Jeden pohled na Jeden svět

Layout 1Začátkem března proběhl v sedmi pražských kinech již 16. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Akce pořádaná Člověkem v tísni za tradiční podpory Bageterie Boulevard představila přes sto dokumentárních filmů. Tradičně nechyběl ani bohatý doprovodný program v podobě diskusí, přednášek a koncertů.  

Na rozdíl od minulého ročníku se tvůrci uchýlili k srozumitelnějšímu vizuálu a vsadili na téma, které se velmi naléhavě dotýká každého z nás – práci. Ta nejenže utváří nás a náš život, ale může jej i výrazně omezovat, nejvíce paradoxně právě tehdy, kdy se nám jí nedostává. Dlouhá léta usilovali lidé o to, jak se ponižujícího jha práce zbavit, teď jsou naopak o ni ochotni usilovat i za cenu sebeponížení. A co dělat, jestliže na světě bude v dlouhodobém horizontu práce dále ubývat? Na tyto otázky se organizátoři pokusili najít odpověď velmi zdařilým výběrem filmů, představujícím různé negativní aspekty práce, od krvavých stávek dělníků přes boj se syndromem vyhoření po dětskou práci a problémy se zaměstnáváním mentálně postižených.

Kromě hlavního tématu čekal na diváky pestrý výběr filmů různé provenience i tématiky, dotýkajících se nějakým způsobem postavení člověka v současném světě. Návštěvníci mohli zhlédnout snímky zaměřené na aktuální problémy na Ukrajině, zákulisí olympijských her v Soči, rozpad rodinných vztahů, závislost na internetu, manipulaci médií, boje proti totalitě v Bělorusku, Rusku nebo afrických zemích, současnou situaci v Sýrii a mnoho dalšího.

Romské tématiky se dotkl například vítězný snímek Verdikt v Maďarsku, pojatý jako soudní drama. Režisérka Esztér Hajdú v něm částečně navázala na film Benedeka Fliegaufa Je to jen vítr, který byl s velkým úspěchem uveden na minulém ročníku Jednoho světa. Film zdařile zachytil napjatou atmosféru procesu se sympatizanty krajní pravice, kteří v Maďarsku zavraždili šest příslušníků romské komunity včetně dětí. Vyšetřování a samotné soudní líčení vázlo i kvůli neochotě policistů a svědků poskytnout důkazní materiál či svědčit. Tvůrcům se podařilo velmi dobře rekonstruovat celý příběh, přestože se celý děj odehrává v soudní síni, a ukázat vztahy mezi jednotlivými aktéry pomocí pouhých náznaků. Navíc si uvědomili, že holá fakta někdy zasáhnou nejvíce. Je jenom škoda, že se film přes své nesporné kvality ocitl trochu mimo pozornost diváků.

I letos se konalo ve Francouzském institutu několik panelových debat na vybraná témata. Kupříkladu na film Ztracený signál demokracie o tom, kterak řecká vláda v rámci škrtů protiústavně zrušila nepohodlnou veřejnoprávní televizní stanici, navázala debata o veřejnoprávních médiích a jejich vztahu k politikům. Na přetřes přišly také otázky, zda jsou veřejnoprávní média díky své nezávislosti na sponzorech opravdu nestranná a jak mají novináři čelit případným politickým tlakům. Pozvání přijali publicista Karel Hvížďala, bývalý ředitel nakladatelství Economia Michal Klíma a moderátorka Daniela Drtinová, na niž i vzhledem k nedávné aféře v ČT směřovalo největší množství dotazů publika. Debaty o současné situaci na severním Kavkaze se zúčastnila i letošní laureátka ceny Hommo homini, v Dagestánu působící právnička Sapijat Magomedovová, jež se dlouhodobě věnuje případům nezákonného zadržování a mučení lidí ze strany silových složek v Dagestánu. Ve své činnosti pokračuje i přesto, že byla sama fyzicky napadena a několik jejích kolegů přišlo o život. Všechny debaty si lze pustit v archivu České televize (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/264647-debata-z-jednoho-sveta-2014/).

Namísto lovení bobříků si návštěvníci v průběhu festivalu mohli zahrát interaktivní hru Občan 2.0 inspirovanou blokádou Šumavy a pokusit se hájit svá práva v roli demonstranta či starosty šumavské vísky. Nebo si mohli vyslechnout přednášku Frederica Duboise o současném fenoménu cross-mediálních dokumentů.

Po pražském týdnu se festival přesunul do regionů a nakrátko zamířil i do Bruselu. Nezbývá než doufat, že lidskoprávní festival splnil své poslání a přiměl návštěvníky, aby se problémy světa, který je nakonec pro všechny jenom jeden, zabývali častěji než jen při sledování večerního zpravodajství. A pokud stále nemáte dokumentárních filmů dost, můžete se stát hrdým promítačem Jednoho světa a zadarmo promítat vybrané filmy pro své přátele.

 






Sdílej článek


Hodnocení

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *