Matematika přece vzešla z filozofie

filozofie

K nepromyšleným provokacím se většinou nevyjadřuji, ale přestřelka Jana Chromého a Vojtěcha Varyše mě zvedla ze židle. Ať vede děkan Stehlík fakultu sebepodivnějším způsobem, Varyšovo zpochybnění humanitních věd coby věd je do nebe volající, je-li myšleno vážně. I když si o Stehlíkově úředničení nedělám iluze, vést v chodu takový kolos, jako je filozofická fakulta jistě není jednoduché.

Varyšovo omezení na typ manažer (který dle jeho představ něco jako dohlíží nad účetnictvím) a duchovním tahounem (který dle ještě naivnější představy sedí v křesle a určuje, co „by se na fildě mělo a co ne“) je demagogické. Děkan sice reprezentuje, ale zároveň také dohlíží na ekonomický chod fakulty (což přináší daleko peprnější chvilky než „manažerské“ vedení i nadnárodního koncernu, protože zanikne-li koncern, nahradí ho jiný, ale FF jako strážce humanitní vzdělanosti jaksi zaniknout nemůže), mimo to ale také garantuje vědeckou činnost, plnění grantových projektů, je poslední (byť úřednickou) instancí v procesu udílení akademických i vědeckých hodností a koneckonců je i tím posledním správcem budov, ale i veškerého vybavení. Navíc by pak měl vyjít vstříc každé „studentské“ pitomině, která dráždí „studentskou citlivost“, kterou tak krásně definoval coby charakterovou přednost v rozhovoru Jakub Bachtík, někdejší předseda SR.

V rozhodování o chodu fakulty musí zohlednit pohledy jednotlivých kateder, akademického senátu, proděkanů i ekonomického oddělaní a samozřejmě instancí vyšších – hlavně tedy rektorátu. Představa, že by se na oficiálním rozhodování o chodu fakulty měla podílet ještě Studentská rada, jak si činí její bývalý předseda nároky, je naprosto absurdní a irelevantní – studenti jsou do procesu rozhodování zapojeni přes AS víc než dost a navíc SR FF je, jak sama prohlašuje, institucí unikátní – jak by k tomu pak přišli studenti jiných fakult? Výkřiky studentů o omezenosti pak skrz zjednodušený pohled svědčí o omezenosti pouze jejich vlastní.

Porovnání neporovnatelného
Úvahy o ideálu děkana a stylu jeho práce jsou však věc abstraktní a hlavně věc názoru. Polemika o „vědeckosti“ humanitních disciplín je čistým blábolem, není už ani názorem, ale výplodem akorát nebezpečným, za který si autor nezaslouží požívat titulu studenta filozofické fakulty. Rád bych argumentačně doplnil Jana Chromého: vědu nedělá vědou pouze metodologie, ale také dějinné ukotvení do systému vědeckého poznání. Čím hlubší je lidské poznání, tím více se hranice mezi těmito disciplínami stírají, a nastává tak ono kýžené interdisciplinární propojení. Obor historie je velmi starý, obor samostatných dějin umění pochází z 19. století a třeba genderová studia jsou diskurzem druhé poloviny 20. století. A jde je srovnat nebo hodit do jednoho pytle? Samozřejmě ne. Každý obor používá jiné metody a zaujímá v gnozeologickém procesu jiné stanovisko.

O smyslu vědy

Proto jsou zahraniční týmy skládány z různých odborníků. Zachraňuje-li se šikmá věž v Pise, která dobou i charakterem objektu spadá nejvíce do oboru archeologie, proč se pak na pracích podílejí geologové, geodeti, statici, historikové, historikové umění, architekti, urbanisté, přírodovědci, hydrometeorologové, mechanici, fyzikové, matematikové,…? Cíl je jediný, ale každý z odborníků zaujímá jiné stanovisko. V čem je historie exaktní, když se její výklad pořád mění? Cílem přece není najít nepřekonatelnou pravdu. Nebyl snad Koperník jedním z největších astronomů, přestože všechna jeho tvrzení nebyla pravdivá? A podle vás, kolego Varyši, je přece astronomie exaktní, ne? Jde přece o neustálé posouvání vpřed. A exaktní může být elaborát z filozofie stejně jako z matematiky. Stejně tak může být neexaktní. Ve všech oborech najdeme práce nadprůměrné, průměrné i blbé. Jak by matematikové, fyzikové a přírodovědci přispěli třeba k budování české kultury? Budete mi, kolego Varyši, tvrdit, že je to méně důležité, než zachraňovat lidské životy na chirurgii? Ale vždyť o to přece nejde. Všechny obory pozvedají a kultivují lidského ducha, vzdělanost, kulturu, poznání. „Vydrží-li kultura, přežije národ,” (Jan Mládek). Je vám to málo? A mimoto: ve středověku matematika patřila mezi muziku a rétoriku a už od antiky vycházela z filozofie, jejíž jakousi ještě „vyšší instancí“ je teologie.

Demagog Varyš

Pokud si dovolíte zpochybnit právo humanitních disciplín na označení věda, očekával bych, že to budete mít podložené nějakou svou velmi podrobnou, kvalitní a renomovanou vědeckou studií (na takové téma by snad ani habilitační práce nestačila), ale když to pouze konstatujete jako přívažek k naprosto schematické kritice působení děkana, je to nesmírně hloupé a omezené. Jako provokaci to beru, ale pak nemůžete čekat, že někdo nezesměšní i zbytek vašich výlevů, jakkoli jsou míněny upřímně.

Ladislav Zikmund
zikmund [zavináč] obrazar.com
Autor je studentem dějin umění a vedoucí oborové skupiny obrazar.com.






Sdílej článek


Hodnocení

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (3 votes, average: 3,00 out of 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *