protože si říkám, že v té představivosti je to tak dokonalé a já můžu jen doufat, že tu představu čtenářům alespoň trochu zpřítomním. Potřeboval bych vymyslet nebo alespoň používat nějaký vynález, který umí převádět myšlenky a představy z hlavy přímo do obrazu. Byl bych pak jakýmsi vizuálně-narativním umělcem, spíš než spisovatelem. To by se mi strašně hodilo. Jinak píšu pouze na počítači, rukou vůbec ne, nedokážu po sobě totiž nic přečíst a ani autogramy se mi nedaří vyvést stejně (smích).

Může Vás inspirovat i dobrý film nebo kniha? Máte vlastně nějaké literární vzory? A je vůbec možné mluvit přímo o vzorech?

Nevím, jestli ještě dnes. Jde ale spíše o učitele, na které si člověk vzpomene a pak se k nim vrátí. Četl jsem je totiž v době, kdy jsem ještě nevěděl, že se budu psaní věnovat. Musím jmenovat Franze Kafku. Dostal jsem se k němu díky kamarádovi v sedmnácti letech a nejdřív jsem mu vůbec nerozuměl, ale hrozně se mi líbil. Z českých pak Ladislav Fuks. Ten uměl psát zápaďáckým způsobem a byl jedním z prvních postmodernistů v tuzemské literatuře. A pak Umberto Eco. To jsou ty tři největší vzory vhodné k následování.

Líbí se Vám třeba Dan Brown a jeho Šifra mistra Leonarda či Andělé a démoni? To by Vám mohlo být blízké.

Nečetl jsem to. Vůbec jsem nevěděl, kdo to je, a když jsem se chystal psát Santiniho jazyk, tak mi někdo říkal, jestli se snažím psát jako Dan Brown. To byla pro mě sprcha. Mezi těmi knihami ale není vůbec žádná spojitost. Mnohem bližší je mi španělský autor Arturo Pérez-Reverte, který ale tady není příliš známý. Píše nádherné věci, které doporučuju třeba na léto pod stan. Pérez-Reverte je mistr velkých tajemství a suverénní vypravěč. Obdivuju jeho Dumasův klub nebo Hřbitov bezejmenných lodí. Proč se zdržovat s Brownem, když je tady on?

Prozradíte nám, na čem právě pracujete?

Jedno nakladatelství mi onehdy nabídlo napsat knížku pro děti. Může být velice krátká, třeba jen povídka a tu zajímavě doplní nějaký ilustrátor. Přišel jsem na takový temný a strašidelný příběh, který by byl spíše pro větší děti kolem jedenácti, dvanácti let. Pro ty, co vědí, že to není ta skutečná hrůza, ale je to strach, který máme rádi. Je to ale ta knížka, u které vůbec nezaručuju, že bude hotová. Je možné, že ji opustím v půlce a budu se zase věnovat psaní pro dospělé. Děti jsou bezva, ale ať pro ně píše raději Rowlingová nebo František Skála.

Děkuji vám za rozhovor.
Jan Januš (HIS)

Spisovatel Miloš Urban (1967) působí rovněž jako redaktor v nakladatelství Argo. V letech 1986 – 1992 absolvoval na FF UK anglistiku a nordistiku. Napsal knihy Poslední tečka za rukopisy, Sedmikostelí, Hastrman, Paměti poslance parlamentu, Stín katedrály, Michaela, Santiniho jazyk, Pole a palisáda, Mrtvý holky a Lord Mord. Román Hastrman vyjde v dohledné době též jako komiks, péčí scenáristy Tomáše Prokůpka a výtvarníka Tomáše Chluda.






Sdílej článek


Hodnocení

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *