ARCHIFF: Listopad ’89 – radost z nového linolea

Studenti dělali revoluci. Už tři dny po pátečním masakru na Národní třídě vyhlásili na FF stávku a letitou péčí znormalizovaná fakulta se náhle stala revolucionářským doupětem. Co na to zdejší kantoři? Dokumenty fakultního archivu prozrazují, že odříznutí od myšlení normalizačních let nebylo ani snadné, ani rychlé.

V zápisech ze schůzí čtyř základních organizací KSČ najdeme o cestě k demokratické fakultě různorodé příběhy. Komunisti z kateder historie (II. základní organizace, čili ZO) přišli 22. listopadu s důrazným a jasným stanoviskem: zásah na Národní třídě rozhodně odsoudili jako politicky naprosto nesprávný. „ZO považuje za naprosto nedostačující a nevhodné dosavadní opožděné reakce státních a stranických orgánů,“ konstatuje se v dokumentu, který kritizuje i televizní vystoupení generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše a žádá „okamžitou nápravu informování stranické i širší veřejnosti, zejména v tiskovém orgánu ÚV KSČ Rudé právo, v televizi a v rozhlase.“ Konkrétnost v pojmenovávání a odvaha k jednoznačnému názoru není pro fakultní dokumenty tohoto druhu obvyklá. „Studentská stávka, jež byla v pondělí 20. 11. 1989 vyhlášena na FF UK a dalších vysokých a středních školách, je bezprostředním vyvrcholením dlouhodobě nazrávajících problémů naší společnosti. Události 17. 11. 1989 byly pouze podnětem k radikálnímu vyjádření nesouhlasu. Proto ZO KSČ solidarizuje s akcemi studentů, požadujícími řešení současné naléhavé vnitropolitické situace.“

Archiff - listopad 07 Konečně změna! Mění se ale režim, nebo podlahová krytina? Pár dní před generální stávkou se bohemisté na FF UK radují z nového linolea…
zdroj: Archiv UK, fond KSČ FF UK, karton 71

Opatrně k „rozkvětu“

Ostatní tři základní organizace KSČ na fakultě byly ve formulacích svého stanoviska o poznání opatrnější a na rozdíl od II. ZO se nevymanily z tradičního slovníku tehdejších stranických dokumentů. Filologové ze III. ZO mj. vytvořili v rámci pravidelného informování OV KSČ hlášení, které tehdejší bouřlivé dění na fakultě popisuje spíše obecně a jen neurčitě hovoří o vzrušené situaci. „V centru pozornosti na fakultě je současný stav a perspektivy studentské organizace.“ Dál se v dokumentu píše o snížení přistýlek na kolejích a o radosti bohemistů ze zlepšení životního prostředí na pracovišti poté, co jim vyměnili linoleum.

Přetlačování mezi opatrností a revolučním nadšením fakultu neopustí ani v dalších týdnech a měsících. Ještě v prosinci 1989 tu vzniká Komise pro rozkvět akademické obce. „Škola se od ledna začala zbavovat hlavních politických ‚normalizátorů‘ a na fakultu se vraceli ti, kteří byli ještě v aktivním věku,“ bilancuje komise průběh změn, které do interního poměru vrátily téměř 70 pedagogů. Kromě rehabilitací má komise na starosti vypracování zprávy o represích na FF – ta se rodí až do podzimu roku 1990. V říjnu se veřejně četla na celofakultním shromáždění, v únoru 1991 do ní komise zapracovala připomínky, které tam zazněly, a chystala zprávu k vydání. „Počítalo se s tím, že bude vytištěna jako interní publikace a poskytnuta jednotlivým katedrám, resp. členům akademické obce FF UK. Ještě před tím však byla podstoupena právníkovi.“ Ten ale publikování kvůli hrozbě možných právních sporů nedoporučil, takže zpráva skončila po jednom veřejném čtení a dvojím projednávání na akademickém senátu jako (víceméně dobře utajený) studijní materiál. Nepíše se v ní přitom nic skandálního: je to první pokus o zachycení různých politických represí na FF UK za několik totalitních desetiletí. Na tento pokus se ovšem dalších sedmnáct let žádnou důkladnější a podloženější studií nijak nenavázalo.

Marxleninské tramvaje

Pomalost přerodu na některých katedrách výstižně ukazuje „Žádost o uvedení katedry filozofie FF UK do normálního stavu“, kterou v listopadu 1992 zaslali studenti oboru filozofie rektorovi UK. „Katedra má asi třikrát více profesorů a docentů než srovnatelné katedry. (…) Drtivá většina pedagogů, poučena dlouholetou praxí výuky dialektického materialismu, má jediný zájem: dočkat se penze. (…) Chování katedry však nenaznačuje, že by v tomto ohledu pociťovala elementární trapnost, naopak: šéfová katedry se vyslovila, že tito lidé mají na pobyt na katedře morální právo, neboť zde mnoho (deset, dvacet, čtyřicet) let dřeli, totiž vyučovali dialektický materialismus. Z doby téže dřiny si též přinášejí akademické tituly. Není jistě nutno rušit tramvaje jen proto, že sloužily za starého režimu, domníváme se však, že jsou-li mnohaletým používáním (‚dřením‘) opotřebovány, nemusí jezdit po hlavní třídě. Navíc si myslíme, že činnost, jejímž úkolem bylo utvořit způsob myšlení koherentní s celostátní idiocií, musí zanechat své stopy.“ Pod barvitým a zdatně odargumentovaným dopisem rektorovi bylo 34 podpisů. Na FF UK museli studenti dělat revoluci proti živoucímu marxismu-leninismu ještě dva roky po sametovém listopadu…






Sdílej článek


Hodnocení

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (2 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *