ARCHIFF: FF politicky zneužila Palachovu smrt

archiff-009-03Různé fakultní interpretace činu studenta Jana Palacha se dostaly do kolize poměrně brzy. Prvotní hromadné a jednoznačné přimknutí se k Palachově oběti nevydrželo, nápor oficiálního výkladu dějin byl silnější – alespoň navenek. A Filozofická fakulta se svými pedagogy si v něm vykoledovala nálepku toho, kdo Palachovu smrt zavinil a navíc zneužil.

„I my cítíme svou odpovědnost za to, aby už nedocházelo k takovým zoufalým činům. Proto budeme stát v poznané pravdě a spolu se studentským hnutím nepřestaneme kriticky posuzovat necitlivost, malost a kompromisnictví v naší dnešní politice,“ napsala ve svém prohlášení v lednu 1969 elita Filozofické fakulty: členové její vědecké rady. Mnoho dalších hlasů přidávalo závazky téhož druhu, často i mnohem radikálněji.

Kantoři neukázali Palachovi podstatu kontrarevoluční krize v ČSSR. Tak se pod vlivem hysterie upálil.

Čas analýz

Když ale shora zatlačili, aby fakulta provedla důkladné zhodnocení tzv. krizového období, začaly vznikat hodně jiné dokumenty. Více než sedmisetstránková analýza všeho fakultního dění z roku 1971 přichází s novým výkladem postojů akademické obce i Palachových motivací.

„Reakce filosofické fakulty na Palachovu sebevraždu vzbuzuje a bude vzbuzovat krajní rozpaky,“ míní několikačlenný autorský tým této analýzy na stránce 110. Celá stranická organizace na fakultě v čele se svým výborem podle něj „vědomě navázala na postoje fakulty z doby nejhlubší politické krize“. Stejně tak dostalo svůj díl viny i vedení fakulty: „Děkan fakulty i přes svou nemoc předstoupil před televizní a filmové kamery v den pohřbu, aby ukázal, že filosofická fakulta stojí za politickým zneužitím tragické smrti svého studenta.“

Analýza nepřijímá sdělení Palachova dopisu na rozloučenou, odmítá čistě politický motiv jeho činu: „Motivace tak, jak ji dopis uvádí, překrývá motivaci jinou, motivaci, pramenící z celosti citových konfliktů, jež Palach prožíval. Nechceme tvrdit, že v motivaci Palachovy sebevraždy nebyly výrazné momenty politické, musíme však zdůraznit, že citově rozvrácený student se sám pokusil překrýt politickou motivací to, co si sám řešil.“

Fakultní prostředí mělo podle analýzy na Palachovo rozhodnutí upálit se zásadní vliv: „Proto mají přímo osobní spoluzodpovědnost za to, že byly vytvořeny příznivé podmínky pro čin takový, jaký Palach zvolil, všichni ti, kdož se s Palachem jako pedagogové stýkali, a kdo mu nedovedli jasně ukázat třídní podstatu československé kontrarevoluční krize.“

Postoj k Palachovi zjišťovala strana i u jednotlivců: kantoři i studenti o něm psali do tzv. dodatků k životopisu, které na povel museli vyrábět. Ve studentských dodatcích se několikrát objeví, že (i jak) byli Palachovým činem zasaženi. Z dodatků pedagogů vyznívá spíše opatrnost a odstup. „Palachiáda se mne nijak nedotkla. Litoval jsem zbytečně ztraceného mladého života, ale komedie rozehraná kolem smrti Jana Palacha mi byla trapná, nemohl jsem se nijak přinutit k tomu, abych byl dojat, připadalo mi to všechno jako obrovské divadlo, v němž jsou opravdové lidské city zneužívány,“ napsal jeden z filologů – i přes toto zřetelně loajální vyjádření ho z KSČ vyškrtli, na fakultě ovšem mohl zůstat a učit dál.


Katka Volná






Sdílej článek


Hodnocení

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *