Humanitní vědy ztrácejí svou identitu?

Ad Jan Chromý: Humanitní vědy vědami zcela jistě jsou (FFakt, prosinec 2007) a Vojtěch Varyš: Děkan Stehlík by měl už konečně odstoupit (FFakt, listopad 2007).

V listopadovém FFaktu vyzývá Vojtěch Varyš děkana Stehlíka k odstoupení, protože „manažer na FF UK nemá co dělat“. Varyš v tomto kontroverzním článku rovněž rozlišuje „vědu“ (jíž je podle jeho názoru výhradně matematika) a humanitní disciplíny, které naopak „nejspíš ani nejsou vědami“.
O číslo později se pokusil „vědeckost“ humanitních věd obhájit Jan Chromý. Činí tak ale poněkud podivnými zbraněmi. Například lingvistika podle něj v posledním půlstoletí začala přebírat některé metody přírodních či sociálních věd, „založených na exaktním sběru dat a jejich analýze.“ Díky tomuto přiblížení „skutečným vědám“ se podle Chromého zřejmě definitivně zařadila mezi ně.

Fakta a názory

Takzvaná „fakta“ jsou v dnešní společnosti velmi oblíbeným pojmem. Na dvou příkladech se pokusím ukázat, proč tomu tak je.
Bývalá šéfredaktorka Radiožurnálu Barbora Tachecí ve svém slavném mediálním vystoupení na České televizi opřela svou argumentaci o tvrzení, že ona vykládá fakta, zatímco její oponenti toliko své subjektivní názory. Zde tedy „fakt“ v zásadě ukončuje diskusi, neboť odlišné výklady jsou dehonestovány. Takové myšlení se nebezpečně přibližuje nedemokratické ideologii jedné strany a jedné pravdy.
Druhý aspekt problému úzce souvisí s marketingem. Kniha „Hrobka Ježíšovy rodiny“ je prezentována plakátem s odvážným heslem „Fakta, jejichž existence přepisuje historii“. Vydáním této jedné knihy „tajných dějin“, které jsou populární již od dob raného novověku, se údajně ukázaly být archivy plné historických prací nepotřebné. Historie je vymazána, existuje jen současnost. Stačí vlastnit aktuální knihu a rozumíte všemu.
Jak s tím souvisí humanitní vědy? Ty se odedávna pokoušely vykládat svět z mnoha různých perspektiv a být tak protipólem zjednodušujícího ideologického pohledu. Zároveň jejich apel brojí i dnes proti ztrátě paměti.

Všechno je interpretace

Humanitní vědy skutečně většinou nepřinášejí měřitelná fakta, která jsou po nich žádána dnešní ekonomicky myslící společností. Ale je situace v přírodních a sociálních vědách opravdu tak odlišná?
Fakta sama o sobě jsou němá. Musí být vyložena jazykem, interpretována člověkem. Tam, kde se vyskytuje lidský faktor, není možné hovořit o nějakém objektivním výkladu. Každá interpretace nese stopy svého původce. A zvlášť v humanitních vědách, kde jsou často předmětem výzkumu neuchopitelné abstraktní entity.
Už Friedrich Nietzsche ve slavném eseji „Svobodný duch“ popsal, jak interpretativní charakter náleží bytí jako takovému. Antropologickou konstantou je také snaha zpřehlednit a zjednodušit si svět, který se zdá modernímu člověku snad až příliš složitý a nepochopitelný. Ale svět se nedá definitivně vyložit několika hesly.
Zde jsou užitečné právě humanitní vědy. Neustále znovu náš svět reinterpretují z různých hledisek. Člověka bezprostředně nemění, ale pomáhají mu porozumět sobě samotnému.

Lukáš Borovička (ČJL – HIS),
borovicka[zavinac]ukmedia.cz
Autor je zástupcem šéfredaktorky FFaktu.






Sdílej článek


Hodnocení

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 1,00 out of 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *